by
V posledních letech se stále častěji objevuje téma, které bylo dlouho vyslovováno pouze v akademických kruzích nebo mezi bezpečnostními analytiky: střet hodnot mezi liberální Evropou a politickým proudem, který se zformoval kolem hnutí Make America Great Again.
Evropa po druhé světové válce postavila svůj model na několika základních principech. Patří mezi ně silný právní stát, sociální ochrana občanů, důraz na lidská práva a mezinárodní spolupráci namísto konfrontace. Evropské země také vybudovaly systémy relativně dostupného zdravotnictví a vzdělání, které jsou ve srovnání s americkým modelem často výrazně levnější a dostupnější širší části společnosti. K tomu se přidává ambiciózní transformace směrem k omezení fosilních paliv a k ekologičtějším formám ekonomiky.
Tento model však zároveň představuje ideologickou protiváhu vůči politickému stylu, který se prosadil v části americké pravice během éry Donald Trump. Politika spojená s hnutím MAGA je často charakterizována důrazem na sílu, unilateralismus a ochotu ohýbat nebo zpochybňovat mezinárodní pravidla, pokud stojí v cestě politickým či ekonomickým zájmům.
Z tohoto pohledu může být jednotná a sebevědomá Evropa vnímána jako problém. Silná Evropská unie totiž dokáže jednat kolektivně, nastavovat pravidla globálního obchodu, regulovat technologické giganty a vytvářet geopolitickou protiváhu velmocím.
Právě proto se podle řady analytiků objevují snahy podporovat v Evropě politické síly, které projekt evropské integrace oslabují. Mezi často zmiňované příklady patří německá strana Alternative für Deutschland, maďarský premiér Viktor Orbán nebo britský politik Nigel Farage. Jejich politické programy se v různých mírách staví kriticky vůči hlubší evropské integraci a zdůrazňují návrat větších pravomocí na úroveň národních států.
Kritici upozorňují, že oslabená a rozdělená Evropa by byla geopoliticky zranitelnější. Fragmentovaný kontinent by měl menší schopnost prosazovat vlastní pravidla, bránit své ekonomické zájmy nebo čelit vlivu autoritářských režimů.
Zastánci evropské integrace proto argumentují, že současná geopolitická situace – od ruské agrese proti Ukrajině až po globální technologickou konkurenci – naopak ukazuje, jak důležitá je evropská jednota.
Debata o budoucnosti Evropy tak dnes není jen otázkou vnitřní politiky. Stává se součástí širšího globálního střetu mezi různými modely demokracie, moci a organizace společnosti. A právě proto stále častěji zaznívá i na oficiálních politických fórech.
