Debata o postavení a finančním ohodnocení manželky českého prezidenta znovu vyvolává rozdílné názory. Do diskuse se výrazně zapojila také bývalá první dáma Livia Klausová, která odmítá představu, že by manželka prezidenta měla automaticky dostávat vlastní plat jen za výkon role první dámy.

Podle Klausové je zásadní rozdíl mezi volenou veřejnou funkcí a rolí partnera či partnerky hlavy státu. Prezident České republiky získává svůj mandát ve volbách, zatímco jeho manželka nebo manžel do žádné takové funkce zvolen není.

„První dáma není volená funkce,“ uvedla Klausová v rozhovoru. Podle jejího pohledu by případné finanční ohodnocení nemělo být automaticky spojováno se samotným postavením manželky prezidenta.

Klausová připomíná vlastní zkušenost

Livia Klausová sama tuto roli zastávala během prezidentského období svého manžela Václava Klause. Z jejího pohledu jde o velmi specifické postavení, které není možné jednoduše srovnávat s klasickou státní funkcí.

V rozhovorech opakovaně zdůrazňuje, že každá první dáma si musí do značné míry sama najít způsob, jak bude svou pozici vykonávat. Role podle ní není jednotně předepsaná a jednotlivé první dámy ji mohou pojímat velmi rozdílně.

Klausová proto upozorňuje také na jinou skupinu žen, u nichž podle ní může být otázka finančního zabezpečení naléhavější – manželky českých velvyslanců. Ty mohou během zahraničního působení svých manželů čelit omezením při pokračování vlastní profesní kariéry a podle Klausové by se jejich situace měla řešit především z hlediska sociálního a důchodového zabezpečení.

Eva Pavlová má na svou roli jiný pohled

Současná první dáma Eva Pavlová přitom svou pozici chápe aktivněji. Od nástupu na Pražský hrad se snaží vytvořit zázemí, které jí umožní systematicky pracovat s veřejností a věnovat se tématům, která považuje za důležitá.

Pavlová uvedla, že nechtěla být pouze osobou stojící po boku prezidenta při oficiálních fotografiích. Zaměřila se například na oblast rodiny, dětí, seniorů, samoživitelů, vzdělávání a dalších sociálních témat. Součástí jejích aktivit je také nadační fond a projekty zaměřené na pomoc veřejnosti.

Podle Pavlové je přitom obtížné současně pokračovat v běžném zaměstnání a plnit rozsáhlé protokolární a reprezentační povinnosti spojené s rolí manželky prezidenta. Pokud se žena rozhodne tuto roli přijmout aktivně, potřebuje podle ní alespoň určité organizační zázemí a tým.

Spor se netýká jen samotného platu

Celá debata tak není pouze otázkou konkrétní částky. Ve skutečnosti se střetávají dva rozdílné pohledy na to, co by měla role první dámy v moderním Česku znamenat.

Jedna strana zdůrazňuje, že prezident je jediným voleným představitelem a jeho manželka nemá vlastní volební mandát. Z tohoto pohledu není automatické finanční ohodnocení její role samozřejmostí.

Druhá strana poukazuje na to, že pokud stát a veřejnost očekávají od první dámy pravidelnou reprezentaci, účast na oficiálních cestách, veřejná vystoupení a dlouhodobou práci na společenských projektech, měla by být její role jasněji definována a institucionálně zabezpečena.

Postavení první dámy se mezitím změnilo

Významnou změnou je také skutečnost, že od začátku roku 2026 je postavení první dámy legislativně pevněji ukotveno. Eva Pavlová v rozhovoru pro Český rozhlas uvedla, že změny mimo jiné řešily některé dosavadní nelogičnosti spojené s dlouhodobým působením manželky prezidenta pro stát, včetně započítávání této doby do důchodu.

Současně ale zůstává veřejná diskuse o tom, zda má být tato role spojena také s pravidelným finančním příspěvkem.

A právě zde se názory Livia Klausové a Evy Pavlové výrazně rozcházejí. Zatímco Klausová upozorňuje, že první dáma není volenou představitelkou státu, Pavlová zdůrazňuje rozsah práce, který může aktivní výkon této role přinášet.

Rozhodnutí bude mít i symbolický význam

Debata kolem Evy Pavlové tak může ovlivnit nejen její současné postavení, ale také způsob, jakým bude Česká republika v budoucnu přistupovat k partnerům a partnerkám prezidentů.

Otázkou zůstává, zda má být první dáma vnímána především jako manželka prezidenta, která plní reprezentativní povinnosti podle vlastního rozhodnutí, nebo jako osoba vykonávající specifickou formu veřejné služby, která si zaslouží jasně stanovené podmínky.

Jedno je však zřejmé: téma jen tak nezmizí. A ostrá slova Livia Klausové ukazují, že ani mezi bývalými a současnými prvními dámami nepanuje na podobu této role jednotný názor.