Prezident Petr Pavel si i nadále udržuje výrazný náskok před ostatními českými politiky. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který sledoval, jakou míru důvěry a nedůvěry jednotlivé politické osobnosti mezi veřejností vyvolávají.

Pavlovi podle výsledků důvěřuje 62 procent dotázaných. Prezident tak obsadil první místo s výrazným odstupem před ostatními představiteli české politické scény.

Na druhém místě se umístil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Důvěru mu vyjádřilo 50 procent respondentů. Třetí příčka patří ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi (ANO), kterému důvěřuje 44 procent oslovených.

ANO má v první pětce hned tři zástupce

Výrazné zastoupení má v horní části žebříčku hnutí ANO. Ministryni financí Aleně Schillerové důvěřuje 43 procent respondentů. Stejný podíl získal také premiér Andrej Babiš.

Oba politici tak následují Havlíčka a potvrzují silnou pozici mezi částí české veřejnosti. Rozdíl mezi třetím a pátým místem je přitom pouze jeden procentní bod.

Prvním výrazněji postaveným opozičním politikem je předseda hnutí STAN Vít Rakušan, který získal důvěru 38 procent dotázaných. V žebříčku se tak zařadil na šesté místo.

Do první desítky se dostali i Plaga, Vystrčil a Kupka

Sedmé místo obsadil ministr školství Robert Plaga se 37 procenty. Předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi důvěřuje 36 procent respondentů.

Následuje předseda ODS Martin Kupka, který získal 33 procent. První desítku uzavírá ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka s 31 procenty.

Výsledky zároveň ukazují, že důvěra veřejnosti není soustředěna výhradně kolem jedné politické strany. V horní části žebříčku se objevují představitelé vlády i opozice, přičemž rozdíly mezi jednotlivými politiky jsou někdy značné.

Okamura, Výborný a Hřib skončili níže

V další části pořadí se nachází předseda SPD Tomio Okamura, kterému důvěřuje 30 procent dotázaných.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný získal 27 procent a šéf Pirátů Zdeněk Hřib 26 procent.

Ještě níže skončil ministr zahraničí a životního prostředí a předseda Motoristů Petr Macinka, kterému důvěru vyjádřilo 24 procent respondentů.

Výrazně slabší výsledek zaznamenal předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Důvěřuje mu pouze 13 procent oslovených.

Turek má nejvyšší míru nedůvěry

Nejvýraznější rozdíl se však ukázal při pohledu na nedůvěru. Na opačném konci žebříčku se ocitl poslanec a čestný prezident Motoristů sobě Filip Turek.

Nedůvěru mu vyjádřilo 70 procent respondentů, což představuje nejvyšší hodnotu mezi sledovanými politiky.

Na druhém místě z hlediska nedůvěry skončil Tomio Okamura, kterému nevěří 66 procent dotázaných. Třetí nejvyšší podíl nedůvěry zaznamenal Petr Macinka, a to 60 procent.

Výsledky tak ukazují, že právě někteří politici zůstávají pro českou veřejnost výrazně polarizujícími osobnostmi. U části voličů mohou mít značnou podporu, zároveň ale vyvolávají vysokou míru odmítání u opačně orientovaných skupin.

Pavel má nejsilnější podporu mezi částí opozice

Zajímavý je také pohled na to, kdo prezidentovi nejvíce důvěřuje. Petr Pavel získává výraznou podporu zejména mezi voliči současné opozice. Poměrně vysokou důvěru má rovněž mezi lidmi, kteří se nehlásí k žádné straně nebo se volebních preferencí neúčastní.

Mezi nevoliči mu podle průzkumu důvěřuje 61 procent respondentů.

Podpora prezidenta se však výrazně liší podle stranických preferencí. Mezi voliči Motoristů mu důvěřuje 48 procent, mezi příznivci ANO 30 procent a mezi voliči SPD pouze 15 procent.

Data tak naznačují, že Pavel dokáže oslovit i část voličů mimo tradiční politický tábor, přestože míra důvěry se podle politické orientace jednotlivých respondentů výrazně mění.

Průzkumu se zúčastnilo 1751 lidí

Šetření CVVM probíhalo od 23. ledna do 3. února a zúčastnilo se ho 1751 respondentů z celé České republiky. Výzkum se zaměřil na důvěru a nedůvěru vůči vybraným představitelům české politické scény.

Výsledky poskytují pohled na to, jak veřejnost v daném období vnímala nejvýraznější politické osobnosti. Prezident Petr Pavel si přitom udržel výrazný náskok před ostatními.

Zatímco jeho důvěryhodnost dosáhla 62 procent, u některých dalších politiků se poměr důvěry a nedůvěry výrazně překlápí na jednu či druhou stranu. Nejvýraznějším příkladem je Filip Turek, u něhož nedůvěra dosáhla 70 procent.

Průzkum tak zároveň ukazuje pokračující rozdíly v hodnocení jednotlivých politických představitelů a míru polarizace české společnosti.