Andrej Babiš rozpoutal další politickou debatu. Během tiskového vystoupení se ostře vyjádřil k médiím, opozici i plánovanému zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Podle něj vláda pouze plní svůj volební program, zatímco opoziční strany se snaží její návrhy zablokovat. Zároveň odmítl tvrzení, že by změny ve financování veřejnoprávních médií znamenaly ohrožení demokracie nebo jejich nezávislosti.
Jeho vystoupení se však netýkalo pouze médií. Babiš se následně vyjádřil také k české armádě, obranné strategii do roku 2040 a kritice prezidenta Petra Pavla.
Zrušení koncesionářských poplatků: Babiš připomněl volební slib
Jedním z hlavních témat vystoupení bylo plánované zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Babiš zdůraznil, že tento krok není žádnou novinkou, ale součástí programového prohlášení vlády.
Připomněl, že vláda se v dokumentu zavázala zajistit transparentní kontrolu hospodaření veřejnoprávních médií prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a současně zachovat jejich nezávislost.
„Je to náš slib a závazek lidem,“ uvedl Babiš s tím, že jeho vláda chce své programové závazky skutečně plnit.
Podle premiéra nedává smysl, aby televizní poplatky museli platit také lidé, kteří televizní přijímač vůbec nemají. Jako příklad uvedl rovněž dopravní podniky, které podle něj nespravedlivě zatěžují poplatky za své zaměstnance a vozidla.
Babiš proto znovu potvrdil, že vláda od svého záměru neustoupí. Občané ani firmy by podle plánovaného řešení neměli koncesionářské poplatky nadále platit.
Babiš obvinil opozici z obstrukcí. Připomněl její dřívější výroky
Premiér se následně pustil do kritiky opozičních stran. Tvrdil, že opozice od samého začátku dělá maximum pro to, aby se návrh na zrušení poplatků vůbec nedostal k řádnému projednání.
Připomněl také dřívější mediální zprávy, ve kterých opoziční politici avizovali obstrukce a blokování jednání Poslanecké sněmovny.
Zmínil například výroky představitelů ODS a dalších opozičních stran, kteří podle něj otevřeně hovořili o tom, že využijí všechny dostupné prostředky, aby změnu financování veřejnoprávních médií zastavili.
Babiš poukázal také na to, že podobné návrhy v minulosti podporovaly i některé strany, které dnes proti vládnímu záměru protestují.
„Je normální, že nás nenechají plnit náš program?“ ptal se premiér.
Podle něj je paradoxní, že opozice nyní hovoří o ohrožení demokracie, přestože sama v minulosti diskutovala o změnách systému financování veřejnoprávních médií.
Jak dlouho se skutečně jednalo? Babiš ukázal vlastní přehled
Významnou část svého vystoupení věnoval Babiš také průběhu projednávání návrhu ve Sněmovně.
Odmítl tvrzení, že by zákon prošel neobvyklým nebo nedostatečně transparentním způsobem. Tvrdil, že opozice měla možnost se k návrhu vyjádřit, ale místo věcné diskuse podle něj využívala především obstrukce.
Na podporu svého tvrzení představil přehled délky prvních čtení různých zákonů.
Uvedl například několik legislativních návrhů, jejichž první čtení podle prezentovaných údajů trvalo jen několik minut. U stavebního zákona zmínil přibližně jedenáct hodin a u zákona týkajícího se rozhlasových a televizních poplatků přibližně čtrnáct a půl hodiny.
Babiš zdůraznil, že uvedená doba zahrnovala také přestávky a vystoupení poslanců s přednostním právem.
Podle něj tedy nešlo o situaci, kdy by opozice nedostala prostor. Naopak tvrdil, že vláda umožnila poslancům vystupovat a že další podrobnější diskuse bude pokračovat ve druhém čtení.
Právě tam chce vláda podle premiéra řešit konkrétní podobu budoucího financování České televize a Českého rozhlasu.
Nezávislost České televize? Babiš odmítl tvrzení o ovládnutí médií
Dalším výrazným bodem byla otázka nezávislosti veřejnoprávních médií.
Babiš odmítl obvinění, že vláda plánuje Českou televizi a Český rozhlas ovládnout nebo zestátnit. Podle něj jde o nepodložená tvrzení, která vyvolávají zbytečné obavy mezi občany.
Zdůraznil, že cílem vlády má být především změna způsobu financování a transparentnější kontrola hospodaření.
V této souvislosti připomněl také změny v systému nominací do Rady České televize, které podle něj provedla předchozí vláda Petra Fialy.
Premiér argumentoval tím, že ani předchozí politická reprezentace nebyla ve vztahu k fungování veřejnoprávních médií bez vlivu.
