Petr Fiala po volební porážce nezmizel z české politiky. Dva měsíce po volbách, které znamenaly konec jeho vlády, otevřeně bilancuje poslední roky, vysvětluje důvody neúspěchu vládních stran a zároveň varuje před tím, co může přijít s návratem Andreje Babiše k moci. Do popředí se navíc dostává otázka, která může v dalších letech výrazně ovlivnit českou politiku: mohl by Fiala jednou kandidovat na prezidenta?
Fiala odmítá vysvětlovat volební porážku jednoduše tím, že jeho vláda ztratila kontakt s voliči. Podle něj byl výsledek mnohem složitější a roli sehrála řada faktorů.
Vládní strany si ve srovnání s předchozími volbami podle jeho pohledu v absolutním počtu hlasů polepšily. Přesto to nestačilo k tomu, aby si udržely vládní většinu.
Za klíčový faktor považuje Fiala schopnost Andreje Babiše mobilizovat voliče, kteří dříve k volbám příliš často nechodili. Hnutí ANO zároveň dokázalo podle jeho hodnocení oslovit velmi rozdílné skupiny obyvatel – od bývalých levicových voličů až po lidi nespokojené s ekonomickou situací a fungováním státu.
Výsledkem byl paradox: více hlasů pro vládní strany než v minulosti, ale zároveň méně politické moci.
Neoblíbená rozhodnutí stála vládu politickou cenu
Jedním z hlavních témat Fialova hodnocení je ekonomická politika jeho kabinetu. Vláda během svého působení přijímala řadu opatření, která byla mezi částí veřejnosti velmi nepopulární.
Šlo například o konsolidaci veřejných financí, úsporná opatření, změny v energetice nebo kroky spojené s dlouhodobou stabilizací státního rozpočtu.
Fiala tvrdí, že jeho vláda za tato rozhodnutí zaplatila vysokou politickou cenu. Zároveň ale odmítá připustit, že by šlo o chyby, které bylo možné jednoduše obejít.
Podle něj vláda nastupovala v mimořádně obtížné době. Česko čelilo dopadům války na Ukrajině, energetické krizi, vysoké inflaci a ekonomické nejistotě. Některá rozhodnutí proto podle Fialy nebyla určena k získání popularity, ale měla řešit problémy, které by se jinak mohly v budoucnu ještě prohloubit.
Expremiér nyní upozorňuje, že některá opatření mohou být novou vládou zpochybněna nebo zrušena. Právě v tom vidí riziko pro budoucí generace.
Babiš znovu ve vládě. Fiala má obavy
Návrat Andreje Babiše do čela vlády vnímá Fiala jako zásadní změnu českého politického kurzu.
Samotné předání moci podle něj proběhlo formálně korektně. Politicky však očekává řadu otazníků.
Jednou z jeho hlavních obav je hospodaření státu. Fiala varuje před možností, že nová vláda začne ve snaze získat podporu veřejnosti znovu výrazněji zvyšovat výdaje.
Krátkodobě může být taková politika pro voliče atraktivní, dlouhodobě by však podle něj mohla znamenat další problémy s veřejnými financemi.
Fiala proto zdůrazňuje, že Česká republika potřebuje pokračovat v odpovědném hospodaření a neměla by podle něj opakovat chyby minulosti.
Nejistota kolem Ukrajiny, EU a NATO
Velkou pozornost věnuje také zahraniční politice. Fiala během svého premiérského období patřil k výrazným zastáncům pevného ukotvení České republiky v Evropské unii a NATO a k podporovatelům Ukrajiny.
Právě v této oblasti nyní očekává možné změny.
Podle něj není automatické, že nová vláda bude pokračovat ve stejné míře podpory Ukrajiny a bude stejně důrazně prosazovat současné zahraničněpolitické směřování.
Fiala zároveň zdůrazňuje, že důvěryhodnost České republiky u spojenců není něco, co by se mělo měnit podle momentální politické situace.
Trump a otázka evropské bezpečnosti
V rozhovoru se dotýká také širšího vývoje ve světě a vztahů mezi Evropou a Spojenými státy.
Podle Fialy musí evropské státy počítat s tím, že jejich bezpečnost nebude možné dlouhodobě stavět pouze na americké podpoře. Evropa by podle něj měla převzít větší odpovědnost za vlastní obranu a bezpečnost.
Téma je o to významnější v době, kdy se mění vztahy mezi Spojenými státy a evropskými spojenci a kdy válka na Ukrajině dál ovlivňuje bezpečnostní situaci celého kontinentu.
Fiala proto varuje, že Česká republika by měla být při změnách zahraniční politiky velmi opatrná.
Míří Fiala jednou na Pražský hrad?
Největší pozornost však přitahuje jiná část jeho vyjádření.
Fiala připouští, že stále častěji dostává od lidí kolem sebe i z veřejnosti doporučení, aby začal přemýšlet o prezidentské kandidatuře.
Myšlenka jeho případného boje o Pražský hrad tak přestává být pouze spekulací politických komentátorů. Sám Fiala sice zatím žádné rozhodnutí neoznámil, zároveň ale téma úplně neodmítá.
Naznačuje, že na podobnou debatu přijde čas až později.
Právě tato opatrnost může být v současnosti nejzajímavější částí jeho vyjádření. Fiala se totiž po odchodu z premiérského úřadu nemusí nutně stahovat do ústraní. Naopak může postupně hledat novou politickou roli.
Porážka nemusí znamenat konec
Petr Fiala tak po volebním neúspěchu stojí před novou etapou své politické kariéry. Z premiéra se stal opoziční politik, jeho vládní období je předmětem ostrých sporů a ODS čeká další debata o budoucím směřování.
Současně však Fiala dává najevo, že českou politiku ještě neopouští.
A pokud se v budoucnu skutečně rozhodne ucházet o prezidentský úřad, může se z dnešních debat stát jeden z nejdůležitějších politických příběhů následujících let.
Jedno je jisté: volební porážka nemusí být poslední kapitolou Fialovy politické kariéry.
