Miloš Zeman znovu otevřel otázku svého případného návratu do prezidentské politiky. Bývalý prezident přiznal, že kandidatura na Pražský hrad ho stále láká a že o ní skutečně přemýšlí. Zároveň ale upozornil na svůj věk a další osobní limity. Definitivní rozhodnutí podle něj musí padnout v příštím roce.

Bývalý prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro CNN Prima News překvapil otevřeným vyjádřením k možnosti, že by se znovu ucházel o prezidentský úřad. Přestože už dříve naznačil, že myšlenka další kandidatury mu není cizí, tentokrát ji označil přímo za určité „pokušení“.

„Pokud se mě někdo zeptá, zda zvažuji svoji kandidaturu, tak musím upřímně odpovědět, že je to pro mě pokušení. Jsem jenom člověk, nejsem robot,“ uvedl Zeman.

Současně ale zdůraznil, že při úvahách o případné kandidatuře musí brát v úvahu několik zásadních omezení.

Věk je pro Zemana jedním z hlavních problémů

Zeman připomněl, že pokud by se o prezidentský úřad znovu ucházel, bylo by mu 82 let. Právě věk proto označil za jedno ze svých hlavních „sebeomezení“.

Svou situaci přirovnal k omezovači rychlosti v automobilu. Podle něj by měl mít člověk podobný „omezovač“ také při rozhodování o vlastní politické budoucnosti.

Jedním z důvodů, proč nad kandidaturou váhá, je také obava, aby se nestal českou obdobou Joea Bidena.

Zeman však zároveň odmítl říct, že by tím byla jeho případná kandidatura definitivně vyloučena.

Rozhodnutí přijde až příští rok

Na otázku, kdy hodlá své rozhodnutí oznámit, Zeman odpověděl, že definitivní verdikt musí přijít během příštího roku.

Do té doby podle něj není důvod dělat závěry na základě současných průzkumů veřejného mínění nebo sázkových kurzů.

Připomněl přitom svou první prezidentskou kandidaturu v roce 2013. Tehdy podle něj také neměl na začátku volebního procesu takovou podporu, jakou nakonec získal.

Zeman proto tvrdí, že mnohem důležitější než současná čísla je sledovat vývoj podpory během samotné volební kampaně.

Třetím omezením jsou knihy

Zeman v rozhovoru překvapil také velmi osobním vysvětlením dalšího důvodu, který by mohl ovlivnit jeho rozhodování.

Nazval ho jednoduše „postel“.

Nešlo však o žádnou politickou metaforu ani o erotickou narážku. Bývalý prezident vysvětlil, že kvůli neuropatii tráví více času v posteli, kde se věnuje své celoživotní vášni – četbě.

Čte knihy, noviny i časopisy a právě knihy označil za jednu ze svých největších životních vášní.

Pokud by se podle něj stal znovu prezidentem, musel by této zálibě věnovat méně času.

Právě proto ji označil za své třetí „sebeomezení“.

Zeman se vrací také k 11. září

Rozhovor se však netýkal pouze prezidentské kandidatury. Významnou část věnoval Zeman také 25. výročí teroristických útoků z 11. září 2001.

V době útoků byl českým premiérem. Zpráva o tragédii ho zastihla v nemocnici.

Vzpomínal, že byl telefonicky upozorněn, aby se podíval na televizní vysílání. Když poprvé uviděl letadlo narážející do budovy Světového obchodního centra, nejprve se domníval, že sleduje scénu z amerického akčního filmu.

Teprve následný vývoj mu podle jeho slov potvrdil, že jde o skutečný teroristický útok.

Zeman tehdy jako premiér zaujal velmi tvrdý postoj. Podle něj nebylo možné na terorismus reagovat pouze vyjednáváním.

Česká republika se zapojila do mise v Afghánistánu

Zeman rovněž připomněl následnou reakci České republiky a spojenců.

