Magda Vášáryová znovu ukázala, že se nebojí říkat své názory otevřeně. Herečka, diplomatka a vdova po Milanu Lasicovi vystoupila při odhalení nového muralu v bratislavském Starém Městě a vedle vzpomínky na dvě velké osobnosti slovenské kultury se vyjádřila také k politické situaci doma i v zahraničí.

Nový mural připomíná dvojici, která se nesmazatelně zapsala do slovenské kulturní historie – Júliuse Satinského a Milana Lasica. Nejprve se na zdi objevila podobizna Satinského, o několik dní později k němu přibyl také jeho dlouholetý umělecký partner Lasica.

Symbolické setkání obou tváří na jednom místě přitáhlo pozornost veřejnosti i médií. Mezi hosty slavnostního odhalení nechyběla ani Magda Vášáryová, která měla k Lasicovi velmi blízký osobní vztah.

Vášáryová promluvila nejen o kultuře

Její vystoupení se však rychle dostalo za hranice kulturního tématu. Vášáryová se ve svých vyjádřeních dotkla také současné politiky a vývoje ve střední Evropě.

Jako příklad, který jí podle jejích slov dodává určitou naději, zmínila Moldavsko. Poukázala na tamní proevropské směřování a na prezidentku Maiu Sanduovou.

„Mají prezidentku, ženu, která ví, kam chce vést svou zemi,“ uvedla Vášáryová v souvislosti s Moldavskem.

Právě schopnost země odolávat silnému politickému a informačnímu tlaku podle ní ukazuje, že evropské směřování nemusí být samozřejmé, ale stále je možné o něj aktivně usilovat.

Obavy z vývoje v Česku

Vášáryová se vyjádřila také k tehdejší politické situaci v České republice. Před parlamentními volbami přiznala, že má z výsledku obavy.

Pozornost věnovala především možnému povolebnímu spojenectví Andreje Babiše s politickými uskupeními, která sama vnímá jako extremistická. Podle Vášáryové by podobný vývoj nemusel mít dopad pouze na českou politickou scénu, ale mohl by ovlivnit také Slovensko.

Sama proto podle svých slov podpořila demokratické politické síly a vystoupila na veřejné akci v Jihlavě.

Nejtěžší kritika mířila na slovenskou vládu

Nejvýraznější část jejího vystoupení se však týkala slovenské kulturní politiky.

Současné vedení země označila velmi ostrým výrazem – „vláda pomsty“.

Vášáryová svůj pohled zasadila do historického kontextu. Připomněla období let 1938, 1948, 1968 a 1994 a tvrdila, že Slovensko podle ní znovu prochází obdobím, kdy je vytvářen tlak na tvůrčí a talentované osobnosti.

„Po páté se snaží zničit všechny talentované lidi a jejich práci,“ uvedla.

Její slova představují výrazně kritický pohled na současné poměry v zemi. Zároveň ukazují, že otázka kultury podle ní není oddělená od širšího politického a společenského vývoje.

„Slovensko je Evropou v malém“

Vášáryová zároveň zdůraznila, že Slovensko podle ní disponuje mimořádně bohatým kulturním dědictvím.

Poukázala na množství hradů, zámků, kostelů a dalších historických památek, které podle ní dokazují, jak pestrou minulost země má.

„Slovensko je Evropou v malém a musí jí zůstat,“ apelovala.

Její slova tak nebyla pouze kritikou současné politiky. Šlo také o výzvu k ochraně kulturní identity, historického dědictví a evropského směřování země.

Mladým lidem poslala osobní vzkaz

Na závěr se Vášáryová obrátila také k mladší generaci. Vzpomněla na rok 1968 a na vlastní zkušenost s možností odejít do zahraničí.

Tehdy měla možnost emigrovat, ale rozhodla se zůstat. S odstupem času svého rozhodnutí podle svých slov nelituje.

Mladé lidi zároveň varovala před představou, že život v zahraničí automaticky znamená bezstarostnější budoucnost.

„Myslet si, že venku padají pečené holuby do pusy, je omyl,“ uvedla.

Podle ní může být zkušenost s těžkými obdobími také zdrojem síly a odolnosti. Připomněla přitom zkušenost generace, která prožila období komunismu.

Její slova znovu otevřela debatu

Vystoupení Magdy Vášáryové tak spojilo několik témat – kulturu, politiku, historickou paměť i budoucnost Slovenska.

Zatímco mural v centru Bratislavy připomíná odkaz Júliuse Satinského a Milana Lasici, slova Vášáryové otevřela mnohem širší otázku: jakým směrem se má Slovensko ubírat a jakou roli v této budoucnosti mají kultura, demokracie a evropské hodnoty.

Její označení současné vlády za „vládu pomsty“ patřilo bezpochyby k nejostřejším výrokům celého vystoupení a může vyvolat další politické reakce.