Andrej Babiš ostře hovoří o stavu veřejných financí po předchozí vládě a představuje své priority pro další roky. Ve hře jsou stovky miliard korun z evropského rozpočtu, změny v emisních povolenkách, nové investice do nemocnic i opatření na podporu českých domácností. Co premiér oznámil a co ukazují dostupná data?

Evropský rozpočet: Česko chce vyjednat stovky miliard korun

Andrej Babiš po říjnovém zasedání Evropské rady zdůraznil, že jedním z nejdůležitějších úkolů jeho vlády je vyjednat co nejvýhodnější podmínky pro Českou republiku v příštím víceletém finančním rámci Evropské unie na období 2028–2034.

Evropští lídři se 15. a 16. října 2026 v Bruselu zabývali budoucím rozpočtem EU, vysokými cenami energií, migrací i obchodními vztahy s Čínou. Česká vláda usiluje o to, aby země nepřišla o významnou část prostředků určených na rozvoj regionů, zdravotnictví, školství a infrastruktury.

Babiš připomněl také jednání o předchozím evropském rozpočtu v roce 2020. Podle jeho slov se tehdy podařilo vyjednat přibližně 55 miliard korun na projekty spojené se zdravotnictvím a desítky miliard do školství. Dalších zhruba 45 miliard korun podle něj směřovalo do strukturálně postižených regionů, zejména Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

Tyto prostředky měly podpořit rozvoj nemocnic, vzdělávacích institucí, výzkumu a dalších veřejných služeb. Premiér proto tvrdí, že nové vyjednávání bude pro budoucnost České republiky mimořádně důležité.

Podle oficiálního vyjádření české vlády chce Česko zachovat dostatečné financování společných evropských priorit a realistické podmínky pro čerpání prostředků. Další jednání o rozpočtu se má uskutečnit na mimořádném summitu 26. listopadu 2026. Konečná podoba rozpočtu zatím dohodnuta není.

Spor s předchozí vládou: Babiš mluví o 95 miliardách

Jedním z nejvýraznějších bodů premiérova vystoupení byla kritika předchozího kabinetu Petra Fialy.

Babiš uvedl, že jeho vláda podle něj převzala veřejné finance s přibližně 95 miliardami korun nekrytých výdajů. Tuto částku používá jako argument pro nutnost hledat další finanční zdroje a důkladněji vyjednávat o evropských penězích.

Je však důležité rozlišovat mezi politickým tvrzením a nezávisle ověřeným závěrem. Samotné Babišovo vyjádření nedokazuje, že předchozí vláda občany o 95 miliard korun připravila nebo že jim tyto peníze přímo odebrala. Jde o jeho hodnocení rozpočtové situace, které je nutné posuzovat v kontextu konkrétních rozpočtových položek a jejich vývoje.

Premiér zároveň zdůraznil, že kabinet chce pravidelně informovat veřejnost o plnění svého programu a o výsledcích jednotlivých kroků. Další hodnocení slíbil na leden, kdy chce shrnout vývoj ve druhé polovině roku.

Emisní povolenky ETS2: Vláda slibuje, že je nezavede

Dalším klíčovým tématem byly ceny energií a dopady evropského systému emisních povolenek na české domácnosti a podnikatele.

Babiš zopakoval, že jeho vláda nechce zavést systém ETS2 do českého právního řádu. Podle premiéra by nové náklady mohly prodražit dopravu, vytápění i další oblasti každodenního života.

Zároveň uvedl, že česká vláda hledá spojence mezi ostatními členskými státy. Za důležitou partnerku označil italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, s níž chtěl na evropské úrovni prosazovat změny v přístupu k emisním povolenkám a řešení vysokých cen energií.

Na zasedání Evropské rady Česká republika společně s dalšími státy prosadila požadavek, aby Evropská komise znovu vyhodnotila dopady systému ETS2 na domácnosti a podnikatele. Premiér rovněž zdůraznil potřebu opatření ke zmírnění vysokých cen energií v rámci revize systému ETS1.

Vláda argumentuje tím, že česká ekonomika má jiné geografické a energetické podmínky než některé přímořské nebo severské státy. Podle Babiše proto nelze automaticky uplatňovat stejná řešení ve všech členských zemích.

