Bývalý český prezident Miloš Zeman se znovu výrazně zapojil do politické debaty. Na vlasteneckém semináři v Poslanecké sněmovně ostře vystoupil proti tomu, co označil za současnou podobu kolaborace. Terčem jeho kritiky se stal také prezident Petr Pavel, kterému vyčetl podporu festivalu Meeting Brno, v jehož rámci se uskutečnil sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení.
Zeman své názory představil v úterý 6. října 2026 na semináři s názvem „Klíčové pilíře české státnosti: Hrdinství a vlastenectví versus historický revizionismus a kolaborace“. Akci v prostorách Poslanecké sněmovny organizoval poslanec SPD Tomáš Doležal.
Zeman: Kolaborace začíná zbabělostí
Ve svém vystoupení se bývalý prezident zaměřil především na historické souvislosti a odpovědnost jednotlivců za osud vlastního národa.
„Kolaborace se rodí ze zbabělosti a vrcholí zradou vlastního národa,“ prohlásil Zeman.
Podle něj se kolaborace neobjevuje pouze v období válečných konfliktů. Existovat může také v méně viditelné podobě, kdy její projevy nejsou na první pohled zřejmé, ale přesto mohou mít podle jeho názoru závažné důsledky.
Zeman se následně pokusil propojit historické události se současnou politickou situací v České republice. Jako příklad použil příběh takzvaného Henleinova kříže v Jizerských horách, který spojoval s nacistickou propagandou a poválečným vývojem.
Kritika Petra Pavla kvůli Sudetoněmeckému sjezdu
Největší pozornost vzbudila Zemanova kritika současného prezidenta Petra Pavla.
Bývalému prezidentovi vadila záštita, kterou hlava státu poskytla festivalu Meeting Brno. V rámci této akce se v Brně konal sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení.
Zeman považuje takový přístup za problematický a ve svém projevu jej spojoval s otázkou historické paměti, národní suverenity a vztahu Čechů k událostem druhé světové války.
Kritiku zaměřil také na předsedu Senátu Miloše Vystrčila, který rovněž poskytl akci svou záštitu.
Prezidentská kancelář přitom již dříve vysvětlovala, že podpora festivalu Meeting Brno souvisí se snahou vytvářet prostor pro otevřený dialog a sdílení historických zkušeností.
Zeman však takové vysvětlení nepřijal a ve svém vystoupení zpochybňoval způsob, jakým se o historickém smíření hovoří.
Historie jako varování pro současnost
Významnou část svého projevu věnoval Zeman historickému příběhu kříže spojovaného s Konradem Henleinem a Sudetoněmeckou stranou.
Podle jeho výkladu představuje tento příběh příklad toho, jak mohou být historické symboly využívány k politickým účelům.
Zeman následně přenesl tuto historickou paralelu do současnosti. Poukázal na rozdíl mezi někdejší Sudetoněmeckou stranou a dnešním Sudetoněmeckým krajanským sdružením a kritizoval také pořádání sudetoněmeckého sjezdu v Brně.
Jeho vystoupení vyvolalo mezi přítomnými výraznou odezvu. Podle dobových reportáží sklidil potlesk a část účastníků mu po skončení projevu vyjadřovala podporu.
Okamura kritizoval Brusel i migrační politiku
Na semináři vystoupil také předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, který se věnoval české státnosti, vlastenectví a postavení České republiky v Evropské unii.
Ve svém projevu zdůrazňoval význam národní suverenity a kritizoval podle něj příliš silný vliv evropských institucí.
Pozornost věnoval rovněž migraci a ochraně tradičních evropských kultur. Tvrdil, že současné evropské elity nedostatečně chrání národní zájmy jednotlivých států.
Na semináři vystoupili také další řečníci, mezi nimi politolog Petr Drulák a historik Petr Bahník. Diskuse se soustředila na českou státnost, historickou paměť, národní identitu a budoucnost evropských národů.
Zeman se znovu vrací do politického dění
Vystoupení ve Sněmovně zapadá do série veřejných aktivit, při nichž se Miloš Zeman v poslední době znovu vyjadřuje k aktuálním politickým otázkám.
Bývalý prezident se objevuje na různých politických akcích a podporuje vybrané kandidáty i politické iniciativy. Jeho vystoupení tak ukazují, že ani po odchodu z prezidentského úřadu nehodlá zcela ustoupit z veřejného prostoru.
Seminář ve Sněmovně zároveň znovu otevřel citlivou debatu o tom, jakým způsobem má Česká republika přistupovat ke své historii, otázce sudetských Němců a historickému smíření.
Zemanův projev jasně ukázal, že tato témata zůstávají předmětem výrazných politických sporů. Zatímco bývalý prezident zdůrazňuje historickou odpovědnost a ochranu národní identity, zastánci dialogu poukazují na důležitost otevřeného vyrovnávání se s minulostí.
Jedno je jisté: otázka vztahu k českým dějinám a národní suverenitě zůstává v české politice velmi citlivým tématem.
