Bývalý český prezident Miloš Zeman znovu vyvolal politickou debatu svými ostrými výroky na adresu bývalého premiéra Petra Fialy, současné opozice i spolku Milion chvilek pro demokracii. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se vyjádřil k několika citlivým tématům české politiky. Vedle svobody projevu a budoucnosti veřejnoprávních médií se věnoval také státnímu rozpočtu, daňové politice a možnému vývoji veřejných protestů.

Největší pozornost vzbudila jeho připomínka událostí z roku 2022, kdy byly po ruské invazi na Ukrajinu zablokovány některé internetové stránky. Zeman tuto událost spojil s obdobím vlády Petra Fialy a položil otázku, zda se tehdy svobodě projevu věnovala stejná pozornost jako dnes.

Zeman připomněl vypínání internetových webů

Jedním z hlavních témat rozhovoru bylo omezení dostupnosti vybraných internetových stránek po začátku války na Ukrajině. Zeman tento krok označil za závažný zásah do svobody projevu a kritizoval podle něj nedostatečnou veřejnou reakci.

„Byl to hrubý cenzurní zásah. Nikdo neprotestoval,“ prohlásil podle přepisu rozhovoru bývalý prezident.

Jeho slova mířila především na tehdejší politickou reprezentaci a na ty, kteří dnes upozorňují na možná rizika spojená s nezávislostí veřejnoprávních médií.

Je však důležité připomenout, že blokování některých webů v roce 2022 souviselo s obavami z šíření dezinformací po ruské invazi na Ukrajinu. Krok provedlo sdružení CZ.NIC. Okolnosti rozhodnutí, jeho oprávněnost i role tehdejší vlády se následně staly předmětem veřejné a politické diskuse.

Zeman se ve svém vystoupení soustředil především na politické důsledky celé události. Podle něj by se při obraně svobody projevu měla uplatňovat stejná měřítka bez ohledu na to, která politická strana je právě u moci.

Financování České televize a Českého rozhlasu vyvolává spory

Další významnou část rozhovoru tvořila plánovaná změna financování veřejnoprávních médií. Diskuse se týká především možného zrušení koncesionářských poplatků a přechodu na financování ze státního rozpočtu.

Odpůrci takového modelu varují, že by mohl zvýšit závislost České televize a Českého rozhlasu na politických rozhodnutích. Podle jejich argumentů by budoucí vlády mohly prostřednictvím rozpočtových prostředků vytvářet tlak na fungování těchto institucí.

Zeman však tyto obavy nepovažuje za dostatečný důvod k automatickému odmítnutí změny. Upozornil, že financování veřejnoprávních médií z veřejných prostředků funguje také v dalších evropských zemích.

Bývalý prezident zároveň kritizoval intenzitu politické reakce na připravované změny. Podle něj se z otázky koncesionářských poplatků stává zbytečně vyhrocené politické téma.

Zeman tvrdí, že samotná změna způsobu financování nemusí znamenat ohrožení demokracie. Zároveň však platí, že způsob financování může mít významný vliv na praktickou nezávislost médií. Rozhodující proto budou konkrétní pravidla, která zajistí předvídatelné financování a ochranu před politickým zasahováním.

Bývalý prezident vyzval odpůrce změn, aby kromě kritiky představili také konkrétní návrhy ochranných mechanismů. Podle něj by měla být debata vedena věcněji a měla by se zaměřit na to, jak nezávislost veřejnoprávních institucí skutečně zajistit.

Ostrá slova na adresu současné opozice

Zeman se v rozhovoru nevyhnul ani kritice opozičních politiků. Podle jeho názoru někteří z nich využívají téma demokracie a nezávislosti médií především jako prostředek politického boje proti vládě Andreje Babiše.

„Hysterie opozice vychází ze smutku z toho, že prohrála,“ uvedl podle přepisu rozhovoru.

Takové hodnocení patří k nejostřejším částem jeho vystoupení. Zeman jím naznačil, že část politických odpůrců současné vlády se podle něj nedokázala smířit s výsledkem voleb.

Jeho kritika však představuje politický názor, nikoli nezávisle prokázaný závěr o motivech všech opozičních představitelů. Opozice naopak může namítat, že její varování vycházejí z obav o dlouhodobé fungování demokratických institucí.

Spor tak zůstává především otázkou toho, jak skloubit legitimní politickou kontrolu veřejných institucí s ochranou jejich nezávislosti.

Milion chvilek pro demokracii se stal dalším terčem kritiky

Bývalý prezident zaměřil svou pozornost také na spolek Milion chvilek pro demokracii, který se dlouhodobě účastní veřejných protestů a kampaní zaměřených na politické dění v České republice.

Zeman zpochybnil, zda spolek přistupuje ke všem politickým kauzám stejně důsledně, nebo zda se jeho aktivita soustředí především na určité politické představitele.

V této souvislosti připomněl kauzy Dozimetr a bitcoinovou aféru. Podle jeho názoru by veřejná kritika měla být stejně důrazná bez ohledu na to, kterých politických subjektů se konkrétní problém týká.

Zeman zároveň naznačil, že očekává další demonstrace namířené proti současné vládě.

Je ale nutné rozlišovat mezi jeho hodnocením a doloženými skutečnostmi. Samotné Zemanovy výroky nedokazují, že by spolek nikdy neupozorňoval na jiné kauzy nebo že by jeho činnost byla řízena konkrétními politickými stranami.

Celá otázka přesto otevírá širší debatu o roli občanských iniciativ. Mají být veřejné protesty především kontrolou moci, nebo se nevyhnutelně stávají součástí politického soupeření? Odpověď závisí také na tom, jaké konkrétní kroky organizátoři podnikají a jak důsledně uplatňují své deklarované principy.