Zásadní bude, jaké konkrétní kroky Evropská komise navrhne a jak se evropská pravidla budou dále vyvíjet. Požadavek na nové posouzení dopadů totiž sám o sobě neznamená, že evropský systém byl zrušen nebo že jeho případné dopady na české domácnosti jsou definitivně vyřešeny.

Zdravotnictví jako priorita: Ve hře jsou miliardové investice

Babiš se ve svém vystoupení výrazně věnoval také zdravotnictví. Ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi podle svých slov zadal, aby připravil výhled investičních potřeb českého zdravotnictví do roku 2034.

Premiér představil seznam projektů, které by jeho vláda chtěla v následujících letech podpořit. Uvedené záměry se týkají modernizace fakultních nemocnic, onkologické péče, diagnostických metod i psychiatrických zařízení.

Mezi zmiňované projekty patří:

• Fakultní nemocnice Plzeň: plánovaný pavilon laboratorních oborů, který má přispět k rozvoji moderní diagnostiky.
• Masarykův onkologický ústav: rozvoj centra teranostiky, propojující diagnostiku s cílenou léčbou.
• Fakultní nemocnice Ostrava: plánované investice do onkologického centra.
• Psychiatrická péče: projekty pro zařízení v Opařanech, Bohnicích a Havlíčkově Brodě.

Podle premiéra se mezi navrhovanými projekty pro fakultní nemocnice a další zdravotnická zařízení počítá s investicemi v řádu přibližně 12 miliard korun. Další zhruba 1,73 miliardy korun mají připadat na projekty v oblasti psychiatrie. Babiš zmiňoval také částku 600 milionů korun pro dětskou psychiatrickou nemocnici v Opařanech.

Z těchto čísel ale zatím nelze vyvozovat, že všechny investice již byly schváleny a financování je zajištěno. Premiér je prezentoval jako projekty, které chce předložit vládě k dalšímu rozhodování pro období 2028–2034.

Moderní diagnostika může pomoci při odhalování rakoviny

Babiš jako příklad významu moderní medicíny uvedl diagnostiku rakoviny slinivky v časnějším stadiu, kdy ještě nedošlo k metastázám. Zdůraznil význam kombinace moderních přístrojů a radiofarmak při rozpoznávání nádorových onemocnění.

Podle premiéra má smysl pokračovat v investicích, které umožní nemocnicím využívat pokročilé diagnostické postupy. Včasné odhalení závažných nemocí může být zásadní pro další průběh léčby.

Zda a v jakém rozsahu budou jednotlivé projekty podpořeny, bude záviset na jejich přípravě, rozpočtových možnostech a rozhodnutích vlády.

Umělá inteligence a duševní zdraví: Technologie nemá nahradit člověka

Další část vystoupení se týkala duševního zdraví, psychiatrie a stále častějšího využívání umělé inteligence.

Babiš připomněl konferenci zaměřenou na duševní zdraví a upozornil na to, že umělou inteligenci používají také děti a mladí lidé. Podle něj může tato technologie pomoci při práci zdravotníků, snižování administrativní zátěže a úspoře času.

Zároveň však zdůraznil, že by umělá inteligence neměla nahrazovat lidské vztahy, rodiče ani odbornou lékařskou péči.

V oblasti zdravotnictví tak podle jeho vyjádření nejde pouze o technologický pokrok, ale také o odpovědné využívání nových nástrojů. Zvláštní pozornost chce věnovat tomu, jak technologie ovlivňují děti a jejich psychické zdraví.

Premiér se rovněž zmínil o možnostech lepší ochrany dětí v online prostředí. Jako příklad uvedl izraelský systém pomoci ohroženým dětem, spojený s telefonním číslem 105. Současně ale výslovně uvedl, že česká vláda nechce nakupovat izraelské technologie ani celý tamní systém zavádět.

České organizace poskytující podporu dětem, včetně linek bezpečí a neziskových organizací, mají podle něj ve své činnosti pokračovat.

Boj proti suchu a bezpečné zásobování pitnou vodou

Premiér se ve vystoupení věnoval také vodnímu hospodářství. Uvedl, že znovu svolal Národní koalici pro boj se suchem a zabýval se aktuálním stavem zásobování obyvatel pitnou vodou.

