Praha – Vztahy mezi Polskem a Ukrajinou se dostaly do nejhlubší krize od začátku ruské invaze. Diplomatický spor, který se rozhořel kolem historicky citlivé otázky Ukrajinské povstalecké armády (UPA), vyvolal vlnu politických reakcí a může mít dopad nejen na vzájemné vztahy obou zemí, ale i na evropské ambice Kyjeva.

Napětí eskalovalo poté, co polský prezident Karol Nawrocki oznámil odebrání nejvyššího státního vyznamenání ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Důvodem se stalo rozhodnutí Kyjeva udělit jedné z jednotek ukrajinských ozbrojených sil čestný titul „Hrdina UPA“.

Pro většinu polské společnosti je UPA spojena především s masakry polského obyvatelstva během druhé světové války. Naopak na Ukrajině jsou někteří členové UPA vnímáni jako bojovníci za nezávislost. Tento rozdílný pohled na historii dlouhodobě představuje citlivý bod polsko-ukrajinských vztahů.

Další kontroverzi vyvolalo rozhodnutí bývalého polského prezidenta a nositele Nobelovy ceny míru Lecha Wałęsy, který na protest oznámil, že již nebude nosit ukrajinskou vlajku na svém oděvu. Kritické hlasy zazněly také od řady polských politiků, kteří obvinili Kyjev z urážky polských obětí a ignorování historických traumat.

Napětí přichází v mimořádně citlivé době. Jen několik dní po vypuknutí sporu se v polském Gdaňsku konala Konference o obnově Ukrajiny, kde evropské státy jednaly o další finanční a politické podpoře Kyjeva. Přestože organizátoři očekávali demonstraci evropské jednoty, diplomatický konflikt mezi Varšavou a Kyjevem zastínil část jednání.

Analytici upozorňují, že Polsko bylo v posledních letech jedním z nejdůležitějších spojenců Ukrajiny. Varšava poskytla rozsáhlou vojenskou, humanitární i politickou pomoc a stala se jedním z hlavních zastánců ukrajinského vstupu do Evropské unie a NATO.

Otázkou nyní zůstává, zda současná krize představuje pouze dočasné ochlazení vztahů, nebo začátek hlubšího rozkolu mezi dvěma zeměmi, které byly dosud považovány za nejbližší partnery ve východní Evropě.

Diplomatické napětí zároveň ukazuje, že historické otázky mohou i desítky let po skončení války významně ovlivňovat současnou evropskou politiku a bezpečnostní spolupráci. Vývoj vztahů mezi Polskem a Ukrajinou budou v následujících týdnech pečlivě sledovat nejen evropské instituce, ale také spojenci na obou stranách Atlantiku.