by 
Ukrajina hledá nové cesty pro vývoz zemědělských produktů. Polsko však nechce rozšiřovat jejich tranzit přes své území a podobné výhrady zaznívají také z Rumunska. Ve hře jsou miliardy eur, kapacita dopravní infrastruktury i zájmy domácích zemědělců.
Ukrajina hledá alternativy k námořní dopravě
Ukrajinský zemědělský sektor čelí dalším komplikacím v důsledku ruských útoků na přístavy a infrastrukturu u Černého moře. Námořní doprava je přitom pro Ukrajinu jednou z nejdůležitějších cest, jak dostávat obilí a další zemědělské produkty na zahraniční trhy.
Pokud se možnosti vývozu po moři omezí, větší část přepravy musí zajistit železnice, silnice a říční trasy. Tyto alternativy však mají své limity a jejich využívání bývá dražší.
Ukrajinské úřady upozorňují, že dlouhodobé problémy s exportem by mohly vést k hromadění velkého množství zemědělských produktů v zemi. To by znamenalo nejen nižší příjmy z vývozu, ale také komplikace se skladováním úrody a financováním další zemědělské sezony.
Kyjev žádá Evropskou unii o 1,1 miliardy eur
Ukrajinský ministr zemědělství Taras Vysockij se obrátil na evropské partnery s žádostí o větší podporu takzvaných koridorů solidarity. Ty umožňují přepravovat ukrajinské zboží přes území členských států Evropské unie pomocí železnice, silniční dopravy a vodních cest.
Jedním z hlavních problémů jsou náklady. Pozemní přeprava je podle ukrajinské strany výrazně dražší než doprava po moři. Rozdíl může dosahovat přibližně 50 eur na tunu přepravovaného produktu.
Kyjev proto odhaduje, že na pokrytí části dodatečných nákladů by potřeboval přibližně 1,1 miliardy eur. Tato částka má pomoci s využíváním alternativních tras a umožnit vývoz dalších milionů tun zemědělských produktů.
Pro Ukrajinu nejde pouze o obchodní otázku. Příjmy z prodeje zemědělské produkce jsou důležité také pro fungování domácích podniků a financování dalšího pěstování.
Polsko nechce rozšiřovat tranzit
Polsko se však k požadavku na zvýšení přepravních kapacit staví zdrženlivě. Podle informací zveřejněných serverem wLocie.pl polské ministerstvo infrastruktury neplánuje zavádět změny, jejichž cílem by bylo zvýšit tranzit ukrajinských zemědělských produktů přes polské území.
Je důležité zdůraznit, že toto stanovisko samo o sobě neznamená úplné zastavení dosavadní přepravy. Jde především o neochotu rozšiřovat její současný rozsah.
Otázka tranzitu je v Polsku citlivá zejména kvůli domácím zemědělcům. Ti v minulosti opakovaně upozorňovali na problémy spojené s přílivem ukrajinských zemědělských produktů a obavy, že jejich větší nabídka může ovlivnit ceny i konkurenceschopnost polských producentů.
Polské úřady tak musí zvažovat nejen potřeby ukrajinského exportu, ale také kapacitu vlastní infrastruktury a ekonomické zájmy domácího zemědělství.
Rumunsko má podobné výhrady
Polsko není jedinou zemí, která upozorňuje na limity dalšího rozšiřování tranzitu. Podobné obavy vyjadřuje také Rumunsko, které má pro ukrajinský vývoz strategický význam díky Dunaji a přístavu v Konstanci.
Rumunský ministr zemědělství Barna Tánczos poukázal na to, že dopravní infrastruktura nemá neomezenou kapacitu. Situaci navíc může komplikovat nízká hladina Dunaje, která ztěžuje přepravu po vodě.
Podle rumunské strany nelze jednoduše zdvojnásobit počet vlaků ani kapacitu silnic, železnic a přístavů. Další zvýšení objemu přepravovaného ukrajinského zboží by proto mohlo vytvořit dodatečný tlak na dopravní síť.
Bukurešť zároveň zdůrazňuje, že musí chránit zájmy vlastních zemědělců. Ti potřebují mít přístup k dopravním cestám a přístavům, aby mohli vyvážet také svou produkci.
Ani rumunský postoj však podle zveřejněných informací neznamená úplné odmítnutí ukrajinského tranzitu. Jde především o upozornění na omezené možnosti infrastruktury a nutnost hledat rovnováhu mezi pomocí Ukrajině a potřebami domácího trhu.
Nejde pouze o obilí
Ve veřejné debatě se nejčastěji mluví o ukrajinském obilí, požadavky Kyjeva se však týkají širšího okruhu zemědělských produktů. Patří mezi ně také olejniny, rostlinné oleje a zpracované zemědělské výrobky.
Pokud by se vývoz dlouhodobě nedařilo uskutečňovat v potřebném rozsahu, ukrajinské podniky by mohly čelit problémům s příjmy, skladováním i přípravou další produkce.
Zároveň ale sousední státy upozorňují, že jejich dopravní systémy nemohou bez omezení převzít další objemy nákladu. Větší tranzit může vyžadovat nové investice, vyšší provozní náklady a koordinaci mezi jednotlivými zeměmi.
Jaký bude další postup?
Ukrajina se nyní snaží získat evropskou finanční podporu a přesvědčit své partnery, aby pomohli najít účinnější způsoby přepravy zemědělských produktů na zahraniční trhy.
Polsko zatím neplánuje zvýšení tranzitních kapacit a Rumunsko rovněž upozorňuje na limity své infrastruktury a ochranu domácích producentů.
Celá situace tak ukazuje, jak složité je sladit potřebu udržet ukrajinský vývoz s ekonomickými zájmy sousedních zemí. Další vývoj bude záviset mimo jiné na dostupném financování, možnostech dopravních tras a případných dohodách mezi Kyjevem a Evropskou unií.