Znovu proto vyzval opozici, aby podpořila návrh na kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu prostřednictvím NKÚ.
Podle Babiše mají občané právo vědět, jakým způsobem se nakládá s miliardami korun, které veřejnoprávní média každoročně využívají.
Výzva studentům: Ověřujte si informace
Babiš se během vystoupení obrátil také na studenty, kteří se podle něj zapojují do veřejných protestů proti plánovaným změnám.
Vyzval je, aby si informace o návrhu sami ověřovali a nespoléhali pouze na politická prohlášení nebo mediální interpretace.
Podle premiéra se demonstrace a veřejná kritika opírají o tvrzení, která považuje za nepravdivá.
Zároveň prohlásil, že vláda ze svého programu neustoupí a že zrušení koncesionářských poplatků zůstává jejím závazkem.
O konkrétním modelu financování veřejnoprávních médií se podle něj bude dále jednat v rámci legislativního procesu.
Babiš se vyjádřil také k armádě. Reagoval na kritiku prezidenta Pavla
Po debatě o médiích přišla na řadu další významná otázka: česká armáda a její budoucnost.
Novinář České televize se premiéra zeptal na novou armádní koncepci do roku 2040 a na kritiku prezidenta Petra Pavla, který ji označil za nerealistickou.
Babiš potvrdil, že vláda koncepci schválila, přestože se o ní vedla delší diskuse.
Podle premiéra se vláda shodla na potřebě výrazně zvýšit počet vojáků. Zmínil také plán navyšovat jejich počet minimálně o tři tisíce ročně.
V reakci na kritiku prezidenta připomněl historický vývoj počtu příslušníků české armády a srovnával výsledky jednotlivých vlád.
Uvedl, že během vlády Andreje Babiše v letech 2014 až 2021 se počet vojáků zvýšil o více než šest tisíc. U předchozí vlády pak zmínil přírůstek přibližně 2 716 vojáků.
Premiér zároveň ocenil práci českých vojáků při krizových situacích, například během pandemie covidu-19, tornáda a povodní. Připomněl také jejich působení v zahraničních misích, včetně Afghánistánu.
Obranné výdaje a spolupráce s evropskými partnery
Babiš se vyjádřil také k budoucím investicím do obrany a k možnostem spolupráce s evropskými partnery.
Zmínil rozhovor s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, během kterého podle svých slov otevřel otázku zapojení České republiky do spolupráce v oblasti jaderného odstrašení.
Poukázal rovněž na spolupráci italské společnosti Leonardo s francouzskými firmami v oblasti protiraketové obrany. Podle premiéra mají zástupci společnosti v nejbližší době navštívit Českou republiku a jednat s představiteli armády.
Zároveň upozornil na složitou rozpočtovou situaci. Vláda podle něj musí hledat rovnováhu mezi výdaji na obranu, zdravotnictví a dopravní infrastrukturu.
Babiš také kritizoval některá rozhodnutí předchozí vlády v oblasti obranné strategie, například změny týkající se protivzdušné obrany, budování těžké brigády a pořízení stíhacích letounů F-35.
Dlouhodobá strategie, nebo další politická změna?
Na závěr se premiér vrátil k otázce, zda je armádní koncepce do roku 2040 skutečně realistická.
Podle něj by obranná strategie měla být dlouhodobá a měla by mít podporu napříč politickým spektrem. Problém však vidí v tom, že jednotlivé vlády po volbách mění priority a přicházejí s novými koncepcemi.
Babiš připomněl, že i předchozí vláda Petra Fialy podle něj změnila některé zásadní priority obranného plánování.
Zároveň připustil, že pokud se politická situace nebude měnit a nebude možné dosáhnout širší shody, mohla by být současná koncepce zaměřena především na období do roku 2030.
Politický spor, který jen tak neskončí
Babišovo vystoupení ukázalo, že spor o budoucnost veřejnoprávních médií zůstává jedním z nejvýraznějších politických témat.
Na jedné straně stojí vládní argument o splnění volebního slibu, snížení finanční zátěže občanů a kontrole hospodaření prostřednictvím NKÚ. Na druhé straně opozice upozorňuje na možné důsledky změn pro nezávislost České televize a Českého rozhlasu.
Zatímco premiér trvá na tom, že vláda svůj plán prosadí, další vývoj bude záviset na pokračování legislativního procesu a podobě případných změn.
Jedno je však zřejmé: debata o koncesionářských poplatcích, nezávislosti médií a budoucnosti české armády bude pokračovat a politické napětí kolem těchto témat pravděpodobně jen tak nezmizí.
