Praha – Bitcoinová kauza se znovu dostává do centra politické pozornosti. Tentokrát kvůli pasáži z policejních odposlechů, která podle zveřejněné obžaloby zachycuje Tomáše Jiřikovského při rozhovoru o tom, proč nechce nikoho „potopit“. Jeho slova jsou přitom mimořádně závažná: podle obžaloby měl říci, že kdyby někoho potopil, „padla celá ODS“.

Právě tato věta nyní otevírá otázky, na které samotný odposlech nedává jednoznačnou odpověď. Koho měl Jiřikovský na mysli? Co podle něj věděli další lidé? A proč měl za to, že případné odhalení může mít dopad na celou politickou stranu?

Je důležité zdůraznit, že z odposlechu samotného nelze vyvodit, že celá ODS byla do kauzy zapojena. Neříká ani konkrétně, koho Jiřikovský nechtěl poškodit. Právě tato nejasnost však dává celé pasáži značný politický význam.

Věta, která změnila pohled na kauzu

Podle informací zveřejněných na základě obžaloby Jiřikovský v jednom z odposlouchávaných rozhovorů uvedl, že nemůže nikoho „potopit“, protože by tím mohla padnout celá ODS. Současně měl říct, že dotyční podle něj za danou věc nemohou, a proto nevidí důvod je potopit.

Tato formulace je významná především proto, že posouvá debatu od samotného přijetí bitcoinového daru k otázce širších vztahů a možného politického kontextu.

Zároveň však není možné z jediné věty automaticky vytvořit důkaz o kolektivní vině ODS. To by bylo překročení toho, co zveřejněné informace skutečně dokazují.

Otázka ale zůstává: Co přesně Jiřikovský věděl?

Bitcoinová kauza míří před soud

Případ se týká darování 468 bitcoinů ministerstvu spravedlnosti v roce 2025. Hodnota kryptoměny se v době daru pohybovala kolem jedné miliardy korun. Jiřikovský byl v minulosti odsouzen v souvislosti s darknetovým tržištěm a policie následně prověřovala také původ darovaných bitcoinů.

V červenci 2026 byla podána obžaloba na čtyři osoby. Vedle Jiřikovského čelí obžalobě také bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek, jeho tehdejší náměstek Radomír Daňhel a advokát Kárim Titz. Všichni obžalovaní vinu odmítají.

Státní zástupkyně pro jednotlivé obžalované navrhla vysoké tresty. U Blažka a Daňhela jde podle zveřejněných informací o návrh 6,5 roku vězení, u Jiřikovského o souhrnný trest 20 let a dalších devět let v souvislosti s darováním bitcoinů.

Právě proto je nyní nutné rozlišovat mezi trestní odpovědností jednotlivých obžalovaných a politickou odpovědností.

Koho Jiřikovský nechtěl „potopit“?

To je největší otázka celé nové debaty.

Samotná zveřejněná pasáž odposlechu podle dostupných informací neříká, koho přesně měl Jiřikovský na mysli. Média zároveň upozorňují, že z jeho slov není možné určit, jaké konkrétní informace měl údajně k dispozici.

Jinými slovy: věta je známá, její přesný význam nikoli.

A právě zde začíná politická rovina případu.

Pokud někdo v odposlechu skutečně tvrdí, že odhalením určitého člověka nebo informací by mohla „padnout celá ODS“, je legitimní ptát se, proč takto mluvil. Zároveň ale musí být respektováno, že samotné tvrzení obžalovaného nebo podezřelého není automaticky důkazem toho, že jeho interpretace reality odpovídá skutečnosti.

Odpověď musí přinést dokazování před soudem.

ODS čelí otázce politické odpovědnosti

Pro ODS je však problém širší než samotná trestněprávní stránka.

Pavel Blažek kvůli bitcoinové kauze v roce 2025 rezignoval na post ministra spravedlnosti. Později policie obvinila také jeho a další osoby.

Politická debata proto nemůže stát pouze na otázce, zda konkrétní osoba získala osobní finanční prospěch. Veřejnost může legitimně požadovat vysvětlení, jak mohlo ministerstvo přijmout kryptoměnu v hodnotě téměř miliardy korun, jak byla prověřována její historie a kdo měl v jednotlivých okamžicích jaké informace.

