Premiér Andrej Babiš po jednání vlády ostře vystoupil proti kratomu a dalším návykovým látkám. Podle něj vláda nechce pokračovat v liberálním přístupu k drogám a hodlá výrazně posílit regulaci, kontrolu prodeje i prevenci. Zároveň oznámil další kroky proti provozovnám, v nichž se prodávají potenciálně nebezpečné látky.

Babiš během tiskové konference uvedl, že vláda podle něj „vyhlásila válku kratomu“. Reagoval také na kritiku odborníků, podle nichž mohou příliš přísná omezení vést k růstu černého trhu.

„Kratom je svinstvo,“ prohlásil premiér s tím, že hlavním důvodem zpřísnění má být ochrana dětí a mladistvých. Podle něj je problém výrazný zejména na základních školách.

Méně dovozu kratomu

Babiš během vystoupení upozornil také na statistiku dovozu. Za prvních osm měsíců roku 2026 se podle jeho slov do České republiky dovezlo přibližně 107 tun kratomu, zatímco za stejné období předchozího roku to bylo 354 tun.

Premiér tento rozdíl označil za důležitý signál.

Podle něj může pokles znamenat, že se podařilo část trhu omezit, případně že část zboží byla v minulosti určena k dalšímu vývozu. Zároveň připustil, že vláda bude sledovat také černý trh.

Do kontroly mají být podle premiéra zapojeny policie, Celní správa a protidrogové složky.

„My nejsme hloupí, my sledujeme i černý trh,“ uvedl Babiš.

Vláda chce podle něj pokračovat v opatřeních, která mají omezit dostupnost kratomu a dalších rizikových látek.

Policie by mohla dočasně zavírat provozovny

Jedním z dalších bodů, které vláda projednávala, je návrh na posílení pravomocí policie.

Podle Babiše by policie mohla dočasně uzavřít provozovnu, pokud by se v ní nakládalo s výrobkem představujícím vážné riziko pro život nebo zdraví lidí.

Dočasné uzavření by mohlo trvat nejvýše 14 dnů.

Návrh podle premiéra předložili poslanci Andrej Babiš, Boris Šťastný, Petr Macinka, Tomio Okamura, Fiala a Malá. Vláda s návrhem podle jeho slov vyslovila souhlas.

Babiš tento krok spojuje především s některými obchody v turisticky frekventovaných částech Prahy, kde se podle něj prodávají problematické látky.

Premiér kritizoval také provozovny, které podle něj navštěvují zahraniční turisté a jejichž produkty mohou následně vést ke zdravotním problémům.

Nová pravidla mají platit od ledna 2027

Babiš zároveň uvedl, že návrh zákona už podle něj není pouze politickou vizí, ale konkrétním legislativním návrhem, který míří do Poslanecké sněmovny.

Vláda chce podle premiéra celý proces co nejvíce urychlit.

Cílem má být, aby nová pravidla začala platit od 1. ledna 2027.

V Poslanecké sněmovně chce vláda podle Babiše ještě doplnit systém regulace dalších látek. Ten má vytvořit širší rámec pro kontrolu potenciálně nebezpečných produktů.

Věk 21 let a spor o černý trh

Během tiskové konference se novináři Babiše ptali také na plánované zvýšení věkové hranice z 18 na 21 let.

Otázka se týkala především obav, že přísnější regulace může část prodejců nebo uživatelů přesunout na černý trh.

Babiš tuto argumentaci odmítl.

Podle něj není současná vládní politika zaměřena na liberalizaci drog, ale na jejich omezení a ochranu mladých lidí.

Premiér současně přiznal, že příprava některých opatření trvala déle, než by si představoval.

Babiš chce více peněz na prevenci závislostí

Součástí vládního přístupu má být vedle restrikcí také prevence.

Babiš uvedl, že by v rozpočtu chtěl přibližně 500 milionů korun na adiktologii a prevenci.

Podle něj není cílem vlády oslabovat práci odborníků na závislosti, ale naopak posílit prevenci zejména ve školách.

Za problematické označil kromě kratomu také nikotinové sáčky, vaping, alkohol, sociální sítě a další formy závislostního chování.

Zvláštní pozornost podle něj musí být věnována základním školám.

Babiš: Problémem není jen kratom, ale také alkohol

Na dotaz, zda chce vláda podobně tvrdě postupovat i proti alkoholu, Babiš odpověděl, že ano.

Podle něj je spotřeba alkoholu v Česku stále vysoká. Uvedl, že spotřeba čistého alkoholu na obyvatele se měla snížit přibližně z deseti na devět litrů ročně, což ale podle něj zůstává příliš vysoká úroveň.

Zmínil také návrhy ministra zdravotnictví na omezení prodeje alkoholu ve večerních hodinách.

Tento návrh podle Babiše v koalici zatím podporu nezískal. Do budoucna by ale podle něj mohly mít větší pravomoci jednotlivé obce, které by si pravidla pro prodej alkoholu stanovovaly podle místních podmínek.