Česká republika podle něj chtěla Spojeným státům vyjádřit skutečnou solidaritu, nikoli pouze prostřednictvím politických prohlášení. Česká armáda se proto zapojila do mise v Afghánistánu.

Zeman dnes hodnotí její konečný výsledek velmi kriticky.

Za zásadní problém považuje skutečnost, že po dvou desetiletích bojů se Taliban znovu dostal k moci.

Podle bývalého prezidenta šlo o výrazné selhání západních zemí a NATO.

Zeman kritizuje také válku v Iráku

Další část rozhovoru se týkala války v Iráku z roku 2003.

Zeman připustil, že situace byla komplikovanější než v případě Afghánistánu. Připomněl, že Saddám Husajn byl podle něj diktátor, který tvrdě potlačoval vlastní obyvatelstvo.

Za zásadní chybu však označil tvrzení, že Irák disponuje zbraněmi hromadného ničení.

Ty se následně nepodařilo prokázat.

Podle Zemana právě tento argument výrazně poškodil legitimitu celé operace.

Svět je podle Zemana nebezpečnější

Bývalý prezident zároveň odmítl názor, že by byl svět po 25 letech od útoků z 11. září bezpečnější.

Naopak tvrdí, že bezpečnostní situace je podle něj stále komplikovanější.

Vedle hrozby islamistického terorismu upozornil na válku na Ukrajině, situaci kolem Íránu a další konflikty.

Zeman také spojoval neúspěch mise v Afghánistánu s pozdějším vnímáním síly NATO.

Jak vidí případný souboj s Petrem Pavlem?

V rozhovoru zazněla také otázka, jak by si Zeman případně vedl proti současnému prezidentovi Petru Pavlovi.

Moderátorka připomněla výsledky poslední prezidentské volby a výraznou podporu, kterou Pavel získal ve druhém kole.

Zeman však upozornil, že aktuální průzkumy nebo sázkové kurzy podle něj nemusejí nic znamenat.

Za důležitější považuje vývoj během samotné kampaně.

Připomněl, že také v roce 2013 nebyl považován za jasného favorita, přesto se dokázal dostat do druhého kola a následně prezidentské volby vyhrát.

Babišovi by podle Zemana více slušel post premiéra

Zeman se vyjádřil také k Andreji Babišovi.

Na otázku, zda by současnému premiérovi doporučil znovu kandidovat na prezidenta, odpověděl spíše záporně.

Podle Zemana by Babiše mohla zatížit skutečnost, že už jednou prezidentské volby s Petrem Pavlem prohrál.

Zároveň však současného premiéra označil za dobrého předsedu vlády a uvedl, že by podle něj byla škoda přesunout ho na Pražský hrad.

Zeman očekává další střety mezi vládou a Hradem

V závěru rozhovoru se bývalý prezident věnoval také vztahům mezi vládou Andreje Babiše a prezidentem Petrem Pavlem.

Současnou situaci popsal jako období politického „oteplování a ochlazování“.

Podle Zemana se současné zlepšení vztahů nemusí udržet dlouhodobě. Pokud prezident Pavel znovu veřejně vystoupí proti krokům Babišovy vlády, může podle něj následovat další politický konflikt.

Zeman proto očekává, že napětí mezi vládou a prezidentským úřadem bude českou politiku provázet ještě nějakou dobu.

Návrat Miloše Zemana na Hrad zůstává otevřenou otázkou

Miloš Zeman tak svou případnou kandidaturu definitivně neodmítl. Naopak otevřeně připustil, že ho návrat do prezidentského souboje stále láká.

Zároveň ale zdůrazňuje tři hlavní překážky: věk, obavu z příliš vysokého věku pro výkon prezidentského úřadu a svou celoživotní vášeň pro knihy.

Definitivní rozhodnutí podle něj přijde až příští rok.

Do té doby tak zůstává jedna z nejzajímavějších otázek české politiky otevřená: Pokusí se Miloš Zeman ještě jednou vrátit na Pražský hrad?