Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ve svém vystoupení obsáhle vysvětloval přístup vlády k rozpočtu, dopravní infrastruktuře, energiím, veřejným financím i podpoře hospodářského růstu. Kritizoval také opoziční výhrady k tomu, že stát neposkytl krajům další mimořádné prostředky na jejich silnice.

Havlíček argumentoval tím, že stát má primárně odpovědnost za dálnice, silnice I. třídy a železniční infrastrukturu. Kraje podle něj hospodaří s vlastními rozpočty a z nich financují mimo jiné regionální komunikace a další investice.

Připomněl, že v některých předchozích letech stát poskytoval krajům dodatečné prostředky na silnice. Podle jeho vyjádření šlo například o částky v řádu několika miliard korun ročně.

Současná vláda podle Havlíčka při sestavování rozpočtu na rok 2026 řešila především financování státní dopravní infrastruktury. Oficiální údaje Ministerstva dopravy uvádějí, že rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury pro rok 2026 dosáhl 169,3 miliardy korun. Národní zdroje byly oproti původnímu návrhu posíleny o 26 miliard korun.

Havlíček proto odmítal kritiku, že by vláda měla automaticky přidávat další peníze krajům, pokud současně musí pokrýt státní dopravní stavby a další rozpočtové priority.

Schodek a tlak na výdaje

Významnou část vystoupení věnoval Havlíček otázce státního deficitu. Argumentoval tím, že samotné snižování schodku podle něj nemůže být jediným cílem hospodářské politiky.

Podle něj by příliš rychlé škrty mohly omezit investice do infrastruktury, energetiky, obrany, školství nebo vědy. Zároveň ale připustil, že stát musí hledat úspory v provozních výdajích a postupně snižovat strukturální deficit.

ČT24 v srpnu informovala, že plánovaný schodek státního rozpočtu pro rok 2026 činil 310 miliard korun a návrh pro rok 2027 počítal se schodkem 389 miliard korun.

V politické debatě se přitom názory na tempo konsolidace výrazně liší. Opozice upozorňuje na růst zadlužení a požaduje výraznější omezení výdajů, zatímco Havlíček obhajuje vyšší investice jako prostředek k podpoře ekonomického růstu.

Energie jako součást hospodářské strategie

Dalším hlavním tématem byly ceny energií. Havlíček uvedl, že stát od roku 2026 převzal financování poplatků spojených s podporovanými zdroji energie.

Vláda následně rozhodla o pokračování tohoto mechanismu i v roce 2027. Podle oficiálního vyjádření vlády má dotace na podporované zdroje energie pro rok 2027 činit 41,284 miliardy korun. Havlíček zároveň uvedl, že podle vlády tento krok přispěl ke snížení ceny elektřiny pro odběratele.

Havlíček tento postup prezentuje jako součást širší strategie, jejímž cílem má být vytvoření podmínek pro konkurenceschopnost českých firem a podporu hospodářského růstu.

Zároveň je ale třeba odlišit politické hodnocení od samotného rozpočtového faktu: převzetí nákladů státem znamená, že výdaj není odstraněn, ale financuje jej státní rozpočet.

Investice versus úspory

Havlíček během vystoupení opakovaně zdůrazňoval, že vláda nechce podle jeho slov „zabrzdit“ ekonomiku tím, že by zastavila investice.

Zmiňoval například pokračování výstavby dálnic, železniční infrastrukturu, energetické sítě, výzkum a vývoj nebo obranu.

Jako příklady dopravních projektů uvedl pokračování výstavby dálnic D35, D11, D6 a D3 a další projekty, které mají zlepšit propojení českých regionů se sousedními zeměmi.

Podle oficiálních údajů Ministerstva dopravy byl pro rok 2026 schválen rekordní rozpočet SFDI ve výši 169,3 miliardy korun.

Úspory ve státní správě

Současně Havlíček uvedl, že vláda musí hledat úspory přímo ve státní správě. Jako příklad popsal slučování některých úřadů a omezení počtu zaměstnanců.

Podle jeho slov při nástupu vlády pracovalo na jeho úřadu přibližně 1000 lidí, zatímco následně měl počet zaměstnanců klesnout přibližně na 900.

