Premiér Andrej Babiš na vystoupení vlády představil hlavní rozpočtové priority pro následující období a současně kritizoval postup předchozí vlády Petra Fialy. Podle Babiše chce současná vláda výrazně zvýšit výdaje do zdravotnictví, obrany, dopravy, školství i bezpečnostních složek.

Babiš uvedl, že vláda podle něj napravuje podle jeho slov nedostatečné investice z předchozího období. Zdravotnictví má podle jeho vyjádření získat více prostředků na nemocnice, moderní zdravotnické vybavení a prevenci.

Obrana: vláda chce investovat do moderních systémů

Významnou část vystoupení věnoval Babiš také obraně. Odmítl kritiku, že Česká republika neposkytuje na obranu dostatek peněz, a uvedl, že podle plánů vlády mají výdaje dosáhnout požadované úrovně.

Za jednu z priorit označil modernizaci protivzdušné obrany. Babiš zmínil jednání s izraelskou stranou a možnost další spolupráce na moderních systémech protivzdušné a protibalistické ochrany.

Současně kritizoval některé předchozí akvizice a jejich tempo. Jako příklad uvedl bojová vozidla pěchoty, jejichž dodávky a montáž podle něj provázejí zpoždění. Zmínil také další plánované obranné projekty včetně tanků a letounů F-35.

Babiš zdůraznil, že podle jeho názoru musí být hlavním cílem obranných investic především ochrana obyvatelstva a vytvoření moderního systému protivzdušné obrany.

Doprava a školství mají dostat další miliardy

Další prioritou má být podle premiéra doprava. Babiš uvedl, že meziročně má kapitola vzrůst o 18 miliard korun a za dva roky má jít podle něj o navýšení přibližně 41 miliard.

Vláda chce pokračovat zejména ve výstavbě dálnic, obchvatů a další dopravní infrastruktury.

Velkou pozornost věnoval Babiš také školství. Podle jeho slov se mají výdaje v této oblasti zvýšit o 16,6 miliardy korun, přičemž za dva roky má celkové navýšení činit 33,5 miliardy.

Součástí plánů je podle něj také 600 milionů korun na výstavbu takzvaných svazkových škol a 300 milionů korun na prevenci problémů v oblasti duševního zdraví na základních školách.

Babiš zároveň připomněl podporu lékařských fakult a uvedl, že vláda chce věnovat zvláštní pozornost také stomatologii, kde podle něj existuje dlouhodobě vysoká poptávka po dostupné péči.

Policisté, hasiči a učitelé

V oblasti bezpečnosti Babiš uvedl, že ministerstvo vnitra má během dvou let získat dodatečné prostředky ve výši přibližně 17 miliard korun.

Podle jeho slov vláda plánuje zvýšit nástupní plat hasičů a policistů na 50 tisíc korun. Premiér také připomněl růst odměňování učitelů a uvedl, že program vlády počítá do roku 2029 s průměrným platem učitelů ve výši 75 tisíc korun.

Babiš zároveň odmítl označování vojáků, policistů, hasičů nebo učitelů za úředníky. Podle něj je při debatě o počtu zaměstnanců veřejného sektoru nutné rozlišovat mezi administrativními pracovníky a profesemi zajišťujícími bezpečnost či veřejné služby.

Vláda schválila návrh rozpočtu na rok 2027

Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová následně představila parametry rozpočtu na rok 2027.

Podle předložených údajů mají příjmy dosáhnout 2 198,7 miliardy korun, zatímco výdaje mají být 2 584,7 miliardy korun. Plánovaný schodek tak činí 386 miliard korun.

Schillerová uvedla, že investice mají dosáhnout historické úrovně blížící se 290 miliardám korun. Investice, které nejsou financovány z evropských zdrojů, mají podle ní meziročně vzrůst přibližně o 50 miliard korun.

