by 
Veřejná debata o budoucnosti České televize a Českého rozhlasu se dále vyostřuje. Známý moderátor Libor Bouček zveřejnil během výstražné stávky zaměstnanců obou institucí výrazný příspěvek, ve kterém kritizoval vládní návrh na změnu jejich financování. Podle něj si silná a demokratická země zaslouží silná veřejnoprávní média a omezení jejich financování označil za krok, který může poškodit vzdělávání, kulturu i kvalitu veřejné diskuse.
Bouček: Silná země potřebuje silná média
Bouček, který se běžně k politickým tématům veřejně nevyjadřuje, zveřejnil na sociálních sítích ostrý komentář právě v den, kdy zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu protestovali proti plánovaným změnám.
Ve svém příspěvku uvedl, že Česká republika patří mezi úspěšné státy díky vzdělaným občanům, kvalitnímu veřejnému prostoru a dostupným informacím. Oslabení veřejnoprávních médií proto označil za „vlastní gól“, který může mít dlouhodobé důsledky pro celou společnost.
Co vláda navrhuje
Kabinet premiéra Andreje Babiše schválil návrh zákona, který počítá se zrušením současného systému rozhlasových a televizních poplatků. Nově by financování České televize i Českého rozhlasu zajišťoval přímo státní rozpočet.
Podle návrhu mají pro rok 2027 obě instituce získat:
- Česká televize: 5,74 miliardy korun
- Český rozhlas: 2,065 miliardy korun
Součástí návrhu je také rozšíření kontrolních pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu nad hospodařením obou veřejnoprávních médií.
Návrh se aktuálně nachází v legislativním procesu a čeká na projednání v Poslanecké sněmovně.
Veřejnoprávní média varují před vážnými dopady
Vedení České televize i Českého rozhlasu upozorňuje, že nejde pouze o změnu financování. Podle jejich společného stanoviska návrh výrazně mění právní fungování obou institucí a podle nich dostatečně neřeší otázky majetku, závazků ani další právní kontinuity.
Obě média zároveň varují před významnými ekonomickými dopady.
Český rozhlas odhaduje výpadek příjmů ve výši přibližně 360 až 370 milionů korun, což by mohlo ovlivnit regionální vysílání, zahraniční zpravodajství, sportovní redakci i pořady zaměřené na děti, seniory nebo kulturní obsah.
Česká televize hovoří o možném propouštění až 300 až 500 zaměstnanců, zatímco Český rozhlas připouští snížení počtu pracovních míst až o dalších 200 zaměstnanců.
Stávka zasáhla vysílání
Výstražná stávka trvala 24 hodin. Televizní vysílání sice nebylo přerušeno, diváci ale zaznamenali několikaminutová zpoždění pořadů na hlavních programech České televize.
Také Český rozhlas upravil vysílání mimořádnými vstupy, zatímco webové stránky i sociální sítě obou institucí fungovaly v omezeném režimu. Kontaktní centrum pro televizní a rozhlasové poplatky bylo během protestu uzavřeno.
Den před samotnou stávkou navíc Prahou prošel protestní pochod, kterého se podle organizátorů zúčastnily tisíce lidí podporujících zachování současného systému veřejnoprávních médií.
Proč Boučkovo vyjádření vzbudilo pozornost
Bouček od roku 2026 moderuje pořad Host Radiožurnálu, tedy pořad vysílaný Českým rozhlasem. Jeho veřejné vystoupení proto vyvolalo značný zájem.
Moderátor již dříve uvedl, že do veřejných debat vstupuje pouze tehdy, pokud má pocit, že jsou ohroženy základní demokratické principy. Tentokrát podle svých slov považoval situaci za natolik zásadní, že se rozhodl veřejně vystoupit.
Rozhodnutí teprve padne
Vládní návrh zatím nebyl definitivně schválen a současný systém financování prostřednictvím televizních a rozhlasových poplatků nadále platí. O konečné podobě reformy budou rozhodovat poslanci během následujících měsíců.
Výsledek hlasování může významně ovlivnit podobu veřejnoprávních médií, jejich rozsah služeb i budoucnost regionálního, kulturního a vzdělávacího vysílání v České republice.
