Premiér Andrej Babiš ve svém pravidelném nedělním vystoupení věnoval značnou část pozornosti připravovanému státnímu rozpočtu. Hovořil o školství, platech policistů a hasičů, investicích do zdravotnictví, výdajích na obranu i zadlužení České republiky. Současně ostře kritizoval předchozí vládu Petra Fialy a zpochybňoval některé její rozpočtové priority.

Babiš uvedl, že jeho vláda podle něj připravuje investiční rozpočet, který má směřovat peníze nejen do infrastruktury a bezpečnosti, ale také do školství a zdravotnictví. Zároveň odmítl kritiku, že by bylo nutné některé plánované výdaje výrazně omezovat.

Spor o platy policistů, hasičů a učitelů

Jedním z hlavních témat byly podle Babiše plánované mzdy ve veřejném sektoru. Premiér připomněl programové závazky svého hnutí, podle nichž má nástupní mzda policistů, hasičů, celníků a dalších bezpečnostních profesí postupně růst.

Podle jeho prezentovaných plánů by měla nástupní mzda dosáhnout 39 tisíc korun v roce 2026, 42 tisíc v roce 2027, 47 tisíc v roce 2028 a 50 tisíc korun v roce 2029.

Podobně hovořil také o učitelích. Babiš uvedl, že cílem je dostat průměrnou mzdu učitelů na 75 tisíc korun do konce volebního období.

„Všichni kritizují rozpočet, tak nám řekněte, kde máme krátit,“ uvedl podle zveřejněného záznamu.

Školství a spor o desítky miliard

Výrazná část vystoupení se týkala kapitoly Ministerstva školství. Babiš porovnával růst výdajů během své předchozí vlády s obdobím vlády Petra Fialy.

Tvrdil, že mezi lety 2014 a 2021 vzrostla kapitola školství přibližně o 101,7 miliardy korun, zatímco za Fialovy vlády podle něj nárůst dosáhl zhruba 60 miliard.

Současně kritizoval přesun financování nepedagogických pracovníků na kraje a obce. Podle Babiše se tím část nákladů přesunula mimo přímý rozpočet ministerstva a obce, města a kraje mají v této souvislosti nést náklady v řádu desítek miliard korun.

Právě tento přesun označil za jednu z hlavních příčin rozdílu mezi částkami, které podle něj vypadají v rozpočtu jinak, než kdyby byly všechny výdaje vedeny přímo v kapitole školství.

Babiš zároveň uvedl, že chce během koaličních jednání prosazovat další peníze pro školy, včetně financování svazkových škol. Zmínil projekty na Pardubicku, Tišnovsku, Jílovsku nebo ve Staré Boleslavi. Celkovou potřebu těchto projektů vyčíslil na miliardy korun.

Peníze na prevenci ve školách

Dalším požadavkem, který Babiš zmínil, je posílení prevence duševních problémů a závislostí na školách.

Podle jeho slov by metodici prevence měli mít možnost věnovat část pracovního času přímo preventivní práci a nebyli by zatíženi běžnou výukovou povinností v plném rozsahu. Náklady pro rok 2027 podle Babiše představují přibližně 300 milionů korun.

Premiér uvedl, že právě o tuto částku chce během dalších jednání bojovat.

Investice do zdravotnictví a obrany

Babiš se věnoval také zdravotnictví. Jako příklad uvedl Brno, kde podle něj probíhají nebo jsou připravovány investice v objemu přibližně 30 miliard korun.

Zmínil například novou dětskou fakultní nemocnici a rozvoj areálu v Bohunicích. Podle premiéra má stát pokračovat v investicích do zdravotnické infrastruktury i v dalších letech.

V oblasti bezpečnosti zároveň zopakoval, že Česká republika musí plnit své závazky vůči NATO. Výdaje na obranu proto podle něj nemají být posuzovány pouze jako krátkodobý náklad, ale také jako investice do bezpečnosti.

Babiš kritizoval 140 milionů na bezpečnostní konference

Velkou pozornost věnoval také Mezinárodnímu institutu strategických studií a konferencím zaměřeným na bezpečnost a obranu.

Babiš uvedl, že předchozí vláda v dubnu 2025 schválila na konference konané v letech 2025 až 2027 částku 140,63 milionu korun. Podle jeho slov měla letošní konference stát 46,875 milionu korun. Tyto údaje následně citovala i média informující o jeho vystoupení.

Premiér tento způsob financování kritizoval a spojil jej se svou širší debatou o bezpečnostní politice.

Současně zdůraznil, že podle něj není rozpor mezi podporou obrany a snahou hledat diplomatické řešení války na Ukrajině. Babiš uvedl, že Evropa by podle něj měla více usilovat o jednání o míru, přičemž zároveň připustil nutnost připravovat se na případné bezpečnostní hrozby.

Kritika justice a kauzy Čapí hnízdo

Další část vystoupení se týkala české justice. Babiš reagoval také na kritiku ze strany Soudcovské unie a znovu hovořil o své kauze Čapí hnízdo.

Premiér zopakoval svůj dlouhodobý názor, že trestní řízení v této věci mělo politický charakter. Jde však o jeho vlastní hodnocení případu, nikoli o nezávisle potvrzený závěr.

Babiš současně tvrdil, že kritika soudních rozhodnutí je legitimní a že ani justice ani orgány činné v trestním řízení nejsou neomylné. Uvedl také údaj o přibližně 400 milionech korun vyplacených státem na odškodnění v souvislosti s trestním řízením za poslední čtyři roky.

Migrace a evropská politika

V další části se Babiš vyjádřil k migraci v Evropě. Odkázal na debatu o vlivu migrace a muslimských voličů na politiku některých evropských zemí.

Za svou vládu deklaroval odmítavý postoj k nelegální migraci. Jeho vyjádření zapadá do širšího programu ANO týkajícího se migrační a bezpečnostní politiky.

Kritika médií a Seznamu

Závěr vystoupení Babiš věnoval médiím, především Seznam Zprávám a Novinkám. Kritizoval jejich zpravodajství o své vládě a zpochybňoval způsob, jakým informují o politických a ekonomických tématech.

Zmínil také společnost Seznam a jejího majitele Iva Lukačoviče a hovořil o dividendách a daňových odvodech. Tato část vystoupení obsahovala konkrétní finanční tvrzení, která je třeba odlišovat od ověřených údajů a Babišových politických interpretací.

Premiér zároveň spojoval mediální kritiku své vlády s předchozím financováním některých projektů a tvrdil, že současná vláda nebude poskytovat prostředky na to, co označil za „pseudo kampaně“.

Babiš: Rozpočet má být podle vlády investiční

Ve svém vystoupení Babiš nakonec zopakoval, že jeho vláda chce peníze směřovat především do lidí, infrastruktury, zdravotnictví, školství, sociální oblasti a bezpečnosti.

Rozpočtovou politiku své vlády označil za investiční a odmítl tvrzení, že by Česká republika byla kvůli plánovaným výdajům v bezprostředním nebezpečí.

Podle zveřejněných informací se Babiš ve svém vystoupení věnoval také připravovanému jednání koalice o státním rozpočtu.

Jeho vystoupení tak spojilo několik hlavních témat současné české politiky: podobu státního rozpočtu, financování školství, růst platů ve veřejném sektoru, obranné výdaje, vztah k evropské bezpečnostní politice, migraci, justici a roli médií.

Konkrétní rozpočtové návrhy a jednotlivé částky budou předmětem dalších politických jednání a jejich skutečný dopad bude možné hodnotit až podle schváleného rozpočtu a následného plnění.