Debata o financování soukromých letů prezidenta Petra Pavla do Maroka a zpět do České republiky pokračuje. Poslanec Jindřich Rajchl požaduje podrobnější doložení plateb a chce prověřit také náklady spojené s prezidentovým doprovodem. Prezident přitom již dříve uvedl, že svou část cestovních výdajů uhradil z vlastních prostředků. Spor se tak nyní soustředí především na otázku finanční transparentnosti, ochrany soukromí a rozsahu veřejné kontroly výdajů hlavy státu.

Prezident uvedl částky, Rajchl požaduje další vysvětlení

Petr Pavel ve svém vyjádření zveřejněném 16. října popsal, jak podle svých slov financoval cestu do Maroka. Uvedl, že využil volné místo v soukromém letadle pronajatém pro potřeby týmu Fesh Fesh, který se účastnil automobilového závodu Rallye du Maroc.

Podle prezidentova vyjádření měl za cestu do Maroka zaplatit 3 750 eur. Dalších 15 000 eur měl uhradit za soukromý let mezi Marokem a Českou republikou a zpět, který absolvoval v souvislosti s účastí ve volbách. Celková částka tak měla dosáhnout 18 750 eur, tedy přibližně 450 tisíc korun.

Jindřich Rajchl však považuje samotné uvedení částek za nedostatečné. Podle něj je důležité znát nejen celkovou sumu, ale také konkrétní data plateb, jejich příjemce a doklady, které by potvrzovaly, že peníze byly skutečně uhrazeny.

Poslanec ve svém veřejném vyjádření kritizoval prezidentův dosavadní postup a oznámil, že se k tématu vyjadřoval také v rozhovorech pro CNN Prima News a TV Nova. Z jeho vystoupení vyplývá, že hodlá v otázce pokračovat a požadovat další informace.

Kdy byly peníze zaplaceny? To je jedna z hlavních otázek

Rajchl upozorňuje především na časovou posloupnost jednotlivých plateb. Chce zjistit, zda byly cestovní náklady uhrazeny již v době, kdy se cesta uskutečnila, nebo zda k případným platbám došlo až později.

Zatím však nejsou v předloženém popisu sporu uvedeny důkazy, které by potvrzovaly, že prezident své závazky neuhradil nebo že za cestu získal neoprávněnou výhodu.

Prezident naopak veřejně tvrdí, že svou část nákladů zaplatil ze svého. Je proto důležité rozlišovat mezi politickými pochybnostmi, požadavky na zveřejnění dalších dokumentů a prokázanými skutečnostmi.

Rajchl rovněž zpochybnil, zda je odkaz na soukromí dostatečným důvodem pro nezveřejnění podrobnějších účetních dokladů. Podle jeho názoru by měla být finanční transparentnost zvlášť důležitá v případech, kdy se veřejně diskutuje o možném vlivu podnikatelů na představitele státu.

Poslanec naznačil podezření, že by cestovní výdaje mohli hradit vlivní podnikatelé z prezidentova okolí. Takové tvrzení však nelze považovat za prokázané. Veřejně dostupné informace uvedené v tomto sporu samy o sobě nepotvrzují, že by prezidentovi někdo cestu zaplatil místo něj.

Rajchl chce prověřit také náklady na prezidentovu ochranku

Další část debaty se týká výdajů, které mohou souviset s bezpečnostním zajištěním prezidenta během soukromé cesty.

I při soukromém programu zůstává Petr Pavel hlavou státu a jeho ochrana může vyžadovat přítomnost členů ochranné služby nebo dalších pracovníků. Tyto náklady je proto třeba posuzovat odděleně od ceny samotné dovolené a soukromých letů.

Rajchl oznámil, že chce využít zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, aby získal podrobnosti o nákladech na prezidentův doprovod. Zajímají ho zejména případné výdaje spojené s ochrankou a dalšími osobami, které se cest účastnily.

Cílem jeho iniciativy je podle jeho vyjádření získat konkrétnější údaje a následně je zveřejnit.

Samotná skutečnost, že prezidenta při soukromé cestě doprovází ochranka, ovšem automaticky neznamená, že byly veřejné prostředky použity neoprávněně. Bezpečnostní opatření mohou být nezbytná bez ohledu na to, zda má prezident oficiální, nebo soukromý program. Rozhodující jsou konkrétní okolnosti a povaha jednotlivých výdajů.

Spor se může dostat také do Poslanecké sněmovny

Rajchl se podle svého vyjádření snaží otevřít otázku prezidentových cestovních nákladů také na půdě Poslanecké sněmovny. Navrhl zařazení příslušného bodu do programu jednání a jeho návrh měl získat podporu poslanců vládní koalice.

