Poslanecká sněmovna se na přelomu září a října zabývala mimořádnou schůzí svolanou opozicí kvůli návrhu na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Debata trvala tři dny a přinesla ostré střety mezi představiteli koalice a opozice. V centru diskuse byly především plánovaný rozpočtový schodek, hospodaření státu, otázka střetu zájmů premiéra, fungování institucí a také plánované snižování počtu zaměstnanců ve státní správě.

Rakušan: Opozice podle něj musí vládu kontrolovat

Předseda STAN Vít Rakušan během debaty uvedl, že opozice svoláním schůze plní jednu ze svých základních funkcí – kritizovat vládu a upozorňovat na témata, která považuje za zásadní.

Rakušan připustil, že opozice má ve Sněmovně méně poslanců než vládní koalice. Opoziční strany ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09 mají dohromady 92 mandátů, zatímco koalice ANO, SPD a Motoristů sobě disponuje 108 mandáty. K vyslovení nedůvěry je zapotřebí nejméně 101 hlasů.

Podle Rakušana to ale neznamená, že by opozice měla po celé volební období pouze čekat. Kritizoval zejména plánované zadlužování a tvrdil, že návrh rozpočtu podle něj neposkytuje dostatečné rezervy pro případ energetické nebo bezpečnostní krize.

Současně zpochybňoval argumenty vlády týkající se životních nákladů. Ve svém vystoupení se ptal, zda už podle něj lidé skutečně pociťují slíbené zlevňování hypoték, energií a pohonných hmot. Podobné výhrady zaznívaly od opozice během celé schůze.

Rakušan kritizoval také vztah vlády k institucím

Dalším bodem jeho vystoupení byly podle něj zásahy do důvěry veřejnosti v instituce. Rakušan hovořil o veřejnoprávních médiích, soudech a dalších institucích a tvrdil, že představitelé vlády na ně vytvářejí nepřiměřený tlak.

Součástí jeho kritiky byla také bezpečnostní politika. Rakušan vyzýval k širší debatě mezi politickými stranami o bezpečnostních hrozbách a poukazoval na rozdílné postoje jednotlivých vládních stran k válce na Ukrajině.

Jeho vystoupení tak spojovalo několik témat: veřejné finance, bezpečnost, fungování institucí a otázku střetu zájmů premiéra Andreje Babiše.

Koalice odpověděla kritikou předchozí vlády

Vládní poslanci argumentovali opačně. Andrej Babiš předem označil mimořádnou schůzi za politickou a předvolební záležitost. Upozorňoval na skutečnost, že opozice nemá potřebných 101 hlasů.

Podobně vystupovali i další představitelé koalice. Kritizovali předchozí vládu Petra Fialy a připomínali její hospodářskou politiku, energetickou krizi a otázky kolem veřejných financí.

Karel Havlíček například hájil současnou vládní hospodářskou politiku a tvrdil, že se podařilo snížit energetickou inflaci a přijmout opatření na podporu podniků a domácností. Zároveň prezentoval kroky vlády v oblasti stavebnictví, podpory technického vzdělávání, startupů a státní správy.

Tato tvrzení představovala politickou obhajobu vlády; opozice je během rozpravy zpochybňovala.

Sporným bodem se stal rozpočtový schodek

Jedním z hlavních témat mimořádné schůze byl návrh státního rozpočtu na příští rok. Opozice upozorňovala na plánovaný schodek ve výši 386 miliard korun.

ČT24 uvedla, že podle kritiky opozice by se schodek měl meziročně zvýšit z letošních 310 miliard na 386 miliard korun. Vládní představitelé naopak návrh rozpočtu obhajovali jako prorůstový a proinvestiční.

Rozpočtová otázka se tak stala jedním z hlavních bodů střetu mezi oběma tábory.

Další spor: plánované škrty ve státní správě

Pozornost vyvolal také plán na snížení počtu pracovních míst ve státní správě.

Podle informací zveřejněných 29. září měla vláda zvažovat snížení počtu pracovních míst na úřadech a v podřízených organizacích o deset procent od ledna. Andrej Babiš uvedl, že nejde o „bezhlavé“ škrty, ale o snahu odstranit místa, která vláda považuje za nepotřebná.

Karel Havlíček během debaty uvedl, že podle jeho zkušenosti lze počet zaměstnanců některých institucí snížit restrukturalizací. Podle něj by se úspory neměly týkat pouze samotných ministerstev, ale také jejich podřízených organizací.

Opozice připomínala kauzy z předchozího období

Vystoupení koaličních politiků zároveň obsahovala odkazy na kontroverzní případy spojené s předchozí vládou.

V poskytnutém projevu zaznívala například témata bitcoinů, pražského Dopravního podniku, kauzy Dozimetr nebo takzvané kampeličky. Některá z těchto tvrzení byla formulována jako politická obvinění a nelze je bez dalšího převzít jako pravomocně potvrzená fakta.

Vládní představitelé těmito tématy argumentovali, že současná opozice podle nich nemá morální nebo politický základ k tomu, aby vládu kritizovala. Opozice naopak podobnou argumentaci odmítala a soustředila se na současnou vládu.

Výsledek hlasování: Babišova vláda zůstává u moci

Po třídenní debatě se Poslanecká sněmovna 1. října 2026 dostala k samotnému hlasování o nedůvěře.

Návrh opozice nezískal potřebnou většinu. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 83 přítomných opozičních poslanců, zatímco proti bylo 94 zákonodárců vládní koalice. K pádu vlády by bylo zapotřebí nejméně 101 hlasů. Kabinet ANO, SPD a Motoristů sobě tak hlasování ustál a pokračuje ve vládnutí s důvěrou Poslanecké sněmovny.

Šlo již o druhý letošní opoziční pokus o vyslovení nedůvěry Babišově vládě. První se uskutečnil v únoru a také tehdy kabinet hlasování přežil.

Celá schůze se konala jen několik dnů před komunálními a senátními volbami, což bylo samo o sobě součástí politického sporu. Opozice tvrdila, že využívá své ústavní právo kontrolovat vládu, zatímco vládní představitelé schůzi spojovali s předvolební kampaní.

Co z debaty vyplynulo

Střet Babiše a Rakušana ukázal rozdílné pohledy na několik zásadních témat české politiky. Opozice zdůrazňovala rozpočtový schodek, střet zájmů, fungování institucí a bezpečnostní politiku. Vládní strany naopak obhajovaly své hospodářské kroky, poukazovaly na vývoj cen energií a připomínaly problémy předchozí vlády.

Hlasování samotné však politickou situaci nezměnilo. Babišova vláda získala dostatek hlasů a v Poslanecké sněmovně si zachovala důvěru.