Česká podpora Ukrajiny prochází výraznou změnou. Program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině měl podle rozhodnutí předchozí vlády počítat v letech 2026 až 2030 s částkou 1 miliardy korun ročně. Nová vláda však tuto částku snížila na 500 milionů korun. Změna byla zaznamenána také v parlamentní debatě nad rozpočtem.

Původně měla Česká republika vyčlenit miliardu ročně

Program pro období 2026–2030 schválila vláda v září 2025. Ministerstvo zahraničních věcí tehdy uvedlo, že jeho financování má dosahovat 1 miliardy korun ročně.

Peníze měly být využívány prostřednictvím několika institucí. Vedle prostředků určených Národní rozvojové bance šlo také o financování aktivit ministerstev a konkrétních projektů na Ukrajině. Česká diplomacie zdůrazňovala, že nejde pouze o vojenskou pomoc, ale také o humanitární podporu, obnovu a zapojení českých firem.

Po změně vlády však došlo k úpravě rozpočtových priorit. Podle vystoupení ve Sněmovně byla původně schválená miliarda snížena na 500 milionů korun. Zároveň bylo zdůrazněno, že těchto 500 milionů je v současném nastavení určeno Národní rozvojové bance a má sloužit především k finančním či úvěrovým zárukám pro české společnosti zapojené do obnovy Ukrajiny.

Nejde pouze o přímou humanitární pomoc

Původní program měl široký záběr. Česká republika prostřednictvím něj podporuje projekty zaměřené na zdravotní péči, nouzové bydlení, vzdělávání a zajištění energie a tepla.

Součástí podpory je také odminování zemědělské půdy, kybernetická bezpečnost a budování odolnější infrastruktury. České firmy, neziskové organizace a univerzity se podílejí například na projektech v oblasti zdravotnictví a vzdělávání.

Energetická krize zvýšila tlak na pomoc

Debata o rozsahu české pomoci se odehrává v době, kdy Ukrajina čelí vážným problémům s energetickou infrastrukturou. Opakované útoky způsobily výpadky elektřiny, tepla a vody v řadě oblastí.

Česká iniciativa Dárek pro Putina proto v lednu 2026 spustila sbírku SOS Kyjev zaměřenou na pomoc s energetickou krizí. Během několika dnů se podařilo vybrat kolem 100 milionů korun a následně částka vzrostla téměř na 180 milionů korun. Z vybraných peněz byly financovány mimo jiné generátory určené pro Kyjev.

Soukromí dárci přidali další výraznou částku

Na situaci reagovali také významní soukromí dárci. Renáta Kellnerová se svými dcerami oznámila prostřednictvím The Kellner Family Foundation dar 170 milionů korun na pomoc ukrajinským civilistům.

Peníze mají být využity například na generátory, nabíjecí stanice, invertory a baterie pro školy, nemocnice, domovy pro seniory a místní komunity. Nadace zároveň uvedla, že část podpory bude směřovat rodinám pečujícím o děti bez rodičů a na vybavení škol a dalších zařízení.

Stát ubírá, občané a firmy pomáhají

Rozhodnutí snížit původně plánovanou částku tak přichází v kontrastu s výraznou aktivitou české veřejnosti a soukromého sektoru.

Zatímco státní program byl z původní miliardy korun snížen na polovinu, občané během sbírky SOS Kyjev poslali desítky až stovky milionů korun a rodina Kellnerových přidala dalších 170 milionů.

Otázkou nyní zůstává, jak se změna rozpočtového nastavení promítne do dlouhodobých českých aktivit na Ukrajině. Z dostupných dokumentů zároveň vyplývá, že současných 500 milionů není jednoduše totožných s celým objemem všech forem české pomoci Ukrajině, ale představuje konkrétní rozpočtovou položku programu.

Rozhodnutí proto otevírá širší debatu o tom, jaké priority má Česká republika při podpoře Ukrajiny v dalších letech a jak velkou část nákladů mají nést stát, občané a soukromí dárci.