Výrazně více prostředků má podle vlády směřovat také do zdravotnictví. Příjmy veřejného zdravotního pojištění mají podle prezentovaných údajů vzrůst o více než 50 miliard korun na celkových 605 miliard.

Školství má z národních zdrojů získat meziročně přibližně o 16 miliard korun více.

Veřejné mzdy a nové pracovní pozice

Rozpočet podle Schillerové počítá také s výrazným růstem výdajů na platy ve veřejném sektoru. Celkové zvýšení má podle jejího vystoupení dosáhnout 33,9 miliardy korun.

Součástí rozpočtu mají být prostředky na 1 500 nových policistů, 1 500 nových vojáků a více než 6 000 pedagogických pracovníků, mezi něž mají patřit například asistenti, psychologové nebo další podpůrné profese.

Schillerová uvedla, že zaměstnanci placení z veřejných zdrojů si mají podle konkrétní pozice polepšit přibližně o 5 až 9 procent.

Rozpočet počítá také s vyššími výdaji na obranu

Podle Schillerové návrh rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 2 % HDP, což označila za přibližně 191 miliard korun.

Vláda zároveň počítá se zvýšenou valorizací důchodů nad rámec zákonného minima. Konkrétní parametry mají souviset s legislativními změnami projednávanými Poslaneckou sněmovnou.

Mezi další plánované kroky patří podle ministryně také podpora vědy a výzkumu, která má meziročně získat přibližně dvě miliardy korun.

Mimořádná daň pro rafinérský sektor

Jedním z nejvýraznějších oznámení byla plánovaná mimořádná sektorová daň pro rafinérský průmysl.

Schillerová uvedla, že daň se nemá týkat čerpacích stanic, ale velkých zpracovatelů ropy a výrobců rafinovaných ropných produktů.

Základem daně má být podle představeného návrhu rozdíl mezi hrubou marží v letech 2026, případně 2027, a referenčním rokem 2025. Sazba by měla činit 50 procent tohoto rozdílu.

Vláda odhaduje, že opatření by mohlo v roce 2026 přinést přibližně 5,5 miliardy korun.

Schillerová uvedla, že inspirací bylo mimo jiné řešení přijaté v Polsku. Zároveň zmínila, že o obdobném zdanění mimořádných rafinérských marží diskutují také některé další evropské země.

Podle vlády má být cílem opatření získat část mimořádných příjmů rafinérského sektoru zpět do veřejných rozpočtů.

Od října má platit regulace cen pohonných hmot

Dalším oznámeným opatřením je obnovení regulace cen pohonných hmot.

Od 1. října chce ministerstvo financí podle Schillerové každý den stanovovat maximální ceny benzinu a nafty. Výpočet má vycházet z průměrných velkoobchodních cen a regulované marže.

Regulovaná marže má být stanovena na 2,50 Kč za litr.

Současně má být během října snížena spotřební daň z motorové nafty na evropské minimum. Schillerová uvedla, že společně s DPH by toto opatření mělo znamenat snížení ceny přibližně o 2,35 Kč za litr.

Vláda očekává, že levnější nafta pomůže zejména dopravním společnostem a následně může ovlivnit náklady na zboží a služby.

Babiš chce pokračovat v jednáních o evropské spolupráci

V závěru svého vystoupení Babiš hovořil také o evropské politice a bezpečnosti. Zmínil plánovanou návštěvu italské premiérky a možnost podpisu dohody o strategické spolupráci.

Premiér rovněž uvedl, že vláda chce v Evropě prosazovat témata, která považuje za důležitá pro Českou republiku, včetně bezpečnosti a problematiky nelegální migrace.

Jeho komentáře k výsledkům voleb v některých evropských zemích představovaly politické hodnocení situace, nikoli nezávislé měření dopadu těchto voleb.

Celkově vláda představila rozpočet postavený na vyšších investicích, růstu výdajů na veřejné služby a bezpečnost a současně na nových příjmových opatřeních. Konečná podoba některých návrhů však bude záviset na jejich legislativním schválení a následném provedení.