Spor o financování soukromých a církevních škol

Dalším významným tématem tiskové konference bylo financování soukromých a církevních škol.

Babiš uvedl, že obdržel přibližně 2 500 e-mailů od lidí, kteří reagovali na debatu o možném omezení financování těchto škol.

Zdůraznil, že cílem podle něj není soukromé ani církevní školy rušit nebo plošně krátit jejich financování.

Vláda chce ale podle něj prověřit, jak jsou veřejné prostředky využívány.

Babiš uvedl příklady škol, které podle něj dostávají vysoké dotace a zároveň vytvářejí významné zisky nebo vyplácejí vysoké odměny.

Zmínil například školu, která měla podle jeho slov získat dotaci ve výši 141,6 milionu korun a současně vykázat zisk kolem 40 milionů korun. U jiné instituce měl podle něj existovat případ, kdy z dotace ve výši 84 milionů korun putovalo 15 milionů korun na odměny členům statutárních orgánů.

Premiér zdůraznil, že právě takové případy chce vláda prověřit.

Podle něj není problém v samotné existenci soukromých škol, ale v tom, zda jsou veřejné prostředky využívány v souladu s jejich účelem.

Peníze na nové svazkové školy

Babiš zároveň odmítl tvrzení, že by vláda chtěla omezovat všechny formy financování školství.

Zmínil například plánované svazkové školy, na jejichž výstavbu má být potřeba zhruba 600 milionů korun.

Podle něj jde o projekty, které mohou pomoci obcím řešit nedostatečné kapacity a umožnit rozšíření školské infrastruktury v regionech.

Babiš uvedl, že chce usilovat o to, aby se peníze na tyto projekty dostaly do státního rozpočtu.

Rozpočet zůstává předmětem jednání

Vláda zároveň pokračuje v jednání o podobě státního rozpočtu.

Babiš uvedl, že vláda chce pokračovat v jednáních o plánovaném deficitu a jednotlivých požadavcích ministerstev.

Podle něj má Česká republika jeden z nižších deficitů v Evropské unii a strukturální deficit má být v regionu rovněž relativně nízký.

Konečné rozhodnutí o rozpočtu má podle premiéra vláda přijmout 21. září.

Do té doby se ještě očekává další vyjednávání mezi jednotlivými resorty a koaličními stranami.

Obrana: Babiš trvá na dvou procentech

Další otázky směřovaly k rozpočtu ministerstva obrany.

Babiš uvedl, že podle něj je nutné, aby Česká republika dosáhla výdajů na obranu ve výši dvou procent.

Současně ale zdůraznil, že prostředky musí být využívány transparentně a prioritou mají být vojáci a jejich vybavení.

Reagoval tak na debatu uvnitř SPD, kde někteří poslanci podle něj zpochybňovali potřebu dosažení této hranice.

Napětí mezi vládou a prezidentem pokračuje

Na tiskové konferenci padly také otázky týkající se vztahu vlády a prezidenta Petra Pavla.

Babiš uvedl, že prezidentovu kompetenční žalobu v současnosti neřeší a neočekává, že by ji prezident stáhl.

Zároveň ale zdůraznil, že se s prezidentem bude setkávat a jednat o konkrétních tématech.

Podle Babiše je důležité rozlišovat mezi zahraniční politikou vlády a zahraničními cestami prezidenta.

Prezidenta označil za reprezentanta České republiky v zahraničí, zatímco odpovědnost za zahraniční politiku podle něj nese vláda.

Kritika médií

Jedním z nejostřejších momentů tiskové konference byla Babišova kritika některých médií.

Premiér se pustil do novinářů kvůli způsobu, jakým podle něj informují o jeho vyjádřeních a vládní politice.

Konkrétně kritizoval novinářku České televize a požádal jejího kolegu, aby ji pozval na tiskové konference, kde by podle něj mohla své otázky pokládat přímo.

Babiš uvedl, že některé její otázky považuje za nesmyslné a že podle něj není správné pokládat je mimo oficiální tiskové konference.

Současně kritizoval média za to, že podle jeho názoru některé informace zveřejňují se zpožděním a následně je prezentují jako nové.

Co bude dál?

Hlavním tématem vládního vystoupení zůstává plánované zpřísnění pravidel pro kratom a další rizikové látky.

Babiš deklaroval, že vláda chce návrh co nejrychleji protlačit Parlamentem tak, aby nová pravidla mohla být účinná od začátku roku 2027.

Vedle omezení prodeje má být součástí strategie také posílení kontrol, pravomocí policie a prevence ve školách.

Zároveň však zůstává otevřená otázka, zda tvrdší regulace skutečně povede ke snížení dostupnosti těchto látek, nebo zda část trhu přesune do nelegální sféry. Právě na toto riziko upozorňují někteří odborníci, zatímco vláda tvrdí, že chce proti černému trhu postupovat současně s novou regulací.

Babiš tak vysílá jasný politický signál: vláda chce proti kratomu a dalším návykovým látkám postupovat výrazně tvrději a současně posílit ochranu dětí a mladistvých.