Petr Pavel má volební potenciál 53 %. To neznamená, že by tolik hlasů dostal v prvním kole, jde o součet lidí, kteří by ho volili, a těch, kteří by jeho volbu ještě zvažovali. I tak je to číslo, které žádný jiný testovaný kandidát nedokázal překonat. Andrej Babiš skončil na 44 %, třetí příčku obsadil Marek Eben se 40 % a za ním se zařadil Karel Havlíček s 35 %. Právě Havlíčkovo umístění stojí za pozornost: ANO má v prezidentských datech vedle Babiše i druhé použitelné jméno, a to s odlišným profilem.

Devět bodů a zeď odmítnutí

Rozdíl mezi Pavlem a Babišem činí devět procentních bodů. Jenže samotný potenciál je jen polovina příběhu. Druhá, možná důležitější, se skrývá v míře odmítnutí, tedy v podílu lidí, kteří kandidáta vylučují za všech okolností. Pavla odmítá 45 % dotázaných. Babiše 56 %. Ve dvoukolové volbě, kde vítěz potřebuje přesvědčit i voliče mimo svůj tábor, je to zásadní handicap. Připomeňme, že v lednu 2023 Babiš ve druhém kole získal 41,67 % proti Pavlovým 58,32 %. Vysoká zeď odmítnutí se tehdy projevila přesně tak, jak ji průzkumy předpovídaly.

Dva profily jedné strany

ANO dnes v datech testuje dva různé prezidentské scénáře. Babiš představuje ostřejší, mobilizační variantu s vyšším stropem podpory (44 %), ale i s vyšším odporem (56 %). Havlíček nabízí měkčí profil, nižší potenciál 35 %, avšak odmítání „jen“ 51 %. Třetí jméno z hnutí, Alena Schillerová, dosahuje 30 %.

Podle nás je právě tato dvojkolejnost nejzajímavější signál průzkumu pro strategii ANO. Babiš sám v lednu 2026 mluvil spíš o společném koaličním kandidátovi, nikoli o vlastní kandidatuře. Pokud by hnutí hledalo jméno s menší polarizací, Havlíčkova čísla ukazují, že prostor existuje, byť zatím výrazně užší než u šéfa strany.

Eben jako věčný fantom

Agentura STEM/MARK sama za největší překvapení průzkumu označuje Marka Ebena. Se 40 % volebního potenciálu předběhl všechna politická jména kromě Pavla a Babiše, přestože kandidaturu dlouhodobě odmítá. Není to náhoda ani jednorázový výkyv, Eben se drží vysoko opakovaně, vlna za vlnou. Těží z profilu nadstranické, reprezentativní osobnosti, což přesně odpovídá tomu, co Češi od prezidenta chtějí: čestnost a slušnost (21 %), nadstranickost (19 %), reprezentativnost (17 %).

Pro úplnost: Petr Fiala figuruje v průzkumu s volebním potenciálem, ale s rekordním odmítnutím 80 %. Kandidaturu navíc sám odmítl.

Trend, který Pavel nesmí ignorovat

Číst jarní data izolovaně by bylo zavádějící. Na podzim 2025 měl Pavel potenciál 58 %, teď 53 %, pokles o pět bodů. Babiš naopak stoupl ze 40 na 44 %. Mezera se zúžila z osmnácti na devět bodů za půl roku. Paralelní hodnocení Pavlova prezidentování ukazuje průměrnou známku 2,9, silný v zahraniční reprezentaci a veřejném vystupování, slabší ve sjednocování společnosti. Právě tam může ztrácet body, které na podzim ještě měl.

Důležitý kontext: jen 38 % potenciálních voličů dokáže spontánně jmenovat člověka, kterého by chtěli v roce 2028 na Hradě. Výzkum navíc vznikl na vlastní náklady agentury, bez externího zadavatele. Pole kandidátů je pro většinu veřejnosti stále otevřené a do ústavního volebního okna, zhruba leden až únor 2028, zbývají skoro dva roky.

Pavel je dnes favorit. Ale favorit, jehož náskok se za šest měsíců smrskl na polovinu, si nemůže dovolit číst jen horní řádek tabulky.