by 
Summary: Bývalý prezident Miloš Zeman vyzval k úplnému zákazu chystaného setkání sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně a nešetřil tvrdou kritikou na adresu současných ústavních činitelů. Ve svých vyjádřeních přirovnal postoj prezidenta Petra Pavla k nacistické rétorice a obvinil předsedu Senátu z kolaborace.
Požadavek na zákaz brněnského sjezdu
Bývalý prezident Miloš Zeman v posledním rozhovoru výrazně vyostřil svou rétoriku ohledně plánovaného sudetoněmeckého sjezdu, který se má uskutečnit v Brně. Zeman vyzval Ministerstvo vnitra, aby využilo veškeré své pravomoci a akci z pozice síly nekompromisně zakázalo. Podle bývalé hlavy státu by konání takové akce na území České republiky bylo nepřípustné a stát by měl aktivně bránit tomu, co nazývá pokusem o přepisování dějin.Útok na ústavní činitele a historické paralely
Zeman ve svých výrocích jmenovitě zaútočil na předsedu Senátu Miloše Vystrčila, kterého zařadil mezi „české kolaboranty“. Kritice neušel ani jeho nástupce v úřadu Petr Pavel. Zeman označil Pavlovu ochotu k přijetí bavorského premiéra Markuse Södera za „nebezpečné lokajství“. V nejkontroverznější části svého vyjádření pak neváhal přirovnat postoje současného prezidenta k tvrzením zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, čímž vyvolal vlnu pobouření mezi politickými analytiky i veřejností.Odsun jako akt milosrdenství
V rámci obhajoby poválečného uspořádání Zeman připomněl roli sudetských Němců v nacistickém hnutí. Prohlásil, že jako integrální součást nacistické mašinerie by v případě řádných soudních procesů čelili za velezradu trestům smrti. Plošný odsun po druhé světové válce proto interpretuje nikoliv jako nespravedlnost, ale jako „akt milosrdenství“, který je uchránil před absolutním trestem. Varoval, že jakékoliv zpochybňování těchto historických faktů otevírá cestu k nebezpečnému revizionismu.Reakce a politický kontext
Zemanovy výzvy k represivním krokům vůči shromažďovacímu právu přicházejí v době, kdy jsou česko-německé vztahy na oficiální úrovni hodnoceny jako nejlepší v historii. Zatímco vládní koalice jeho slova vnímá jako snahu o návrat do veřejného prostoru prostřednictvím polarizace společnosti, opoziční a nacionalistické kruhy jeho postoj kvitují. Ministerstvo vnitra se k požadavku na zákaz akce zatím oficiálně nevyjádřilo, ale odborníci na ústavní právo upozorňují, že pro takový krok chybí v demokratickém zřízení zákonný podklad.
