November 16, 2026

VÁCLAV KLAUS TVRDĚ O URSULE VON DER LEYENOVÉ: „SKUTEČNÝM PREMIÉREM ČESKA NENÍ BABIŠ, ALE ŠÉFKA EVROPSKÉ KOMISE!“

Bývalý český prezident Václav Klaus se v novém rozhovoru vyjádřil k postavení České republiky v Evropské unii, rostoucímu vlivu Bruselu a současné politické situaci. Jeho slova se zaměřila především na otázku české státní suverenity a na to, kdo ve skutečnosti rozhoduje o zásadních otázkách ovlivňujících životy českých občanů.

V rozhovoru s Markem Stonišem v pořadu Jak to je Klaus otevřeně kritizoval fungování Evropské unie a upozornil na podle něj stále výraznější přesun politické moci z národních států do evropských institucí.

„Skutečným premiérem je Ursula von der Leyenová,“ tvrdí Klaus

Jedním z nejvýraznějších momentů rozhovoru bylo Klausovo prohlášení, ve kterém zpochybnil skutečný rozsah pravomocí české vlády.

Podle jeho názoru se řada zásadních rozhodnutí, která ovlivňují každodenní život obyvatel České republiky, nepřijímá v Praze, ale na úrovni Evropské unie.

Klaus v této souvislosti použil velmi ostré přirovnání. Prohlásil, že skutečným premiérem České republiky podle něj není Andrej Babiš, ale předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Tím chtěl upozornit na skutečnost, že evropská legislativa a rozhodnutí evropských institucí podle něj výrazně omezují prostor, ve kterém mohou národní vlády samostatně rozhodovat.

Česká suverenita podle Klause postupně slábne

Dalším důležitým tématem rozhovoru bylo výročí vzniku samostatného československého státu 28. října.

Klaus připomněl, že před více než sto lety se český národ vymanil z rakousko-uherského soustátí a získal vlastní suverénní stát. Po vzniku samostatné České republiky v roce 1993 však podle něj následoval postupný přesun pravomocí do nadnárodních struktur.

Bývalý prezident uvedl, že letošní projev k 28. říjnu spojil právě s vystoupením Ursuly von der Leyenové v Evropském parlamentu ve Štrasburku.

Podle Klause tento projev symbolizoval současný stav evropské politiky a vyvolal v něm obavy o budoucnost české státnosti.

Zároveň upozornil, že česká veřejnost podle něj často dostatečně nevnímá, jak významná rozhodnutí se přijímají na evropské úrovni a jaký mohou mít dopad na národní hospodářství.

Green Deal a dražší energie: Rozhoduje se podle něj především v Bruselu

Významná část rozhovoru se věnovala také evropské klimatické politice, Green Dealu a budoucím cenám energií.

Klaus tvrdí, že zásadní rozhodnutí týkající se energetiky a evropských regulací se nepřijímají především v Praze. Česká vláda podle něj může vyjadřovat nesouhlas nebo protestovat, její možnosti ovlivnit konečný výsledek jsou však omezené.

Jako příklad uvedl situaci, kdy jednotlivé evropské státy podle něj nedokážou prosadit změnu samostatně, zatímco společný tlak více zemí může vést alespoň k dílčím úpravám evropských pravidel.

Zvláštní pozornost věnoval možnému zdražování elektrické energie a dopadům klimatických opatření na českou ekonomiku.

Podle jeho názoru se česká politická debata příliš často soustředí na domácí témata, zatímco rozhodnutí s dlouhodobými ekonomickými důsledky vznikají na evropské úrovni.

Klaus zpochybňuje představu jednoho evropského voliče

V rozhovoru se bývalý prezident vyjádřil také k evropským volbám a k samotnému fungování politických institucí Evropské unie.

Odmítl představu, že existuje jeden společný evropský politický národ ve stejném smyslu jako jednotlivé národní společnosti.

Podle něj je důležité rozlišovat mezi občany jednotlivých evropských států a obyvateli evropského kontinentu. Přestože lidé sdílejí určité kulturní a civilizační hodnoty, neznamená to podle Klause, že tvoří jeden politický národ.

Právě v tomto kontextu kritizoval způsob, jakým fungují evropské instituce. Upozornil zejména na postavení eurokomisařů a dalších představitelů, kteří podle něj nemají přímý demokratický mandát od českých voličů.

Zmínil také Kaju Kallasovou, vysokou představitelku Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a zdůraznil, že čeští občané nemají možnost hlasovat přímo o jejím jmenování.

Brusel má podle Klause silný vliv prostřednictvím evropských peněz

Dalším tématem byla finanční závislost některých členských států na evropských institucích.

Klaus uvedl, že podle jeho názoru může Evropská unie prostřednictvím rozpočtových prostředků a finančních mechanismů vytvářet na národní vlády významný politický tlak.

Jako příklad zmínil italskou premiérku Giorgiu Meloniovou, která podle něj může při prosazování své politiky narážet na silný vliv Bruselu.

Bývalý prezident tím znovu otevřel otázku, nakolik jsou jednotlivé členské státy schopny prosazovat vlastní politické priority, pokud jsou zároveň finančně závislé na evropských strukturách.

Jeho kritika se tak netýkala pouze konkrétních evropských rozhodnutí, ale především samotného modelu vztahů mezi Evropskou unií a jejími členskými státy.

Ostrá kritika české opozice a současné politické atmosféry

V závěru rozhovoru se Klaus zaměřil také na českou domácí politiku.

Kriticky se vyjádřil k části českých politiků, které označil za výrazně proevropské nebo podle jeho slov spíše bruselsky orientované.

V souvislosti s předchozí vládou Petra Fialy naznačil, že někteří politici podle něj upřednostňují evropské politické postoje před zájmy vlastní země.

Zároveň ostře komentoval současnou opoziční politickou scénu. Její jednání označil za příliš konfrontační a kritizoval míru politické nevraživosti, arogance a agresivity, kterou podle svých slov vnímá.

Klaus se domnívá, že hluboké politické rozpory v České republice souvisejí také s širším evropským prostředím a se střetem rozdílných představ o budoucnosti státu.

Kdo skutečně rozhoduje o budoucnosti České republiky?

Rozhovor Václava Klause otevřel několik zásadních otázek týkajících se postavení České republiky v Evropské unii.

Na jedné straně stojí argument, že společné evropské instituce umožňují členským státům spolupracovat a společně řešit problémy, které přesahují hranice jednotlivých zemí. Na druhé straně Klaus upozorňuje na riziko přílišného soustředění rozhodovací moci na evropské úrovni a na omezení prostoru pro samostatnou národní politiku.

Jeho výroky tak znovu rozproudily debatu o české suverenitě, Green Dealu, cenách energií a skutečném vlivu Bruselu na každodenní život občanů.

Otázka, jakou míru pravomocí by měla mít Evropská unie a jakou si mají zachovat jednotlivé členské státy, zůstává jedním z nejdůležitějších témat současné evropské politiky.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *