Česká politická scéna se v posledních měsících opakovaně dostává do situace, kdy se názory premiéra Andreje Babiše a prezidenta Petra Pavla výrazně rozcházejí. Jedním z hlavních témat je přístup České republiky k válce na Ukrajině, obranné výdaje a otázka, jak má Česko vystupovat na mezinárodní scéně.

Podle veřejných vyjádření se Babiš dlouhodobě snaží zdůrazňovat především praktické dopady zahraniční a bezpečnostní politiky na Českou republiku. Pavel naopak opakovaně zdůrazňuje význam evropské a alianční spolupráce a bezpečnostní souvislosti ruské agrese proti Ukrajině.

Spor se výrazně projevil před summitem NATO

Výrazným bodem konfliktu byla účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Vláda původně počítala s tím, že českou delegaci povede premiér Andrej Babiš a prezident nebude její součástí. Babiš argumentoval mimo jiné tím, že vládní představitelé chtějí na summitu prezentovat postoj kabinetu a otázku českých obranných výdajů.

Pavel naopak uvedl, že zastupování České republiky navenek patří mezi jeho ústavní pravomoci. Ve svém prohlášení z 23. června 2026 označil rozhodnutí vlády o jeho původním nezařazení do delegace za zásadní spor o rozdělení pravomocí mezi prezidentem a vládou.

Prezident zároveň podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, aby bylo vyjasněno, kdo může rozhodovat o jeho účasti na podobných mezinárodních jednáních a jaká součinnost mu má být ze strany vlády poskytována.

Ukrajina zůstává jedním z hlavních rozdílů

Dalším výrazným tématem je česká podpora Ukrajiny. Petr Pavel ve svém únorovém projevu v Senátu zdůraznil, že podle něj bezpečnost České republiky souvisí s evropskou a alianční bezpečností. Zároveň veřejně podpořil pokračování pomoci Ukrajině a její budoucí rekonstrukci.

Andrej Babiš po červencovém summitu NATO v Ankaře naopak oznámil, že Česká republika se nebude podílet na vojenské pomoci Ukrajině v objemu 70 miliard eur uvedeném v závěrečné deklaraci summitu. Současně uvedl, že české výdaje na obranu mají v příštím roce dosáhnout dvou procent HDP.

Česká televize zároveň upozornila, že část částky 70 miliard eur uvedené v aliančních dokumentech představovala již schválenou půjčku Evropské unie a další část měla být tvořena bilaterální vojenskou pomocí evropských zemí NATO a Kanady.

Nejde pouze o osobní spor

Rozdíly mezi prezidentem a premiérem proto nejsou omezené pouze na jednotlivá osobní vyjádření. Týkají se širších otázek české zahraniční, bezpečnostní a obranné politiky.

Pavel zdůrazňuje především ústavní roli prezidenta, členství České republiky v NATO a Evropské unii a bezpečnostní význam podpory Ukrajiny. Babiš naopak ve svých veřejných vyjádřeních akcentuje rozhodování vlády, české rozpočtové možnosti a vlastní představu o prioritách zahraniční a obranné politiky.

Spor o účast na summitu NATO se nakonec dostal i k Ústavnímu soudu. Prezident následně na summit do Ankary odcestoval a účastnil se programu společně s českou delegací.

Rozdílné představy o budoucím směřování Česka

Současná debata tak ukazuje dva rozdílné pohledy na to, jak by měla Česká republika reagovat na bezpečnostní situaci v Evropě.

Jedna část debaty se soustředí na pokračování podpory Ukrajiny, závazky vůči NATO a posilování obranyschopnosti. Druhá klade větší důraz na domácí priority, rozpočtové možnosti a rozsah českého zapojení do zahraniční pomoci.

Je proto pravděpodobné, že otázky obranných výdajů, podpory Ukrajiny a vztahu mezi vládou a prezidentem zůstanou významnou součástí české politické debaty i nadále.

Přesné znění údajného výroku, že se prezident Petr Pavel má „více soustředit na zájmy českých občanů“, se z původního odkazu nepodařilo nezávisle ověřit. Ověřitelné jsou však veřejné spory mezi Babišem a Pavlem týkající se summitu NATO, obranných výdajů a přístupu České republiky k Ukrajině.