To jsou otázky, které mají význam i bez předjímání výsledku trestního řízení.

„Věc je uzavřená“?

Právě tady se může politický spor ještě více vyostřit.

Pokud představitelé ODS tvrdí, že politická stránka případu je uzavřená, bude proti nim stát jednoduchá otázka: Je možné považovat věc za politicky uzavřenou, když se teprve nyní dostávají na veřejnost nové informace z obžaloby a odposlechů?

Na druhou stranu je třeba připomenout, že politická odpovědnost nesmí být zaměňována s automatickým připsáním trestní viny.

Soud bude rozhodovat o konkrétních skutcích a důkazech. Politici však mohou být současně hodnoceni podle toho, jakým způsobem na kauzu reagují.

Fiala, Kupka a dědictví předchozí vlády

Bitcoinová kauza se dotýká také politického dědictví vlády Petra Fialy. Pavel Blažek byl ministrem spravedlnosti právě v době, kdy ministerstvo bitcoinový dar přijalo.

Pro ODS tak nejde pouze o minulost jednoho bývalého ministra. Jde také o otázku, jak strana vysvětluje vlastní rozhodování a jakým způsobem nastavovala kontrolní mechanismy.

Kritici ODS proto mohou tvrdit, že strana nyní musí ukázat, zda je schopna být stejně přísná sama k sobě jako ke svým politickým soupeřům.

Je ale fér dodat, že tvrzení o „celé ODS“ nelze bez dalších důkazů vztáhnout na všechny členy strany. Odposlech podle dostupných informací takový závěr neprokazuje.

Právní odpovědnost versus politická odpovědnost

Tady leží klíč celé debaty.

Trestní odpovědnost:
O vině či nevině obžalovaných rozhodne soud.

Politická odpovědnost:
Tu posuzují voliči, veřejnost a politické instituce.

Jeden proces nenahrazuje druhý.

Je tedy možné současně respektovat presumpci neviny a zároveň požadovat politické vysvětlení toho, proč ministerstvo přijalo tak kontroverzní dar a jaké informace měli jeho představitelé k dispozici.

Právě proto bude zajímavé sledovat nejen samotný soud, ale také politické reakce na nové informace z obžaloby.

Co bude dál?

Nejdůležitější otázkou zůstává samotný význam Jiřikovského slov.

Podle zveřejněných informací dosud není jasné, koho konkrétně nechtěl „potopit“ ani co přesně měl na mysli tvrzením, že by mohla padnout celá ODS.

Další vývoj proto může záviset na tom, jak budou odposlechy zasazeny do celkového dokazování a zda se objeví další důkazy, které jejich význam objasní.

Jedno je ale jisté: tato jediná věta už změnila politickou debatu kolem bitcoinové kauzy.

Neznamená automaticky, že „padá celá ODS“. Znamená však, že veřejnost dostala nový důvod ptát se, co přesně Jiřikovský věděl, koho měl na mysli a proč spojoval případné odhalení s osudem celé strany.

A dokud na tyto otázky nebude přesvědčivá odpověď, bude bitcoinová kauza pro ODS představovat politickou zátěž bez ohledu na to, jak nakonec rozhodne soud.

Otázky, které nyní zůstávají otevřené

• Koho přesně Jiřikovský podle odposlechu nechtěl „potopit“?
• Co měl na mysli tvrzením, že by mohla „padnout celá ODS“?
• Jaké informace měl v době odposlechu k dispozici?
• Co z jeho slov potvrzují další důkazy v obžalobě?
• Jakou politickou odpovědnost za kauzu nese vedení tehdejší vlády?
• A může být politická část případu skutečně uzavřena ještě před rozhodnutím soudu?

Odpovědi na tyto otázky mohou mít pro ODS větší význam než samotná politická prohlášení. Bitcoinová kauza se totiž znovu dostává do fáze, kdy nebude rozhodovat jen to, co se stalo, ale také to, co všechno o tom jednotliví aktéři věděli.