Praha – Bezpečnostní situace v Evropě zůstává napjatá kvůli pokračující válce na Ukrajině a stále ostřejší rétorice mezi Ruskem a evropskými státy. Na sociálních sítích se zároveň šíří tvrzení, podle nichž měl Vladimir Putin přímo varovat Českou republiku před další podporou Ukrajiny. Takové konkrétní tvrzení se však z dostupných důvěryhodných zdrojů nepodařilo nezávisle potvrdit.

Jisté je, že Moskva v posledních dnech pokračuje v tvrdých vyjádřeních vůči evropské podpoře Ukrajiny. Vladimir Putin například veřejně varoval evropské státy, že případné vyslání jejich vojáků na Ukrajinu by Rusko považovalo za akt války proti Ruské federaci.

Petr Pavel: Evropa musí počítat s bezpečnostními riziky

Český prezident Petr Pavel dlouhodobě upozorňuje, že válka na Ukrajině není pouze konfliktem odehrávajícím se mimo evropský prostor. Ve svých veřejných vystoupeních hovoří také o ruských hybridních aktivitách, bezpečnostních hrozbách a potřebě, aby evropské státy posilovaly svou obranyschopnost.

V rozhovoru pro CNN z počátku září 2026 Pavel hovořil mimo jiné o válce na Ukrajině, ruských hybridních útocích v Evropě a budoucnosti NATO.

Pavel zároveň v červenci uvedl, že Ukrajina má omezený čas na obnovení mírových jednání, protože podle jeho hodnocení existuje riziko dalšího ruského vojenského zintenzivnění. Jeho vyjádření se týkalo především vývoje války na Ukrajině a širší bezpečnostní situace v Evropě.

Proč se v souvislosti s Českem zmiňuje Rusko?

Česká republika patří mezi evropské země, které od začátku ruské invaze veřejně podporují Ukrajinu. Česká vláda v minulosti schválila mimo jiné vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině a české instituce opakovaně označují ruskou agresi za zásadní bezpečnostní problém pro Evropu.

Právě tato politika se stává předmětem ostré ruské kritiky. Moskva dlouhodobě odmítá vojenskou podporu Ukrajiny ze strany západních zemí a tvrdí, že dodávky zbraní a další forma podpory prodlužují konflikt.

Současně je však důležité rozlišovat mezi obecnou ruskou kritikou evropské podpory Ukrajiny a konkrétní hrozbou namířenou proti České republice. Pro tak závažné tvrzení je nutné mít ověřitelný primární zdroj nebo spolehlivé zpravodajské potvrzení.

Situace zůstává vysoce napjatá

V září 2026 pokračují ruské a ukrajinské útoky a konflikt nadále zasahuje i energetickou infrastrukturu. Kreml 15. září reagoval na návrh týkající se vzájemného omezení útoků na energetická zařízení, zároveň ale požadoval další podmínky. Boje přitom pokračovaly.

Současně se zvyšují obavy z dalšího rozšíření bezpečnostních dopadů války. Rusko například v posledních dnech opět ostře reagovalo na debatu o možné evropské vojenské přítomnosti na Ukrajině.

Co to znamená pro Českou republiku?

Pro Česko je klíčovou otázkou především pokračování války na Ukrajině, vztahy v rámci NATO a Evropské unie a schopnost země reagovat na případné bezpečnostní a hybridní hrozby.

Petr Pavel v této souvislosti zdůrazňuje význam evropské spolupráce a připravenosti. Moskva naopak kritizuje podporu Ukrajiny a rozšiřování západní vojenské spolupráce.

Tvrzení, že Vladimir Putin přímo oznámil, že „Rusko nebude šetřit Českou republiku“, proto nelze v této podobě prezentovat jako ověřený fakt bez dalšího důkazu. Dostupné zdroje potvrzují vysoké napětí mezi Ruskem a evropskými státy, nikoli však konkrétní citaci z titulku původního článku.

Situace se může dále vyvíjet v závislosti na pokračování bojů, případných mírových jednáních a postoji Ruska, Ukrajiny, evropských zemí a Spojených států.