Bývalý český prezident Václav Klaus se ostře vyjádřil k projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, který přednesla 16. září 2026 v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Ve svém vystoupení von der Leyenová představila priority Evropské unie pro další období a hovořila mimo jiné o evropské konkurenceschopnosti, bezpečnosti, energetice, migraci, klimatu, umělé inteligenci, Ukrajině a evropské nezávislosti.

Klaus na projev reagoval velmi kriticky. Jeho výhrady se podle zveřejněného textu i následného rozhovoru soustředily především na způsob, jakým von der Leyenová používá pojem „Evropa“, na hodnocení současného stavu Evropské unie a také na některé ekonomické a politické formulace.

Klaus kritizuje zaměňování Evropy a Evropské unie

Jedním z hlavních bodů Klausovy kritiky je podle něj rozdíl mezi pojmy Evropa a Evropská unie.

Klaus tvrdí, že Evropská unie je politická organizace vytvořená lidmi, zatímco Evropa je kontinent. Právě proto podle něj není přesné hovořit o tom, že se „Evropa rozhodla“ vydat určitou cestou.

Tuto výhradu uvedl také ve svém textu zveřejněném 18. září. Klaus v něm kritizoval formulaci von der Leyenové, podle níž se „Evropa rozhodla jít svou vlastní cestou“. Podle jeho interpretace tím dochází k nerozlišování mezi evropským kontinentem a Evropskou unií.

Von der Leyenová ve svém projevu skutečně použila formulaci, že v současném světě se Evropa rozhodla vytvořit vlastní cestu a že vzniká silnější a nezávislejší Evropa.

Spor o tvrzení, že Unie je silnější než kdy dříve

Dalším bodem Klausovy kritiky bylo hodnocení současného stavu Evropské unie.

Von der Leyenová ve svém projevu uvedla, že podle jejího pohledu je stav Unie „nejsilnější, jaký kdy byl“, zároveň ale připustila, že může působit také nejistěji než kdy dříve. Tato dvě tvrzení podle ní nejsou v rozporu a mají odrážet složitost současné doby.

Klaus však tento optimistický pohled zpochybnil. V rozhovoru argumentoval, že podle jeho názoru projev neobsahoval dostatečnou sebereflexi dosavadní politiky Evropské komise. Poukazoval především na skutečnost, že von der Leyenová stojí v čele Evropské komise již několik let a podle něj by proto měla hodnotit také výsledky předchozího období.

Jeho kritika je však politickým hodnocením projevu, nikoli nezávisle ověřeným závěrem o celkovém stavu Evropské unie.

Výhrady k ekonomickým formulacím

Klaus se zaměřil také na některé výrazy týkající se evropské ekonomiky. Za problematické považoval například formulace spojené se „strukturálně vysokými cenami“.

Ve své kritice tvrdil, že podobná formulace je podle něj nejasná a běžná ekonomická terminologie ji podle jeho názoru nepoužívá způsobem, jakým byla v projevu prezentována.

Von der Leyenová přitom ve svém projevu skutečně věnovala významnou část pozornosti evropské konkurenceschopnosti, cenám energií, investicím, snižování administrativní zátěže a posilování jednotného trhu. Evropská komise mezi oznámenými iniciativami uvádí například opatření týkající se konkurenceschopnosti, pracovních míst, povolovacích procesů, bankovního sektoru a zjednodušení pravidel.

„Evropa pro Evropany“ a evropská nezávislost

V rozhovoru Klaus kritizoval také politický jazyk používaný v projevu. Zaměřil se na důraz na evropskou samostatnost a formulace týkající se evropské identity.

Von der Leyenová ve svém projevu zdůrazňovala potřebu silnější a nezávislejší Evropy a uvedla, že osud Evropy musí zůstat v rukou Evropanů. Současně vyzývala k větší jednotě a schopnosti Evropské unie samostatně jednat.

Její projev se přitom netýkal pouze identity. Obsahoval také konkrétní návrhy v oblasti obrany, bezpečnosti, energetiky, technologického rozvoje, umělé inteligence, migrace a podpory Ukrajiny.

Klaus upozornil také na pojem „demokratická odolnost“

Dalším výrazem, který Klaus v rozhovoru kritizoval, byla „demokratická odolnost“. Podle něj jde o formulaci, které běžný občan nemusí snadno rozumět.

Von der Leyenová však ve svém projevu skutečně hovořila o ochraně demokracie, právního státu a evropských hodnot. Mezi témata projevu patřily také dezinformace, zahraniční vměšování a ochrana demokratických institucí.

Je proto důležité rozlišovat mezi samotným použitím určitého termínu v projevu a Klausovým hodnocením tohoto termínu.

Rozdílné pohledy na budoucnost Evropské unie

Klausova kritika představuje jeden z názorů na směřování Evropské unie. Jeho pohled dlouhodobě zdůrazňuje rozdíl mezi evropskými národy a institucemi Evropské unie a kriticky se staví k prohlubování evropské integrace.

Von der Leyenová naopak ve svém projevu představila vizi silnější, koordinovanější a strategicky nezávislejší Evropské unie. Hovořila například o posílení obrany, konkurenceschopnosti, energetické bezpečnosti, technologických kapacit a spolupráce s mezinárodními partnery.

Její vystoupení zároveň vyvolalo rozdílné reakce mezi europoslanci. Evropský parlament po projevu zveřejnil stanoviska různých politických skupin, což ukazuje, že hodnocení priorit Evropské komise se mezi evropskými politickými představiteli liší.

Co přesně Klausovi vadilo?

Klausova kritika se tedy soustředila především na několik oblastí:

• používání pojmu „Evropa“ místo přesnějšího označení „Evropská unie“,
• podle jeho názoru nedostatečnou sebereflexi předchozího působení Evropské komise,
• optimistické hodnocení současného postavení Evropské unie,
• některé ekonomické a politické formulace,
• důraz na evropskou integraci a společnou evropskou identitu.

Naopak oficiální komunikace Evropské komise představila projev jako plán pro další období a zdůraznila zejména konkurenceschopnost, bezpečnost, energetiku, technologickou soběstačnost, klima, demokracii a podporu Ukrajiny.

Klausova reakce tak otevřela širší debatu o tom, zda by Evropská unie měla pokračovat směrem k větší integraci a společnému rozhodování, nebo zda by měl být větší prostor ponechán jednotlivým členským státům.

Rozdílné interpretace projevu zároveň ukazují, že stejná politická prohlášení mohou být vnímána odlišně podle toho, jaký pohled na evropskou integraci člověk zastává.