Rozhodnutí prezidenta republiky vetovat změnu rozpočtových pravidel vyvolalo ostrou politickou debatu. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že samotné právo prezidenta zákon vetovat respektuje. Se samotným rozhodnutím však zásadně nesouhlasí a kritizuje také způsob, jakým k němu prezident Petr Pavel podle ní dospěl.

Schillerová tvrdí, že prezident si ji mohl před rozhodnutím pozvat k jednání. Podle jejích slov by mu představila konkrétní čísla, právní souvislosti i praktické dopady navrhované úpravy.

„Přišla bych, přinesla bych čísla, zákonné souvislosti i konkrétní dopady jeho rozhodnutí. Vysvětlila bych mu je bod po bodu. Nestalo se tak,“ uvedla ministryně.

Podle Schillerové je hlavním problémem rozpor mezi požadavkem na vyšší výdaje na obranu a současným požadavkem na zachování přísných pravidel pro výši státního schodku.

Obrana za téměř 200 miliard korun

Schillerová upozornila, že dosažení hranice 2 procent HDP na obranu by v příštím roce znamenalo výdaje přibližně 191 miliard korun přímo v kapitole Ministerstva obrany.

Každá další desetina procenta HDP by podle ní představovala téměř deset miliard korun navíc.

Současně však podle ministryně stále existuje pravidlo, podle kterého by měl schodek státního rozpočtu v roce 2027 dosáhnout maximálně 150 miliard korun.

A právě zde podle ní vzniká zásadní problém.

Česká republika by totiž podle jejího argumentu musela během jediného roku výrazně snížit deficit a zároveň najít další desítky miliard korun na obranu.

„Taková prezidentova rozpočtová rovnice naprosto beznadějně nevychází,“ prohlásila Schillerová.

Podle ní tak existují pouze dvě možnosti. Pokud prezident požaduje ještě vyšší výdaje na obranu, měl by podle ministryně připustit realistické rozpočtové mantinely. Pokud naopak trvá na schodku 150 miliard korun, měla by podle Schillerové prezidentská kancelář vysvětlit, které konkrétní výdaje má stát omezit.

„Kterých výdajů se má Česká republika z roku na rok vzdát? Které investice zastavit? A komu těch téměř 200 miliard korun vzít?“ ptala se ministryně.

Na řadě je zdravotnictví, školství i infrastruktura

Schillerová zároveň zdůraznila, že státní rozpočet není pouze o armádě.

Poukázala na potřeby zdravotnictví, školství, vnitřní bezpečnosti, dopravy, důchodového systému nebo energetiky. Zmínila také strategické investice spojené s jadernou energetikou.

Podle jejího názoru prezidentské veto samo o sobě žádné peníze neušetří.

„Prezidentské veto neušetří jedinou korunu, nezruší potřebu financovat obranu, nezaplní díry ve zdravotnictví a školství, nevyřeší financování dálnic ani jaderných bloků,“ uvedla.

Podle ministryně pouze zachovává stará pravidla, která podle ní nejsou v současné situaci realistická.

Vláda podle Schillerové převzala rozpočet s řadou problémů

Schillerová zároveň odmítla argument, že současná vláda pouze uvolňuje rozpočtovou disciplínu.

Tvrdí, že současná vláda podle ní nepřevzala „čistý stůl“ a musela řešit řadu nedostatků z minulých let.

V oblasti dopravní infrastruktury podle jejích slov zůstaly pro rok 2026 nekryté výdaje ve výši 37,2 miliardy korun.

Ve zdravotnictví měla podle ní existovat systémová mezera přesahující 15 miliard korun. V regionálním školství pak podle jejích slov chybělo dalších 3,7 miliardy korun na platy učitelů a dorovnání vzniklých rozdílů.

Schillerová proto odmítá návrat k tomu, co označuje za „rozpočtové triky“, tedy například nadhodnocování příjmů a podhodnocování výdajů.

Vláda podle ní chce naopak sestavit rozpočet, který bude podle jejích slov pravdivý, realistický a zároveň podpoří hospodářský růst.

Klíčovou roli má nový fiskálně-strukturální plán

Ministryně během vystoupení opakovaně zdůraznila význam nového fiskálně-strukturálního plánu.

Podle jejích slov Evropská komise tento plán předběžně vyhodnotila jako vyhovující evropským pravidlům a doporučila jeho schválení Evropskou radou.

Schillerová uvedla, že formální schválení očekává na říjnovém jednání Ecofinu.

Nová trajektorie má podle ní znamenat postupné snižování deficitu v dalších letech. Pro rok 2027 podle jejího vyjádření počítá s deficitem veřejných financí kolem 2,8 procenta HDP a následným dalším poklesem strukturálního deficitu.