To však samo o sobě neznamená, že sněmovna již všechny okolnosti případu projednala nebo že dospěla k nějakému závěru. Další postup závisí na průběhu jednání a případném rozhodnutí o zařazení bodu na program.

Pokud by se poslanci tématem zabývali, mohli by diskutovat zejména o tom, jaké informace by měly být zveřejněny, jak lze ověřit deklarované soukromé platby a jak oddělit osobní výdaje prezidenta od nákladů na výkon jeho ústavní funkce.

Politici a odborníci nemají na kauzu stejný pohled

Prezidentovo vysvětlení nevyvolalo pouze kritiku. Podle předloženého textu někteří političtí představitelé považují zveřejněné informace za dostačující a celou záležitost za vysvětlenou.

V textu je v této souvislosti zmiňován také předseda ODS Martin Kupka, který měl prezidentův popis výdajů hodnotit jako transparentní. Letecký expert Petr Kováč měl v rozhovoru pro server iDNES.cz uvést, že zveřejněné ceny a rozdělení nákladů odpovídají běžné praxi v soukromé letecké dopravě.

Je však třeba rozlišovat mezi přiměřeností ceny za let a ověřením skutečného provedení konkrétní platby. I kdyby cena odpovídala obvyklým tržním podmínkám, samo o sobě to ještě nepotvrzuje, kdy byla částka zaplacena a kdo ji obdržel.

Právě tento rozdíl je jedním z hlavních bodů sporu. Zatímco část veřejnosti může považovat prezidentovo vyjádření za dostačující, Rajchl požaduje další podklady.

Rajchl kritizuje také přístup médií

Poslanec obrátil svou pozornost i k českým médiím. Ve svém vyjádření vyzval novináře, aby se podle jeho názoru otázkou prezidentových výdajů zabývali stejně důsledně, jako v minulosti prověřovali jeho vlastní kroky.

V této souvislosti připomněl svou cestu autem do Budapešti, kterou měl podle svých slov financovat sám.

Jeho vyjádření tak otevírá širší politickou debatu o tom, zda média uplatňují na jednotlivé politiky stejná měřítka. Jde však o Rajchlův pohled na věc, nikoli o nezávisle prokázaný závěr o práci českých novinářů.

Úkolem médií je ověřovat tvrzení veřejných činitelů, vyhledávat relevantní dokumenty a poskytovat prostor pro různé názory. Zároveň by měla důsledně rozlišovat mezi doloženými fakty a neověřenými podezřeními.

Kde končí soukromí prezidenta a začíná veřejná kontrola?

Celá kauza se postupně mění v širší spor o to, jakou míru transparentnosti lze požadovat od hlavy státu při jejích soukromých cestách.

Na jedné straně stojí prezidentovo tvrzení, že svou část cestovních nákladů uhradil z vlastních prostředků a že prezidentská kancelář jeho soukromou dovolenou neorganizovala ani neplatila. Na druhé straně stojí Rajchlův požadavek na podrobnější doklady a informace o případných výdajích hrazených z veřejných peněz.

Tyto otázky přitom nejsou totožné. Osobní výdaje na soukromou cestu je třeba odlišovat od nákladů na bezpečnostní zajištění prezidenta, které mohou vzniknout i při jeho soukromém programu.

Důležité bude také zjistit, jaké dokumenty lze zveřejnit, aniž by došlo k nepřiměřenému zásahu do soukromí nebo k ohrožení bezpečnostních zájmů státu.

Co bude následovat?

Jindřich Rajchl avizoval, že chce pokračovat v získávání informací prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím a usilovat o další veřejnou kontrolu nákladů spojených s prezidentovou cestou.

Petr Pavel naopak ve svém vyjádření uvedl, že považuje způsob financování své cesty za vysvětlený. Zda budou zveřejněny další dokumenty nebo zda se tématem bude zabývat Poslanecká sněmovna, zůstává otevřené.

Pro další posouzení celé záležitosti bude zásadní především dostupnost ověřitelných údajů o jednotlivých platbách a jasné oddělení soukromých výdajů od nákladů na výkon prezidentské funkce.

Zatím tedy platí, že mezi prezidentovým vysvětlením a požadavky jeho politických kritiků přetrvává spor o dostatečnou míru transparentnosti. Samotná kritika ani podezření však nejsou důkazem pochybení.

Co si o celé kauze myslíte? Stačí podle vás zveřejnění celkových částek, nebo by měl prezident předložit také další doklady o platbách? Napište svůj názor do komentářů.