Praha/Bratislava, 20. září 2026 – Evropská politika se v posledních dnech znovu dostala pod silný tlak kvůli rozdílným pohledům na další směřování Evropské unie, bezpečnost, válku na Ukrajině a budoucnost evropského průmyslu. Pozornost vzbudila především vystoupení českého premiéra Andreje Babiše a slovenského premiéra Roberta Fica, kteří ve stejném období veřejně upozornili na rizika spojená s pokračující militarizací Evropy.

Nejde přitom o oznámení formálního odchodu České republiky nebo Slovenska z Evropské unie. Titulek o „odchodu z Bruselu“ je proto třeba chápat jako politickou narážku na rostoucí rozdíly mezi postoji obou premiérů a částí evropských institucí.

Babiš: Evropa musí znovu mluvit o míru

Andrej Babiš vystoupil 17. září na konferenci IISS Prague Defence Summit 2026 v Praze. Ve svém projevu kritizoval směr, kterým se podle něj evropská politika ubírá, a varoval před tím, že pokračující militarizace může mít vážné ekonomické i bezpečnostní důsledky.

Jedním z hlavních témat jeho vystoupení byla otázka, zda Evropa dokáže současně posilovat obranné kapacity a zachovat konkurenceschopnost svého průmyslu.

Babiš upozorňoval také na vysoké ceny energií, evropskou průmyslovou politiku a připravovaný systém ETS 2. Ve svém projevu se ptal, zda má Evropa v budoucnu vyrábět především automobily, nebo stále více vojenské techniky.

Český premiér zároveň spojoval současnou evropskou ekonomickou situaci s dlouhodobými dopady války na Ukrajině. Podle jeho vystoupení by evropské státy měly více hledat cestu k diplomatickému řešení a k obnovení stability.

Fico reagoval po jednání V4

Robert Fico se mezitím vyjádřil k situaci po setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky a Irska, které se konalo v Bratislavě.

Slovenský premiér uvedl, že po jednání neměl dobrý pocit z některých postojů, které během schůzky zazněly. Zmínil především debaty o bezpečnosti, válce a budoucím směřování Evropy. Podle jeho vlastních slov měl po jednání dokonce problém usnout.

Fico současně zdůrazňoval význam míru a stability. Jeho vystoupení tak přišlo ve stejném období jako Babišova kritika některých aspektů evropské politiky.

Společný důraz na ekonomiku a bezpečnost

Oba premiéři se ve svých veřejných vystoupeních dotkli několika podobných témat.

Patří mezi ně především:

• riziko další eskalace války na Ukrajině,
• rostoucí výdaje na obranu,
• dopady vysokých cen energií,
• konkurenceschopnost evropského průmyslu,
• budoucnost automobilového průmyslu,
• evropská klimatická a energetická politika,
• potřeba diplomatického řešení konfliktů.

Z toho však nelze automaticky vyvozovat, že Česká republika a Slovensko připravují odchod z Evropské unie nebo NATO. Takové rozhodnutí v dostupných veřejných vyjádřeních obou premiérů oznámeno nebylo.

Vztah k Bruselu zůstává klíčovým tématem

Rozdíly mezi některými postoji české a slovenské vlády a částí evropských institucí jsou patrné také v dalších otázkách.

V případě Babiše se v září 2026 výrazně řešil například jeho potenciální střet zájmů. Evropská komise uvedla, že svěřenský fond RSVP Trust podle jejího posouzení současnou situaci dostatečně neřeší. Babiš naopak tvrdí, že Agrofert nevlastní a že z něj nemá žádný prospěch.

Současně Babiš na jednání V4 prosazoval užší koordinaci zemí regionu při debatách o příštím rozpočtu EU, konkurenceschopnosti a cenách energií.

Co může následovat?

Největší otázkou nyní není formální „odchod z Bruselu“, ale to, jakým směrem se bude vyvíjet politika jednotlivých členských států vůči evropským institucím.

Babiš i Fico dávají veřejně větší důraz na otázky národních ekonomik, energetických cen, průmyslu a rizika další eskalace konfliktu. Zároveň jejich země zůstávají členy Evropské unie a NATO.

Jejich poslední výroky proto představují především výrazný politický signál a kritiku některých současných evropských priorit, nikoli oznámení o vystoupení z evropských struktur.

Další vývoj ukáže, zda se podobná stanoviska promítnou také do konkrétních rozhodnutí české a slovenské vlády při dalších jednáních v Bruselu.