Právě tato dohoda podle ministryně umožňuje České republice připravovat rozpočet podle evropských pravidel a zároveň financovat strategické priority.

„Nechci předložit rozpočet, o kterém vím, že je nezákonný“

Schillerová jako ministryně financí a zároveň právnička zdůraznila, že nechce předložit rozpočet, který by byl v rozporu s platnou legislativou.

Současně ale odmítá podle svých slov vytvořit rozpočet, který by sice formálně splnil určitý limit, ale měl by podle ní negativní dopad na ekonomiku země.

„Odmítám rozpočet, který by byl sice formálně v limitu, ale za cenu ekonomického harakiri této země,“ uvedla.

Podle Schillerové je proto nutné nastavit pravidla tak, aby bylo možné financovat bezpečnost, strategické investice i základní veřejné služby a současně postupně snižovat deficit.

Spor se vede také o kontrolu Poslanecké sněmovny

Ministryně se vymezila také proti tvrzení, že navrhovaná novela omezuje kontrolní pravomoci Poslanecké sněmovny.

Podle jejího vysvětlení mohou mimořádné výdaje v případě bezprostřední bezpečnostní hrozby navazovat pouze na závěry Bezpečnostní rady státu. Poslanecká sněmovna si podle ní zároveň zachovává konečnou kontrolu.

Schillerová uvedla, že tato úprava nevznikla jako iniciativa ministerstva financí z politického rozmaru, ale navazuje na závěry národních a aliančních cvičení Obrana 2024 a CMX25 a také na doporučení bezpečnostních institucí.

Za paradoxní označila skutečnost, že prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil má podle ní pochybnosti právě v oblasti, která souvisí s obranyschopností státu.

Koalice chce prezidentské veto přehlasovat

Schillerová zároveň potvrdila, že vládní koalice chce prezidentovo veto ve Sněmovně přehlasovat.

Podle jejích slov je koalice v této otázce dohodnutá a drží společný postup. Neočekává však nutně účast všech 108 koaličních poslanců, protože někteří zákonodárci jsou podle jejích slov nemocní.

Přesto je podle ministryně koalice přesvědčena, že bude mít dostatek hlasů potřebných k přehlasování prezidentského veta.

Samotné hlasování podle ní nemusí proběhnout okamžitě. Schillerová připustila, že vzhledem k jednání Sněmovny a možnému zařazování dalších bodů může být hlasování až následující den.

Schillerová odmítá také argument o dražších hypotékách

Během následné tiskové konference padla také otázka, zda uvolnění rozpočtových pravidel nemůže vést k vyššímu zadlužení, růstu úrokových sazeb a následně také ke zdražení hypoték.

Schillerová takovou interpretaci odmítla jako strašení ze strany opozice.

Podle ní je třeba rozlišovat mezi rozpočtovou politikou, inflací a měnovou politikou České národní banky.

Připomněla, že vysoké hypoteční sazby v minulých letech souvisely především s vysokou inflací a následným růstem základních úrokových sazeb.

Podle Schillerové měla na vývoj inflace vliv také tehdejší vládní politika, zejména v oblasti energetiky.

Ministryně zároveň argumentovala, že současná vláda podle ní dosáhla výrazného poklesu energetické i celkové inflace.

„Dnes nebudeme hlasovat proti prezidentovi“

Schillerová svůj postoj nakonec shrnula jako otázku odpovědnosti za budoucnost země.

Podle ní poslanci nebudou při hlasování rozhodovat pouze o tom, zda přehlasují prezidenta Petra Pavla. Budou podle jejího pohledu rozhodovat také o tom, zda bude možné zajistit financování obrany, zdravotnictví, školství, dopravní infrastruktury a energetické bezpečnosti.

„Nebudou hlasovat proti prezidentovi republiky. Budou hlasovat pro bezpečnost naší země, pro fungující zdravotnictví a školství, pro dálnice a energetickou bezpečnost,“ uvedla.

Schillerová proto vyzvala Poslaneckou sněmovnu, aby prezidentské veto přehlasovala.

Politický spor tím ale zdaleka nekončí. Klíčovou otázkou nyní zůstává, zda koalice skutečně získá potřebný počet hlasů a zda se jí podaří prosadit změnu rozpočtových pravidel navzdory nesouhlasu prezidenta.

Výsledek hlasování tak může významně ovlivnit nejen podobu příštího státního rozpočtu, ale také způsob, jakým bude Česká republika v dalších letech financovat obranu, strategické investice a veřejné služby.