Praha – Rozhodnutí české vlády, které přišlo bez výraznějšího oznámení, vyvolalo mezi humanitárními organizacemi šok, zklamání i nejistotu. V rámci nového státního rozpočtu, který podepsal prezident Petr Pavel, byla podle dostupných informací zrušena podpora humanitárních a rozvojových projektů na Ukrajině v hodnotě půl miliardy korun.

Neziskové organizace tvrdí, že o zastavení financování se dozvěděly až formální cestou, a to prostřednictvím oznámení o ukončení dotačních řízení. Chyběla jim podle jejich slov jakákoli předchozí komunikace i nabídka alternativního řešení. Přitom řada projektů byla už připravena k realizaci a některé měly začít už během několika týdnů.

Peníze měly pomoci nemocnicím, školám i dětem

Zrušené financování mělo pokrýt široké spektrum programů zaměřených na obnovu oblastí zasažených válkou. Mezi plánovanými aktivitami byly opravy zdravotnických zařízení, podpora školství, pomoc dětem s psychickými následky války, rozvoj komunitních služeb nebo modernizace zemědělství v regionech nejvíce zasažených konfliktem.

Zástupci humanitárních organizací upozorňují, že nejde jen o číslo ve státním rozpočtu. Za každým projektem jsou konkrétní lidé, kteří na pomoc čekají, i týmy odborníků, které na programech pracovaly řadu měsíců.

Organizace zastavení projektů zaskočilo

Neziskové organizace, mezi nimi Člověk v tísni, Charita ČR, Adra a Arnika, měly podle svých zástupců připravené rozpočty, harmonogramy i personální zajištění. O zastavení dotačních řízení se však dozvěděly bez předchozího varování.

Ředitel programu Člověka v tísni Petr Drbohlav uvedl, že organizace dostala pouze formální informaci o ukončení dotačního procesu. Přitom projekty zaměřené na vzdělávání a podporu duševního zdraví dětí počítaly s financováním v řádu desítek milionů korun.

Podobná situace nastala i u dalších organizací, které připravovaly zdravotní péči, rekvalifikace nebo distribuci pomoci pro rodiny žijící v oblastech postižených válkou.

Arnika mluví o propouštění a nedokončených projektech

Obzvlášť silně dopadly rozpočtové škrty na organizaci Arnika. Některé její projekty byly podle vedení už přímo ve fázi realizace, takže zastavení financování neznamená jen odklad, ale také riziko, že rozjeté aktivity zůstanou nedokončené.

Koordinátorka Marcela Černochová upozornila, že ztráta podpory měla okamžitý dopad i na zaměstnance. Někteří pracovníci přišli o práci a další projekty byly pozastaveny bez jasné vyhlídky na pokračování.

Kritika míří na vládu i ministerstvo

Krok vlády vyvolal také otázky ohledně komunikace. Organizace i novináři žádali vysvětlení od Ministerstva zahraničních věcí, konkrétní důvody škrtů však podle dostupných informací nezazněly.

Kritici tvrdí, že podobná nejistota komplikuje plánování budoucí humanitární pomoci a může poškodit důvěryhodnost České republiky mezi zahraničními partnery.

Zástupci neziskového sektoru zároveň varují, že dopady rozhodnutí nebudou jen krátkodobé. Přerušené projekty mohou znamenat ztrátu navázaných partnerství, odchod odborníků z humanitární oblasti a oslabení české pomoci v regionech, kde byla dosud považována za velmi důležitou.

Největší dopad pocítí lidé v zasažených oblastech

Zatímco politická debata se soustředí na rozpočtová čísla, humanitární organizace připomínají, že skutečné následky ponesou především lidé na místě. Rodiny čekající na podporu, děti zapojené do vzdělávacích programů, pacienti odkázaní na zdravotní služby i komunity, které se snaží obnovit základní infrastrukturu, mohou zůstat bez pomoci, se kterou se ještě nedávno počítalo.

Rozhodnutí o vyškrtnutí půl miliardy korun tak otevírá otázku, jakou roli chce Česká republika v budoucnu sehrávat při obnově Ukrajiny a zda budou zastavené programy někdy nahrazeny jinou formou podpory.