Praha – Rozhodnutí vlády premiéra Andreje Babiše přesunout agendu lidských práv a protidrogové politiky z Úřadu vlády pod jednotlivá ministerstva vyvolalo silnou reakci odborné veřejnosti. Podle bývalé vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové již kvůli tomuto kroku odešlo z poradních orgánů státu více než 50 expertů a další členové rad a výborů zvažují, že je budou následovat.

Téma zaznělo během kulatého stolu „Budoucnost lidskoprávní agendy“, který ve Sněmovně uspořádala opozice. Účastníci debaty varovali, že změny mohou výrazně oslabit nezávislost poradních orgánů a negativně ovlivnit fungování celé lidskoprávní agendy v České republice.

Bývalá vládní zmocněnkyně a současná zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková připomněla, že poradní orgány byly dosud podřízeny zmocněnci právě proto, aby si zachovaly nezávislost na jednotlivých ministrech.

„Jejich podněty jsou často kritické vůči ministrům nebo samotné vládě. Proto bylo důležité, aby nebyly přímo podřízeny resortům, kterých se jejich doporučení týkají,“ uvedla Šimůnková.

Rada vlády pro lidská práva sdružuje desítky odborníků a pod její působnost spadá devět specializovaných výborů zaměřených například na práva dětí, seniorů, obětí trestných činů, cizinců nebo LGBT+ osob. Celkově se na její činnosti podílí více než 150 expertů.

Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost

Přesun agend schválila vláda na návrh premiéra Andreje Babiše a vedoucí Úřadu vlády Tünde Barthy. Od 1. července by měla být většina souvisejících činností rozdělena mezi čtyři ministerstva. Na Úřadu vlády mají zůstat pouze kanceláře zmocněnkyně pro lidská práva Taťány Malé a zmocněnkyně pro duševní zdraví a závislosti Dity Protopopové.

Vláda svůj krok obhajuje úsporami a efektivnější koordinací. Odbory Úřadu vlády však kvůli změnám vstoupily do stávkové pohotovosti a upozorňují na možné komplikace při zajišťování odborné agendy.

Obavy o evropské fondy

Další kritika směřuje k možným dopadům na čerpání evropských dotací. Podle Laurenčíkové dochází například ke zrušení oddělení paměťových agend, které spravovalo dotační program v hodnotě 30 milionů korun.

Bývalá ministryně spravedlnosti Eva Decroix proto vyzvala jednotlivé odborné skupiny, aby prověřily rizika spojená s financováním projektů z evropských fondů.

Podle Laurenčíkové je o situaci informována také Evropská komise, která údajně vnímá změny jako problematické. Česká republika navíc bude muset své kroky v oblasti lidských práv obhajovat při příštím hodnocení Organizací spojených národů v Ženevě.

Chystají se další kroky

Do celé záležitosti se zapojil také veřejný ochránce práv Stanislav Křeček, jehož úřad zaslal premiérovi dopis týkající se plánovaných změn. Senát zároveň připravuje veřejné slyšení a opoziční poslanci chtějí o situaci jednat přímo s premiérem.

Přesto Andrej Babiš opakovaně prohlásil, že rozhodnutí o přesunu agend považuje za definitivní. Kritici však upozorňují, že následky tohoto kroku mohou být mnohem rozsáhlejší, než se původně předpokládalo.