by 
Slovensko brzdí rozvoj větrných parků
Slovensko udělalo další výrazný krok v otázce budoucnosti větrné energetiky. Ministerstvo životního prostředí pod vedením vicepremiéra a ministra Tomáše Taraby oznámilo, že z původně osmi navrhovaných akceleračních zón pro větrné elektrárny doporučí k dalšímu posuzování pouze jedinou oblast na východě země. Ta má být rozdělena na dvě části v rámci pilotní zóny Východ 1–2 v okrese Michalovce.
Podle ministerstva se ukázalo, že drtivá většina původně vytipovaných lokalit není pro rozvoj větrné energetiky v současnosti dostatečně vhodná. V některých oblastech navíc chyběly odborné studie, které by přesvědčivě prokázaly jejich vhodnost pro dlouhodobý provoz větrných elektráren.
Sedm lokalit má být vyřazeno
Původní dokument Ministerstva hospodářství počítal s osmi akceleračními zónami. Ministerstvo životního prostředí však v rámci strategického posuzování SEA doporučilo sedm z nich pro další proces neposouvat. Zachována má zůstat pouze oblast na východě Slovenska, která se následně rozdělí na dvě pilotní části.
Mezi původně navrhované lokality patřily například oblasti Prietržka–Sobotište, Gbely–Štefanov, Vrakúň–Dolný Štál, Okoč–Zemianska Olča, Palárikovo–Nové Zámky, Komjatice–Mojzesovo nebo Podhájska–Dvory nad Žitavou. Jedinou oblastí, která má podle aktuálního rozhodnutí pokračovat, je pilotní zóna Východ v okolí Michalovců.
To ale neznamená automatické povolení výstavby větrných turbín. I v této lokalitě bude konkrétní počet turbín, jejich rozmístění a skutečné dopady podléhat dalšímu environmentálnímu posuzování.
Rozhodující slovo mají obce
Slovensko zároveň v posledních letech zpřísnilo pravidla pro výstavbu větrných parků. Novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí stanovila, že projekty větrných parků nemohou pokračovat bez závazného souhlasu dotčené obce prostřednictvím obecního zastupitelstva nebo místního referenda.
V praxi tak samotné určení území jako potenciální akcelerační zóny neznamená, že v něm automaticky vyrostou větrné elektrárny. Místní samospráva a obyvatelé mají zásadní slovo.
Taraba tento princip dlouhodobě obhajuje. Podle něj musí mít lidé možnost rozhodnout, zda chtějí větrné elektrárny ve svém okolí, nebo nikoli.
Peníze z evropského plánu obnovy
Téma má také výrazný finanční rozměr. Podle slovenského ministerstva byly původní akcelerační zóny spojeny se závazky přijatými předchozími vládami a s prostředky z evropského plánu obnovy. Ministerstvo životního prostředí ve svém aktuálním vyjádření uvádí částku přibližně 430 milionů eur.
Právě proto musí Slovensko při změně přístupu řešit nejen otázku energetiky a ochrany krajiny, ale také podmínky spojené s evropským financováním.
Ministerstvo zároveň tvrdí, že strategické posuzování probíhalo za účasti odborníků, samospráv a veřejnosti. Resort uvádí desítky jednání a konzultací, včetně setkání se zástupci veřejnosti z 32 slovenských samospráv, které se proti výstavbě větrných parků stavěly.
Slovensko se opírá hlavně o jádro a vodu
Tarabův postoj vychází také ze specifické struktury slovenské energetiky. Ministr dlouhodobě argumentuje tím, že Slovensko má energetický mix založený především na jaderné a vodní energetice, a proto podle něj není nutné kopírovat model zemí, které výrazněji sázejí na větrné elektrárny.
Nejde však o úplný zákaz větrné energie. Slovenská legislativa stále umožňuje vznik větrných projektů tam, kde splní stanovené podmínky a získají potřebné souhlasy.
Nová pravidla například stanovují technická kritéria pro akcelerační zóny. Mezi ně patří dostatečná rychlost větru, ekonomický potenciál, možnost připojení k síti a soulad s územním plánováním. Některá chráněná území jsou z možnosti zařazení mezi akcelerační zóny rovněž vyloučena za stanovených podmínek.
V zemi přesto existují desítky projektů
Současný krok vlády neznamená, že se všechny větrné projekty na Slovensku okamžitě zastaví. Podle dostupných údajů bylo v procesu posuzování vlivů na životní prostředí více než 30 žádostí týkajících se větrných parků. V červenci 2026 ministerstvo také uvedlo, že přijalo zástupce veřejnosti z 32 samospráv, které proti rozvoji větrných parků protestují.
Nové územní vymezení však může mít pro některé záměry zásadní význam. Slovenské úřady totiž mohou na základě strategického posuzování určit, že konkrétní lokality nejsou vhodné pro další rozvoj větrné energetiky.
Rozhodnutí, které může ovlivnit další směřování energetiky
Slovensko tak zvolilo výrazně opatrnější přístup k rozvoji větrných elektráren. Z osmi původních akceleračních zón zůstává podle současného návrhu pouze jedna oblast, která se rozdělí na dvě pilotní zóny. Ani tam však není výstavba automatická a každý konkrétní projekt musí projít dalšími procesy a získat potřebné souhlasy.
Rozhodnutí zároveň ukazuje širší spor o to, jak má Slovensko v příštích letech vyvažovat evropské energetické cíle, ochranu krajiny, místní samosprávu a potřebu stabilních zdrojů elektřiny.
Jedno je podle současného postoje vlády jisté: větrné elektrárny nebudou na Slovensku automaticky vznikat jen proto, že byla určitá lokalita označena za potenciální zónu. Klíčovou roli mají mít odborné posouzení a především místní samosprávy.
