Použití ruské balistické střely Orešnik patří mezi nejcitlivější otázky spojené s pokračující válkou na Ukrajině. Zbraň, kterou Moskva představila jako nový typ hypersonické balistické střely středního až delšího doletu, přitahuje pozornost především kvůli své rychlosti, dosahu a možnosti nést konvenční i jaderné hlavice.

Orešnik se znovu objevil při rozsáhlém ruském útoku

Dne 23. května 2026 Rusko podniklo jeden z největších vzdušných útoků na Ukrajinu. Podle informací agentury Reuters ruské síly během útoku použily přibližně 90 raket a 600 dronů a mezi použitými zbraněmi byla také střela Orešnik. Útok zasáhl Kyjev a další části země a podle ukrajinských úřadů si vyžádal oběti a desítky zraněných.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj následně vyzval spojence, aby na ruský útok reagovali. Evropské představitele použití Orešniku znepokojilo mimo jiné kvůli tomu, že jde o systém schopný nést také jadernou hlavici.

Co je Orešnik?

Orešnik je označován za hypersonickou balistickou střelu středního doletu. Rusko ji poprvé veřejně použilo proti Ukrajině 21. listopadu 2024, kdy byla zasažena oblast ukrajinského Dnipra.

Podle tehdejších informací ruského prezidenta Vladimira Putina měla střela dosah až kolem 5 000 kilometrů. Američtí představitelé však její přesnou klasifikaci a technické parametry popisovali odlišně a uvedli, že systém vychází z technologie spojené s ruskou raketou RS-26.

Označení „hypersonická“ souvisí především s rychlostí střely. Její konstrukce a trajektorie zároveň komplikují obranu proti takovému typu zbraně.

Proč je její použití významné?

Jedním z hlavních důvodů obav je potenciální schopnost Orešniku nést jaderné hlavice. To ale neznamená, že každé jeho použití obsahuje jadernou nálož.

Při prvním známém použití v listopadu 2024 podle zdrojů citovaných Reuters nesly hlavice střely pravděpodobně náklad bez výbušnin. Způsob použití tak mohl mít mimo jiné testovací a demonstrativní charakter.

Samotná existence systému schopného nést jaderné hlavice však zvyšuje jeho strategický význam.

Dosah přesahující hranice Ukrajiny

Pokud jsou uváděné parametry ruské střely správné, její dosah znamená, že nejde pouze o zbraň relevantní pro bojiště na Ukrajině. Systém této kategorie může zasáhnout cíle ve značné vzdálenosti.

Reuters v roce 2024 uvedl, že Rusko tvrdilo dosah až kolem 5 000 kilometrů, což by znamenalo schopnost ohrozit rozsáhlé území v Evropě. Přesné technické možnosti však nejsou zcela transparentní a část informací pochází přímo z ruských tvrzení.

Proč Ukrajina situaci sleduje s obavami

Pro Kyjev představuje Orešnik další problém v už tak rozsáhlé ruské raketové kampani. Ukrajina musí současně reagovat na balistické střely, řízené střely, drony a další typy zbraní.

Při útoku z 23. května 2026 byla střela Orešnik součástí rozsáhlé kombinované operace. Reuters uvedl, že šlo teprve o třetí známé použití této zbraně během války.

Pro evropské státy má vývoj také širší bezpečnostní význam. Použití zbraně s potenciální jadernou kapacitou v probíhajícím konfliktu může zvyšovat obavy z další eskalace.

Co je jisté a co zůstává nejasné

O Orešniku existuje řada informací pocházejících z ruských oficiálních zdrojů, ukrajinských představitelů a západních zpravodajských či analytických institucí. Některé technické údaje proto nelze nezávisle potvrdit v plném rozsahu.

Jisté je, že Rusko tuto střelu proti Ukrajině použilo a že její potenciální schopnost nést jaderné hlavice jí dává význam nejen z hlediska konvenčního boje, ale také strategického odstrašování.

Další vývoj bude záviset mimo jiné na tom, zda Rusko bude Orešnik používat častěji, jaké budou jeho skutečné technické schopnosti a jak na jeho nasazení zareaguje Ukrajina a její spojenci.