Mezi projednávaná témata zařadil vodohospodářské investice, plánované přivaděče vody, stav Vltavské kaskády a potřebu legislativních změn.

Zabezpečení dostatku pitné vody považuje za dlouhodobou prioritu. Projekty v této oblasti však vyžadují nejen finanční prostředky, ale také koordinaci mezi státem, kraji, obcemi a dalšími odpovědnými institucemi.

Babiš zdůraznil, že vláda chce pokračovat v hledání řešení, která pomohou posílit vodní infrastrukturu a připravenost na období sucha.

Podpora dětí a zařízení Klokánek

Premiér se zmínil také o jednání s ministrem Alešem Juchelkou a vedením zařízení Klokánek, která poskytují pomoc dětem v obtížných životních situacích.

Podle jeho slov je třeba řešit nedostatek pracovníků i financování. Zdůraznil, že zařízení potřebují podmínky pro zajištění své činnosti a péče o děti.

Konkrétní výsledek jednání ani konečná výše případné finanční podpory však v jeho vystoupení oznámeny nebyly.

Co říkají ekonomická čísla? Některé pozitivní trendy potvrzují statistici

Na závěr svého vystoupení Babiš představil řadu ekonomických ukazatelů, kterými chtěl doložit, že se českým domácnostem a ekonomice daří lépe.

Část uvedených údajů odpovídá zveřejněným statistikám Českého statistického úřadu.

Mzdy rostou rychleji než ceny. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda 51 966 korun. Meziročně vzrostla o 3 105 korun, tedy o 6,4 procenta. Po zohlednění inflace se reálná průměrná mzda zvýšila o 4,3 procenta. To znamená růst průměrné kupní síly zaměstnanců, ne však automaticky stejný vývoj u každé domácnosti.

Maloobchodní tržby se zvýšily. Podle ČSÚ vzrostly maloobchodní tržby bez motorových vozidel v srpnu meziročně reálně o 4,3 procenta. Tržby za nepotravinářské zboží vzrostly o 7,4 procenta a za potraviny o 3 procenta. Prodej pohonných hmot naopak klesl o 3,2 procenta. Tyto údaje ukazují, že spotřebitelská aktivita v maloobchodě rostla, samy o sobě však neprokazují, že se finanční situace zlepšila všem obyvatelům.

Česká ekonomika pokračovala v růstu. Zpřesněný údaj ČSÚ uvádí, že hrubý domácí produkt ve druhém čtvrtletí 2026 meziročně vzrostl o 1,9 procenta a mezičtvrtletně o 0,4 procenta. Úřad zároveň upozornil na příspěvek domácí spotřeby a investic.

Energie zlevnily v meziročním srovnání, vývoj cen ale nebyl jednotný. V září 2026 byly spotřebitelské ceny elektřiny meziročně nižší o 10,6 procenta a zemního plynu o 4 procenta. Celková inflace však zrychlila na 2,5 procenta a ceny pohonných hmot a maziv byly meziročně vyšší o 37,5 procenta. Nelze proto říci, že by všechny výdaje domácností klesaly.

Babiš dále poukázal na růst úspor domácností, pozitivní vývoj ratingového výhledu České republiky a plnění vládního programu. Tyto body představil jako důkaz, že jeho kabinet postupuje podle svých plánů. Jejich celkové vyhodnocení však bude záviset také na dalších výsledcích hospodaření, vývoji cen a konkrétních dopadech vládních opatření.

Co bude následovat?

Z vystoupení premiéra vyplývá několik hlavních priorit: vyjednat výhodnější podmínky příštího evropského rozpočtu, zmírnit dopady vysokých cen energií, připravit investice do zdravotnictví a pokračovat v podpoře dětí, vodohospodářských projektů a duševního zdraví.

Klíčová jednání o evropském rozpočtu mají pokračovat 26. listopadu 2026. Teprve další vývoj ukáže, kolik peněz se podaří pro Českou republiku vyjednat a které z plánovaných investic skutečně získají schválené financování.

Babiš slíbil, že bude veřejnost o výsledcích práce vlády dále informovat. Pro občany bude rozhodující především to, zda se politická prohlášení promění v konkrétní výsledky — dostupnější služby, účinnější zdravotní péči a stabilnější podmínky pro domácnosti i podnikatele.