Zeman varoval před vysokým rozpočtovým deficitem

Vedle sporů o svobodu projevu a média se bývalý prezident věnoval také hospodaření státu. Vysoký rozpočtový deficit označil za problém, který může mít nepříznivé důsledky pro českou ekonomiku.

„Šílený rozpočtový deficit je proinflační. Můžeme kvůli němu očekávat zdražování,“ varoval podle přepisu rozhovoru.

Zeman tím upozornil na rizika spojená s dlouhodobým zadlužováním. Vysoké schodky mohou za určitých okolností zvyšovat inflační tlaky, jejich skutečný dopad však závisí také na vývoji ekonomiky, měnové politice, poptávce a dalších faktorech.

V této souvislosti se vrátil také ke zrušení takzvané superhrubé mzdy, které snížilo daňové zatížení zaměstnanců a současně omezilo příjmy státního rozpočtu.

Zeman podle svých slov odhaduje související výpadek příjmů přibližně na 200 miliard korun ročně. Tento údaj je třeba chápat jako jeho tvrzení; přesná výše dopadu závisí na použité metodice a srovnávaném daňovém systému.

Zrušení superhrubé mzdy bylo schváleno za vlády Andreje Babiše a podpořili je poslanci několika politických stran včetně ANO, ODS a SPD.

Právě tento bod ukázal, že Zemanova kritika není namířena výhradně proti Petru Fialovi a jeho politickému období. Bývalý prezident se nepřímo vymezil také vůči rozhodnutí, které bylo přijato za Babišovy vlády.

Podle Zemana by měl stát hledat účinnější způsoby, jak omezit rozpočtový deficit. Zároveň uvedl, že se snaží přesvědčit koaliční partnery, aby se otázkou daňových příjmů a rozpočtové odpovědnosti vážně zabývali.

Veřejnoprávní média by měla podléhat finanční kontrole

Zeman se vyslovil také pro důslednější kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Podle něj by veřejnoprávní instituce neměly být vyňaty z požadavků na efektivní nakládání s penězi.

Jeho postoj vychází z přesvědčení, že veřejné instituce musí být odpovědné za své výdaje a že změna financování sama o sobě nemusí automaticky znamenat ohrožení jejich nezávislosti.

Kritici však upozorňují, že finanční kontrola a politická nezávislost jsou dvě odlišné otázky. Kontrola hospodaření může být legitimní, ale její pravidla musí být nastavena tak, aby se nestala nástrojem k ovlivňování redakční práce nebo obsahu vysílání.

Klíčové proto bude, jak budou případné změny financování a kontroly navrženy. Důležitou roli mohou sehrát transparentní pravidla, víceleté rozpočtové plánování a nezávislé kontrolní mechanismy.

Zeman se přiklání k názoru, že veřejnoprávní média by měla být podrobena důslednější kontrole a že samotné změny ve způsobu financování není nutné automaticky označovat za útok na demokracii.

Rozsáhlé nepokoje Zeman neočekává

V závěru rozhovoru přišla řeč také na možnost rozsáhlejších protestů v České republice. Moderátorka Terezie Tománková se Zemana ptala, zda by se země mohla dostat do situace připomínající nepokoje ve Francii.

Bývalý prezident takový scénář odmítl. Podle jeho názoru jsou Češi v podobných situacích klidnější a rozsáhlé pouliční nepokoje neočekává.

Současně však připustil možnost dalších demonstrací a znovu zmínil spolek Milion chvilek pro demokracii.

Jeho předpověď samozřejmě nelze považovat za jistotu. Rozsah případných protestů bude záviset na konkrétním politickém vývoji, rozhodnutích vlády i reakci veřejnosti.

Co Zemanovy výroky znamenají pro českou politiku?

Zemanovo vystoupení nabídlo několik témat, která mohou českou politickou scénu zaměstnávat i v dalších týdnech. Nejvýraznějším z nich zůstává spor o svobodu projevu a o to, zda jsou politické strany při obraně demokratických principů důsledné bez ohledu na to, kdo právě vládne.

Bývalý prezident připomněl blokování internetových stránek z roku 2022 a postavil je do kontrastu s dnešními obavami o nezávislost veřejnoprávních médií. Současně kritizoval opozici a občanské iniciativy, které podle něj uplatňují rozdílná měřítka při posuzování politických kauz.

Jeho vystoupení však nebylo pouze útokem na Petra Fialu. Zeman se věnoval také rozpočtovému deficitu a dopadům zrušení superhrubé mzdy, tedy otázkám spojeným s rozhodnutími předchozí vlády Andreje Babiše.

Právě tato kombinace ukazuje, že jeho názory nelze jednoduše zařadit na stranu současné vlády ve všech otázkách. V některých oblastech její politiku podporuje, v jiných upozorňuje na její slabiny.

Pro Petra Fialu a další opoziční představitele zůstává otázkou, zda na Zemanova slova odpoví konkrétními argumenty a vysvětlením tehdejších rozhodnutí. Stejně tak bude důležité, jak vláda nastaví případnou reformu financování České televize a Českého rozhlasu a jaké záruky jejich nezávislosti nabídne.

Debata o svobodě projevu by totiž neměla být pouze soubojem ostrých prohlášení. Měla by se opírat o ověřitelná fakta, jasná pravidla a stejná měřítka pro všechny politické aktéry.

A jaký je váš názor? Má Miloš Zeman pravdu, když připomíná blokování některých webů za vlády Petra Fialy? Jsou současné obavy o nezávislost veřejnoprávních médií oprávněné, nebo se podle vás zbytečně vyhrocují? A měla by se při financování České televize a Českého rozhlasu změnit také pravidla finanční kontroly?