by 
Rakušan zůstal před branami vedení Sněmovny. Jediný kandidát potřebný počet hlasů nezískal
Páteční tajná volba v Poslanecké sněmovně přinesla překvapivý výsledek. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan se ani při prvním pokusu nestal místopředsedou dolní komory Parlamentu. Přestože byl jediným kandidátem na uvolněné místo, podporu mu vyjádřilo pouze 83 poslanců.
Pro zvolení bylo přitom zapotřebí nejméně 92 hlasů. Rakušanovi tak ke zvolení chybělo devět hlasů.
Výsledek oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO). Neúspěch Rakušana znamená, že vedení Poslanecké sněmovny ani po pátečním hlasování není zcela obsazené podle původních představ.
Rakušan: Nejde o funkci, ale o princip
Samotný předseda STAN po oznámení výsledků uvedl, že jej hlasování příliš nepřekvapilo. Za problematické však považuje především to, co podle něj výsledek vypovídá o přístupu jednotlivých parlamentních stran.
Rakušan argumentoval postavením svého hnutí ve Sněmovně. STAN je podle něj třetím nejsilnějším poslaneckým klubem, a proto by měl mít své zastoupení také ve vedení dolní komory.
„Nejde o funkce, ale o principy,“ uvedl Rakušan s tím, že jedním ze základních principů parlamentní politiky má být podle něj férové zastoupení jednotlivých politických stran ve vedení Sněmovny.
Výsledek proto interpretuje jako politický signál od nejsilnějších parlamentních uskupení.
Jeho reakce byla následně ještě ostřejší. Rakušan kritizoval především ANO a jeho spojence a odmítl argument, že jejich postup odpovídá respektování vůle voličů a zavedených parlamentních zvyklostí.
Podle jeho slov páteční hlasování ukázalo, jak jednotlivé politické síly skutečně přistupují k rozdělování funkcí ve Sněmovně.
Kandidát bez konkurence, přesto neuspěl
Na celé situaci je pozoruhodné především to, že Rakušan neměl ve volbě přímého protikandidáta. Přesto se mu nepodařilo získat potřebnou většinu.
Nešlo navíc o jediný případ, kdy opoziční kandidát narazil na problém. Podobný vývoj se odehrál také v případě poslance ODS Jana Skopečka, který se do vedení Sněmovny rovněž dostal až po opakované volbě.
Páteční hlasování tak znovu otevřelo otázku, zda jsou při rozdělování funkcí v dolní komoře dodržovány tradiční politické dohody a nepsaná pravidla.
Připomněl svou politickou zkušenost
Ještě před hlasováním se Rakušan snažil poslance přesvědčit, že má pro funkci místopředsedy dostatek zkušeností.
Připomněl svou dlouholetou politickou kariéru. Poslancem je od roku 2017, předtím působil v krajské politice a řadu let vedl jako starosta Kolín. V předchozím volebním období navíc zastával významnou funkci ministra vnitra.
Zdůrazňoval také, že by případnou funkci místopředsedy Sněmovny vykonával naplno. Podle svých slov letos neplánuje kandidovat v žádných dalších volbách, a mohl by se proto parlamentní práci věnovat naplno.
S typickou nadsázkou dodal, že se po případném zvolení „nezmění k horšímu ani k lepšímu“.
Proč STAN o místopředsednické křeslo usiloval?
Pro STAN nejde pouze o prestižní funkci. Místopředseda Poslanecké sněmovny patří mezi nejviditelnější představitele dolní komory a podílí se na jejím řízení.
Místopředsedové se střídají při vedení schůzí, zastupují předsedu Sněmovny a jejich postavení má význam také z hlediska politické reprezentace Parlamentu.
Právě proto je obsazení místopředsednických křesel citlivou otázkou při rozdělování parlamentních funkcí mezi jednotlivé politické strany.
V politickém zákulisí se navíc už dříve objevovaly informace, že část poslanců ANO by preferovala jiného kandidáta STAN. Zmiňována byla především Věra Kovářová, která tuto funkci zastávala již v minulém volebním období.
Vedení Sněmovny se pomalu kompletuje
Aktuální volební období počítá se čtyřmi místopředsedy Poslanecké sněmovny. Některé posty už byly obsazeny.
Do vedení dolní komory byli zvoleni Patrik Nacher za ANO, Jiří Barták za Motoristy sobě a Jan Skopeček z ODS. Skopeček však stejně jako nyní Rakušan potřeboval k úspěchu více než jeden pokus.
Předsedou Poslanecké sněmovny byl zvolen Tomio Okamura ze SPD.
Rakušanovo neúspěšné hlasování tak ponechává jedno místopředsednické místo stále neobsazené.
Neuspěl ani Pavel Žáček
Páteční jednání zároveň přineslo další neúspěšnou nominaci. Poslanci nezvolili Pavla Žáčka z ODS do čela komise, která kontroluje Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS).
Opozice v reakci na výsledky začala hovořit o možném systematickém blokování některých opozičních nominací.
Koalice a opozice se tak znovu dostávají do sporu nejen o jednotlivé personální nominace, ale také o způsob fungování Sněmovny a rozdělování vlivu mezi jednotlivé parlamentní kluby.
Pokusí se Rakušan znovu?
Zda Vít Rakušan svou kandidaturu na místopředsedu Sněmovny zopakuje, zatím není jasné. Jeho první pokus ale ukázal, že samotná skutečnost, že je kandidát jediný, ještě nemusí znamenat jeho automatické zvolení.
Rozhodujících devět hlasů, které mu tentokrát chyběly, může mít v dalších jednáních značnou politickou váhu.
Výsledek zároveň naznačuje, že rozdělení funkcí ve vedení Poslanecké sněmovny může být ještě předmětem dalších politických střetů. Spor se tak netýká pouze jednoho neúspěšného hlasování, ale také širší otázky, jakým způsobem mají být v dolní komoře rozdělovány moc, odpovědnost a zastoupení jednotlivých politických stran.