Havlíček také hovořil o potřebě důslednějšího výběru daní a omezení šedé ekonomiky. Podle něj by stát měl před případným zvyšováním daňové zátěže nejprve zajistit efektivnější výběr existujících daní.

Daně a financování veřejných služeb

V otázce daní Havlíček odmítal tvrzení, že by vláda pro rok 2027 plánovala plošné zvyšování daňové zátěže. Argumentoval tím, že některé diskutované změny, například případné úpravy zdanění investičních nemovitostí nebo dalších oblastí, podle něj nepředstavují plošné zvýšení daní.

Současně hájil rozhodnutí státu převzít financování podpory obnovitelných zdrojů energie.

Podle oficiálního vyjádření vlády stát od 1. ledna 2026 hradí poplatky za podporované zdroje energie namísto spotřebitelů a firem. Vláda tento krok spojuje se snížením ceny elektřiny pro odběratele.

Budoucnost poplatků za Českou televizi a Český rozhlas

Havlíček se vyjádřil také k plánovanému změně systému financování veřejnoprávních médií.

Uvedl, že návrh na změnu financování České televize a Českého rozhlasu má projít Poslaneckou sněmovnou a že vláda chce svůj záměr realizovat.

ČT24 už dříve informovala, že vládní návrh počítá s převedením financování veřejnoprávních médií na stát. Návrh zároveň vyvolal politickou debatu o způsobu financování a nezávislosti médií veřejné služby.

Mladé rodiny a dostupné bydlení

V další části odpovědí se Havlíček věnoval otázce mladých lidí a rodin.

Podle něj by stát neměl primárně řešit demografii jednorázovými dotacemi, ale měl by vytvářet podmínky, ve kterých budou lidé schopni pracovat, získat bydlení a založit rodinu.

Zmínil především kvalitní vzdělávání, pracovní příležitosti, dostupnější bydlení, bezpečnost, zdravotní péči a infrastrukturu.

Za důležitý nástroj označil také rychlejší výstavbu. Právě proto podle něj vláda změnila stavební pravidla s cílem zjednodušit a urychlit povolování staveb.

Byznysové cesty a zahraniční zakázky

Havlíček zároveň hovořil o zahraničních cestách zaměřených na podporu českého exportu.

Zmínil například Spojené státy, Kazachstán, Ázerbájdžán, Uzbekistán, Itálii, Velkou Británii a Bulharsko. Do budoucna podle svých slov plánoval také cesty do Indie, Vietnamu, na Ukrajinu, do Jižní Koreje a Alžírska.

Jako konkrétní obchodní výsledky uvedl například prodej letadel v Srbsku a dodávku deseti vlakových souprav do Uzbekistánu. Tyto údaje v jeho vystoupení zazněly jako příklady toho, jak chce vláda podporovat český export.

Evropská energetická politika

V závěru se Havlíček vyjádřil také k evropské energetické politice. Kritizoval plánované zavádění systému ETS2, který má zahrnout mimo jiné emise z vytápění budov a silniční dopravy.

Jeho argumentace vycházela z obavy, že dodatečné náklady mohou zvýšit ceny energií, pohonných hmot a vytápění.

Současně uvedl, že česká vláda podle něj usiluje o ochranu energeticky náročných průmyslových odvětví.

Problematika cen energií je v současnosti významným tématem také pro český průmysl. ČT24 v září informovala, že některé velké podniky varovaly před dopady dalšího růstu cen energií a vláda připravovala opatření na podporu průmyslu.

Hlavní poselství Havlíčkova vystoupení

Havlíčkův argument lze shrnout do několika bodů: vláda chce podle něj současně snižovat strukturální deficit, podporovat hospodářský růst, pokračovat v infrastrukturních investicích, držet energetické náklady pod kontrolou a hledat úspory ve státní správě.

Opozice naopak upozorňuje především na výši plánovaných schodků a růst zadlužení. ČT24 zaznamenala například kritiku Víta Rakušana, který vládu obvinil z dalšího zadlužování, zatímco Martin Kupka uvedl, že ODS by dokázala sestavit rozpočet s výrazně nižším schodkem.

Debata tak zůstává především otázkou priorit: zda rychleji snižovat deficit prostřednictvím úspor, nebo zachovat vyšší výdaje na investice a pokusit se prostřednictvím ekonomického růstu zvýšit budoucí příjmy státu.