by 
Babiš se ostře vymezil vůči Okamurovi. Ve hře jsou evropské miliardy, migrace i válka na Ukrajině
Na tiskové konferenci po jednání vlády se Andrej Babiš vyjádřil k několika zásadním tématům, která mohou ovlivnit směřování České republiky i její postavení v Evropské unii. Vedle ekonomických priorit, evropského rozpočtu a migrační politiky se dostal do popředí také spor o to, kdo má určovat český postoj na nadcházejícím zasedání Evropské rady.
Nejvýraznější moment přišel ve chvíli, kdy novináři otevřeli otázku vyjádření předsedy SPD Tomia Okamury k postoji české vlády vůči Rusku a válce na Ukrajině. Babiš dal jasně najevo, že o oficiálním mandátu České republiky rozhoduje vláda, nikoli předseda jedné z koaličních stran.
„Mandát předsedy vlády schvaluje vláda,“ zdůraznil Babiš. Následně se vůči Okamurovým vyjádřením vymezil ještě důrazněji: „Pan Okamura skutečně nemá co mluvit do Evropské rady.“
Jeho slova přišla v době, kdy se česká vláda připravuje na důležitá jednání evropských lídrů a hledá spojence pro prosazování svých priorit.
Evropská rada: Babiš chce prosazovat české zájmy
Babiš uvedl, že na nadcházejícím zasedání Evropské rady, plánovaném na 15. a 16. října, se chce soustředit především na konkurenceschopnost evropské ekonomiky, víceletý finanční rámec, migraci a rozšiřování Evropské unie.
Před samotným zasedáním mají proběhnout také jednání zemí Visegrádské čtyřky a skupiny Patriotů pro Evropu. Právě spolupráci s dalšími evropskými státy považuje premiér za důležitou pro prosazování českých požadavků.
Podle Babiše musí Evropa reagovat na současné ekonomické a geopolitické problémy aktivněji. Kritizoval také přístup evropských institucí k energetice a upozornil na dopady některých rozhodnutí na průmysl i domácnosti.
ETS2 a dražší energie: Vláda požaduje změny
Jedním z hlavních ekonomických témat jsou emisní povolenky, zejména plánovaný systém ETS2. Babiš uvedl, že česká vláda odmítá jeho zavedení v plánované podobě a chce prosadit odklad implementace.
Premiér varoval, že další náklady spojené s energetickou politikou mohou zvýšit finanční zátěž evropských domácností a podniků. Zároveň poukázal na problémy evropského rafinérského průmyslu a potřebu zajistit dostatečné dodávky energií.
V souvislosti s energetickou bezpečností zmínil také možnost opětovného zvýšení těžby ropy a zemního plynu v Evropě. Podle jeho názoru by evropské státy měly více zohledňovat vlastní energetické potřeby a současnou geopolitickou situaci.
Babiš rovněž připomněl dopady systému ETS1 na český průmysl. Podle jeho vyjádření dosáhly související ztráty českého průmyslu již 159 miliard korun. Vláda proto usiluje o výhodnější podmínky a větší množství bezplatných emisních povolenek.
Evropský rozpočet: Ve hře jsou stovky miliard eur
Další zásadní otázkou je nový víceletý finanční rámec Evropské unie. Babiš upozornil, že aktuálně projednávaný návrh počítá s významným snížením rozpočtu ve srovnání s předchozími plány.
Podle jeho slov se návrh za irského předsednictví snižuje přibližně o 164 miliard eur. Při srovnání s předchozím obdobím pak premiér hovořil o rozdílu ve výši zhruba 400 miliard eur, pokud se zohlední také dřívější mimořádné finanční nástroje.
Babiš zdůraznil, že Česká republika potřebuje dostatek evropských prostředků na výstavbu dálnic, infrastruktury a další investice. Zatímco některé členské státy podle něj požadují omezení výdajů, česká vláda chce získat co nejlepší podmínky pro domácí rozvoj.
Premiér zároveň připustil, že vyjednávání nebude jednoduché. Výsledek bude záviset na postoji dalších evropských lídrů a na tom, zda se podaří najít kompromis mezi státy s rozdílnými představami o budoucím rozpočtu.
Migrace a návraty: Česko chce pokračovat v debatě
Na programu evropských jednání bude také migrační politika. Babiš uvedl, že chce pokračovat v debatě o vyhošťování nelegálních migrantů, ochraně práv obětí trestných činů a podmínkách návratu osob do zemí původu.
