November 16, 2026

REDAKTOR ČT HÁJIL VEŘEJNOPRÁVNÍ TELEVIZI, OKAMURA MU VŠAK RÁZNĚ ODPOVĚDĚL: „VY EVIDENTNĚ PŘEHLED NEMÁTE!“

Rozhovor předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury pro Českou televizi se proměnil ve vyhrocenou debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií, televizních a rozhlasových poplatcích i kontrole hospodaření České televize. Redaktor ČT se snažil obhajovat současný systém kontroly a argumentoval externím auditem, výročními zprávami i kontrolními mechanismy uvnitř samotné instituce. Okamura však s jeho vysvětlením nesouhlasil a opakovaně upozorňoval na otázky transparentnosti.

Jedním z hlavních témat rozhovoru byl návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Podle Okamury by měl mít úřad možnost kontrolovat nejen hospodaření České televize a Českého rozhlasu, ale také státních a polostátních společností. Zároveň prosazuje, aby se kontrola mohla vztahovat i na hospodaření v minulosti.

Spor o kontrolu České televize

Redaktor během rozhovoru připomněl, že hospodaření České televize již nyní podléhá několika kontrolním mechanismům. Zmínil Radu České televize, dozorčí komisi, výroční zprávy i externí audit. Podle něj tedy není správné vytvářet dojem, že hospodaření instituce není vůbec kontrolováno.

Okamura však namítal, že tyto mechanismy podle něj nenahrazují nezávislou kontrolu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu. Zvláštní pozornost věnoval také externímu auditu, který podle jeho slov zadává sama Česká televize.

„Externí audit, který si vybírá sama Česká televize. To už tady ani neříkejte, protože to snad nemůže být argument,“ reagoval ostře na opakované odkazování redaktora na výsledky auditu.

Podle Okamury by měla Česká televize zveřejnit více informací o smlouvách s externími společnostmi, nákladech na výrobu pořadů a dalších finančních vztazích. Zajímal by ho také způsob odměňování zaměstnanců a transparentnost zakázek.

Redaktor naopak připomněl, že Česká televize působí v konkurenčním prostředí a musí chránit obchodní zájmy svých partnerů. Odkázal rovněž na externí audit společnosti Rowan Legal, který podle jeho interpretace neshledal u zkoumaných smluv pochybení v rozsahu začernění.

Proč Okamura požaduje kontrolu i zpětně?

Další část rozhovoru se soustředila na otázku, zda by rozšíření pravomocí NKÚ mohlo zahrnovat také kontrolu hospodaření v minulých letech.

Okamura vysvětloval, že k této otázce existují právní stanoviska a že někteří odborníci zastávají odlišné názory na to, zda je nutné zpětnou kontrolu výslovně zakotvit do zákona.

Podle něj však existuje důvod, proč chce tuto možnost do legislativy doplnit. Veřejnost by se podle jeho názoru měla dozvědět, jak bylo nakládáno s penězi vybranými na televizních a rozhlasových poplatcích.

Jako příklad zmínil právníka Zdeňka Koudelku, který se podle Okamury několik let soudil s Českou televizí kvůli informacím o nákladech na pořad Otázky Václava Moravce.

Právě podobné případy podle předsedy SPD ukazují, proč je důležité, aby informace o hospodaření veřejnoprávních médií byly dostupnější.

Budoucnost televizních a rozhlasových poplatků

Významnou část rozhovoru zabrala také otázka plánovaného zrušení koncesionářských poplatků. Okamura zdůraznil, že jejich zrušení patří mezi předvolební sliby SPD a že tento závazek je podle něj součástí programového prohlášení vlády.

Na otázku, jakým způsobem by měla být veřejnoprávní média financována, odpověděl, že jednou z možností je přímé financování ze státního rozpočtu.

Během diskuse se dostal ke slovu také průzkum agentury Kantar z prosince 2025, který si podle Okamury objednala Česká televize. Předseda SPD uvedl, že podle tohoto průzkumu podporovalo zrušení koncesionářských poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu 60 procent dotázaných.

Redaktor však upozornil na jiný, aktuálnější průzkum agentury STEM/MARK, ve kterém se objevila odlišná čísla. Zmínil také, že 68 procent respondentů považuje za důležité, aby média veřejné služby nebyla kontrolována vládou ani soukromým vlastníkem.

Okamura následně upozornil, že se jedná o dva různé průzkumy a že redaktor podle něj zaměňuje jejich výsledky.

„Vy evidentně ten přehled nemáte, tak já vám to dořeknu,“ prohlásil během rozhovoru.

Následně zopakoval, že podle průzkumu Kantar podporovalo zrušení poplatků 60 procent respondentů. U aktuálnějšího průzkumu STEM/MARK pak uvedl, že zachování poplatků podporovalo pouze 34 procent občanů.

Politický spor, který bude pokračovat

Rozhovor ukázal, že otázka budoucího financování České televize a Českého rozhlasu zůstává jedním z důležitých politických témat. Zatímco část argumentace redaktora směřovala k obhajobě současných kontrolních mechanismů, Okamura zdůrazňoval potřebu větší transparentnosti a nezávislé kontroly veřejných peněz.

Ve hře je také případná dohoda s opozičními stranami o rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Okamura připustil, že se jedná o možnostech kompromisu, který by mohl pomoci získat podporu pro příslušné legislativní změny.

Jasné však zůstává, že spor o koncesionářské poplatky, kontrolu veřejnoprávních médií a jejich budoucí financování ještě zdaleka nekončí.

Rozhodující bude nejen konečná podoba zákona, ale také to, jaké záruky nezávislosti a transparentnosti se podaří prosadit.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *