Ve Poslanecké sněmovně se 10. září odehrála ostrá debata mezi ministryní financí Alenou Schillerovou a opozičními poslanci. Tématem byly především plány vlády na snižování schodku veřejných financí, případné daňové změny, hospodářský růst a způsob, jakým má vláda v příštích letech dodržovat fiskálně-strukturální plán.

Schillerová v debatě reagovala na kritiku opozice, která požadovala konkrétnější informace o tom, jak chce vláda plánované snižování deficitu skutečně zajistit. Ministryně připomněla, že podle ní vláda pracuje s postupným snižováním salda veřejných financí a že její návrh má být v souladu s evropským fiskálně-strukturálním plánem.

Spor o konkrétní recepty

Jedním z předchozích témat byla otázka, zda mají opoziční strany připravené konkrétní kroky ke snižování schodku. Schillerová v této souvislosti kritizovala představitele KDU-ČSL za to, že podle jejího výkladu dříve hovořili o připravovaných opatřeních, ale jejich konkrétní podobu veřejně nepředstavili.

Podobnou kritiku Schillerová vznesla už v květnu během parlamentní debaty, kdy uvedla, že předseda KDU-ČSL měl podle ní hovořit o možnosti snížení deficitu, ale konkrétní opatření nechtěl předem zveřejnit.

Ministryně naopak tvrdila, že vláda svůj program zveřejnila a že konkrétní směr její hospodářské politiky je možné vyčíst z programového prohlášení i z připravovaných rozpočtových opatření.

Schillerová: Deficit má být 3,5 procenta HDP

Významná část debaty se následně týkala čísel v připravovaném rozpočtu. Poslanec Vojtěch Munzar se ptal, zda je údaj o saldu veřejných financí ve výši 2,8 % HDP uváděn už po zohlednění evropské únikové doložky pro obranné výdaje.

Schillerová vysvětlila, že základní deficit státního rozpočtu podle jejího vystoupení vychází přibližně na 319 miliard korun. K tomu má být podle ní započteno přibližně 70 miliard korun v rámci evropské únikové doložky vztahující se k výdajům na obranu. Celkový schodek veřejných financí by tak podle jejího vysvětlení dosahoval přibližně 389 miliard korun, což odpovídá zhruba 3,5 % HDP.

Ministryně zároveň zdůraznila, že podle jejího výkladu nebude v rozpočtu na rok 2027 použita žádná národní úniková doložka. Použita má být pouze evropská doložka, o jejíž aktivaci podle Schillerové požádala předchozí vláda v roce 2025.

Spor o předchozí vládu a inflaci

Schillerová se během odpovědi dostala také ke kritice hospodářské politiky předchozí vlády Petra Fialy.

Tvrdila, že snížení poměru salda veřejných financí k HDP v minulých letech bylo podle její interpretace významně ovlivněno vysokou inflací a růstem nominálního HDP. Odkázala přitom na jednu z predikcí České národní banky a uvedla, že nominální saldo se během čtyř let změnilo pouze omezeně.

Opoziční poslanec Munzar její interpretaci odmítl a upozornil, že pro mezinárodní srovnání je podle něj důležitější vyjádření deficitu jako podílu na HDP. Uvedl, že podle jeho pohledu předchozí vláda snížila deficit veřejných financí přibližně z 5 % HDP v roce 2021 na 2,1 % v roce 2025.

Vláda slibuje vyšší investice

Schillerová zároveň představila argument, že vláda chce vedle snižování deficitu podporovat také investice a hospodářský růst.

Podle jejího vystoupení mají investice z národních zdrojů vzrůst o 47,7 miliardy korun, přičemž další růst investic má souviset také s poklesem evropského financování v přechodném období mezi víceletými finančními rámci. Ministryně uvedla, že čistý nárůst prorůstových investic společně s finančními prostředky pro zdravotnictví představuje téměř 100 miliard korun.

Schillerová současně tvrdila, že strukturální deficit má podle předloženého plánu postupně klesat z přibližně 2,9 % HDP na 1,4 % HDP.

Debata o případném zvyšování daní

Opoziční poslankyně během diskuse upozornila, že z vyjádření ministryně podle ní vyplývá možnost zvýšení některých daní.

Schillerová následně připustila, že vláda diskutuje o některých daňových opatřeních, zejména v oblastech spojených se závislostmi. Zmínila například hazard a možné vyšší zdanění některých online forem hazardu. Hovořila také o opatřeních zaměřených na boj proti daňovým únikům a rozšiřování kompetencí finanční a celní správy.

V debatě zazněla také témata digitálního výběru daní, boje proti transferovým cenám a černého trhu s tabákem či kratomem.

Ostrá výměna pokračovala

Opozice následně zpochybňovala nejen způsob prezentace rozpočtových čísel, ale také to, zda jsou jednotlivé plánované úspory a příjmy dostatečně konkrétně podloženy.

Schillerová naopak argumentovala tím, že vláda své rozpočtové kroky postupně převádí do konkrétních legislativních a hospodářských opatření. Za důležité označila například podporu investic, hospodářskou strategii, opatření proti daňovým únikům a připravované změny související s platformovou ekonomikou.

Oficiální stenozáznam zároveň ukazuje, že podobné spory o rozpočtová pravidla a výjimky se ve Sněmovně vedly už během předchozích měsíců.

Co z debaty vyplývá

Hlavním sporným bodem tak zůstává rozdílný pohled vlády a opozice na to, jak hodnotit vývoj veřejných financí a jakým způsobem má být v dalších letech snižován deficit.

Schillerová zdůrazňuje postupné snižování strukturálního deficitu, investice a využití evropské únikové doložky pro obranné výdaje. Opozice naopak zpochybňuje některé rozpočtové výpočty a požaduje jasnější oddělení celkového salda od výdajů zahrnutých pod výjimky.

Jisté je, že debata o českém rozpočtu, výši schodku, případných daňových změnách a evropských rozpočtových pravidlech bude pokračovat i při dalším projednávání návrhu rozpočtu.