Zmínil rovněž otázku bezpečnosti Sýrie a možnost, že se její situace v budoucnu změní natolik, aby bylo možné v některých případech přistoupit k návratům.
Premiér kritizoval některé aspekty evropského právního rámce a rozhodování soudů v otázkách migrace. Konkrétní změny však podle jeho vyjádření budou předmětem dalších jednání s evropskými partnery.
Okamura a postoj k Rusku: Kdo bude mluvit za Českou republiku?
Nejvýraznější politická výměna se odehrála při dotazu na Tomia Okamuru, který podle novinářů zdůrazňoval potřebu komunikace Evropské unie s Ruskem a spojoval tento postoj také s názorem premiéra.
Babiš odmítl, že by bylo možné Okamurova vyjádření automaticky považovat za oficiální stanovisko české vlády. Připomněl, že mandát pro jednání Evropské rady musí schválit vláda jako celek.
Zároveň uvedl, že Evropa by podle něj měla aktivněji reagovat na vývoj mezinárodní situace a hledat možnosti, jak přispět k ukončení války na Ukrajině.
Premiér se odvolal také na kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa ve vztahu k Rusku. Podle Babiše by současný vývoj měl být pro evropské lídry signálem, že je nutné jednat a jasněji formulovat společnou evropskou pozici.
Zda se evropské státy shodnou na konkrétním postupu, zůstává otevřené. Babiš zdůraznil, že při jednáních bude prosazovat především české zájmy a hledat spojence mezi ostatními členskými státy.
Vláda řeší také rafinérie, školství a platby za státní pojištěnce
Na tiskové konferenci se hovořilo rovněž o domácích politických prioritách. Babiš potvrdil, že mezi hlavní body aktuálního programu Poslanecké sněmovny patří návrh týkající se zdanění rafinérského sektoru, opětovné hlasování o zákonu vetovaném prezidentem ve věci státních zaměstnanců a zvýšení plateb za státní pojištěnce.
Premiér uvedl, že tyto priority vycházejí z koaliční dohody a programového prohlášení vlády.
Dalším tématem byla revize inkluzivního vzdělávání. Podle Babiše se koaliční partneři zabývali konkrétními návrhy na změny a měli za úkol připravit dohodu do konce týdne. Pokud se podaří najít shodu, měla by se otázka znovu projednat na následujícím jednání vlády.
Bezpečnostní situace a spolupráce s Polskem
Novináři se ptali také na bezpečnostní situaci v Evropě a na informace o údajném připravovaném útoku v Polsku. Babiš uvedl, že české bezpečnostní služby spolupracují se zahraničními partnery a že vláda dostává potřebné informace.
Zároveň zdůraznil, že podrobnosti zpravodajské činnosti nemůže veřejně komentovat. Česká republika podle něj nabídla Polsku pomoc, pokud by ji potřebovalo.
Bezpečnostní otázky mají být předmětem dalšího jednání na úrovni českých institucí i v rámci spolupráce zemí Visegrádské čtyřky.
Veřejnoprávní média a senátní volby
Na závěr tiskové konference přišla řeč také na koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Babiš potvrdil, že koalice má stanovený postup a chce změny prosadit co nejdříve. Konkrétní termín účinnosti však v odpovědi jednoznačně nepotvrdil.
V souvislosti s druhým kolem senátních voleb premiér vyzval voliče k podpoře kandidátek. Zdůraznil, že zastoupení žen v Senátu považuje za důležité a že mezi kandidáty, které chce jeho strana podpořit, je sedm žen.
Co bude dál?
Nadcházející jednání Evropské rady může ukázat, nakolik se české vládě podaří prosadit její požadavky v oblasti energetiky, evropského rozpočtu a migrace. Zároveň může přinést další diskusi o postoji Evropy k válce na Ukrajině a o vztazích s Ruskem.
Babiš dal během tiskové konference jasně najevo, že zahraniční politiku chce prezentovat jako odpovědnost vlády a že se při evropských jednáních hodlá řídit vlastním mandátem.
Jeho ostrá slova na adresu Tomia Okamury tak otevřela otázku, jak budou koaliční partneři v dalších týdnech koordinovat své postoje k zásadním evropským a bezpečnostním tématům.
