Česká centra, která již desítky let představují Českou republiku v zahraničí prostřednictvím kultury, vědy, cestovního ruchu a podpory exportu, čekají rozsáhlé změny. Nová reforma, kterou představil ministr Petr Macinka, má podle jeho slov vrátit této instituci její původní poslání a ukončit fungování, které označuje za příliš zatížené administrativou a aktivistickými aktivitami.

Podle návrhu nemá dojít ke zrušení Českých center. Naopak jejich síť by se měla výrazně rozšířit, přičemž současně dojde ke snížení nákladů na centrální administrativu a posílení práce přímo v zahraničí.

Česká centra mají být opět nástrojem ekonomické diplomacie

Česká centra dnes provozují síť 26 zahraničních poboček. Jejich úkolem je prezentovat Českou republiku, podporovat české firmy při vstupu na zahraniční trhy, propagovat českou kulturu, vědu, vzdělávání i cestovní ruch.

Reforma vychází z přesvědčení, že se instituce během let vzdálila svému hlavnímu poslání. Kritici současného modelu tvrdí, že příliš velká část energie byla věnována projektům, které podle nich nesouvisely s ekonomickou diplomacií ani propagací České republiky.

Nové vedení chce proto vrátit důraz především na podporu exportu, podnikání, kulturních akcí, výstav, koncertů, filmových festivalů, jazykových kurzů nebo prezentací českých výrobků v zahraničí.

Personální změny i nové vedení

Součástí reformy je také výměna ve vedení instituce. Ve funkci generální ředitelky končí Jitka Pánek Jurková.

Novým ředitelem se má stát diplomat a manažer Ivan Jukl, který má podle představ ministerstva řídit modernizaci celé organizace a zaměřit ji více na spolupráci s podnikatelským sektorem.

Cílem je podle autorů reformy efektivnější řízení celé sítě a větší propojení zahraničních poboček s českými exportéry.

Méně úředníků v Praze, více lidí v zahraničí

Jednou z nejvýraznějších změn má být zeštíhlení pražského ústředí.

Podle představeného návrhu dnes významná část rozpočtu směřuje právě na administrativní aparát v hlavním městě. Reforma počítá se snížením počtu vedoucích pozic, omezením byrokracie a přesunem prostředků přímo do zahraničních kanceláří.

Zastánci změn tvrdí, že právě lidé působící v jednotlivých zemích mají největší možnost navazovat obchodní kontakty, propagovat české firmy a organizovat kulturní akce.

Nový franšízový model

Velkou novinkou má být vytvoření franšízového systému.

Ministerstvo chce více spolupracovat s krajanskými komunitami po celém světě. Ty by mohly získat licenci Českých center a organizovat kulturní i obchodní aktivity pod jejich značkou, aniž by byly plně financovány ze státního rozpočtu.

Tímto způsobem by se síť mohla během několika let rozšířit z dnešních 26 poboček až na 50 až 70 zastoupení.

Podle autorů reformy již mnoho krajanských organizací podobné aktivity organizuje a stát by měl jejich činnost spíše koordinovat a podporovat než budovat nové administrativní struktury.

Důraz na značku Czech Republic

Součástí změn je také návrat k používání označení Czech Republic při prezentaci České republiky v zahraničí.

Podle zastánců reformy je tento název ve světě známější a srozumitelnější než kratší varianta „Czechia“. Cílem má být zvýšení mezinárodní rozpoznatelnosti země při obchodních i kulturních aktivitách.

Silnější spolupráce s českými firmami

Významnou roli mají nově sehrát také samotné české podniky.

Česká centra mají více spolupracovat s exportéry, technologickými firmami, výrobci i investory. Podnikatelé by měli být častěji zapojováni do zahraničních misí, obchodních prezentací a ekonomických fór.

Podle návrhu se kultura a obchod nemají vzájemně vylučovat, ale naopak doplňovat při budování dobrého jména České republiky.

Reforma vyvolává debatu

Představené změny již nyní vyvolávají rozdílné reakce. Zatímco jejich podporovatelé hovoří o návratu k efektivní ekonomické diplomacii a lepším využití veřejných prostředků, kritici upozorňují na možné oslabení některých dosavadních kulturních projektů nebo změnu priorit celé instituce.

O dalším směřování Českých center tak zřejmě ještě proběhne rozsáhlá veřejná i politická debata.

Otázkou zůstává, jakou roli mají Česká centra v budoucnu plnit – zda se mají soustředit především na podporu českého exportu, podnikání a kultury, nebo pokračovat i v širších společenských a hodnotových projektech. Výsledek reformy může významně ovlivnit podobu české kulturní a ekonomické diplomacie v následujících letech.