Napětí mezi Pražským hradem a vládou premiéra Andreje Babiše nabralo nový rozměr. Na veřejnost se dostaly informace, podle nichž prezident Petr Pavel během několika týdnů opakovaně usiloval o nalezení kompromisu ve sporu kolem účasti českých představitelů na summitu NATO. Místo společného řešení však podle zveřejněných dokumentů narazil na ticho. Prezident měl premiérovi zaslat hned dva dopisy, na které se podle Hradu nikdy nedočkal žádné oficiální odpovědi.

Celá kauza tak znovu otevírá debatu o vztazích mezi nejvyššími ústavními činiteli i o tom, zda šlo pouze o administrativní opomenutí, nebo o vědomé rozhodnutí nekomunikovat.

Spor o vedení české delegace

Kořeny konfliktu sahají na přelom března a dubna, kdy se začalo rozhodovat o složení české delegace na summit NATO. Prezident Petr Pavel zastával názor, že jako hlava státu a reprezentant České republiky v zahraničí by měl delegaci vést právě on.

Vláda však představila jinou představu. Podle jejího návrhu měli Českou republiku reprezentovat premiér Andrej Babiš, ministr zahraničí Petr Macinka a ministr obrany Jaromír Zůna. Rozdílné pohledy na rozdělení pravomocí následně přerostly v jeden z nejvýraznějších ústavních sporů posledních měsíců.

První dopis bez reakce

Protože se osobní jednání kvůli pracovním programům obou politiků dlouho nedařilo uskutečnit, rozhodl se prezident 8. dubna oslovit premiéra písemně.

V dopise jasně deklaroval svůj úmysl vykonat ústavní pravomoci a vést českou delegaci na summitu NATO. Kancelář prezidenta republiky později obsah dopisu zveřejnila s očekáváním, že mezi oběma stranami začne konstruktivní dialog.

Podle Hradu však žádná odpověď nikdy nepřišla.

Ani druhý pokus nepřinesl změnu

Další snaha o nalezení kompromisu následovala 20. května. Prezident navázal na předchozí společné jednání s premiérem, které se týkalo koordinace české zahraniční politiky.

Ve druhém dopise Petr Pavel vyzval k ukončení veřejných sporů a zdůraznil, že jednotný postup nejvyšších představitelů státu by vyslal pozitivní signál nejen českým občanům, ale také zahraničním partnerům.

Prezident zároveň požádal premiéra o jasné stanovisko k navrženému řešení.

Ani tentokrát však podle mluvčího prezidenta Víta Koláře žádná odpověď nedorazila.

Reakce opozice i odborníků

Zveřejněné informace překvapily také bývalého premiéra Petra Fialu. Podle něj je velmi obtížné představit si situaci, kdy předseda vlády nereaguje na oficiální dopis prezidenta republiky. Za pravděpodobnější by považoval pouze výjimečné administrativní pochybení.

Fiala současně uvedl, že podobný způsob komunikace podle něj neodpovídá standardním politickým zvyklostem a přispívá k dalšímu zhoršování vztahů mezi ústavními institucemi.

Samotný Andrej Babiš důvody, proč prezidentovi neodpověděl, veřejně nevysvětlil.

Politologové: Takový postup je neobvyklý

Politolog Jan Bureš označil ponechání prezidentových dopisů bez odpovědi za velmi neobvyklý krok. Připomněl, že mezi nejvyššími představiteli státu bývá podobná komunikace standardem bez ohledu na politické rozdíly.

Podobný názor zastává i politolog Otto Eibl. Podle něj mohou představitelé státu využívat různé formy komunikace, úplné ignorování oficiální korespondence však působí nestandardně, zvláště pokud se celý spor odehrává pod drobnohledem veřejnosti.

Spekulace o vlivu ministra zahraničí

Součástí veřejné debaty jsou také spekulace o možné roli ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se dlouhodobě netají kritickými postoji vůči prezidentovi a vztahy mezi oběma politiky jsou napjaté již delší dobu.

Podle Jana Bureše není zcela jasné, zda současnou strategii určuje přímo premiér Andrej Babiš, nebo zda významný vliv získal právě šéf diplomacie. Politolog zároveň upozornil, že premiér v poslední době častěji ponechává větší prostor jednotlivým ministrům, což může vést k rozdílným postojům uvnitř vlády.

Kompetenční žaloba spor pravděpodobně neukončí

Do celé kauzy vstoupila také kompetenční žaloba podaná prezidentem kvůli výkladu ústavních pravomocí. Odborníci však upozorňují, že ani případné rozhodnutí soudu nemusí politické napětí zmírnit.

Pokud soud podpoří vládu, její představitelé budou verdikt pravděpodobně považovat za potvrzení svého postupu. Jestliže naopak uspěje prezident, lze očekávat další politické střety a kritiku ze strany části vládních podporovatelů.

Politologové se proto shodují, že bez vzájemné ochoty ke komunikaci bude napětí mezi Pražským hradem a vládou pokračovat bez ohledu na soudní rozhodnutí.

Zda se prezidentovi Petru Pavlovi a premiérovi Andreji Babišovi podaří obnovit vzájemný dialog a nalézt společné řešení, zůstává zatím otevřenou otázkou.