Andrej Babiš se znovu ostře vymezil vůči opozici. Tentokrát se jeho vyjádření týkalo plánovaných změn financování České televize a Českého rozhlasu, zejména zrušení koncesionářských poplatků. Podle premiéra vláda pouze plní svůj volební program, zatímco opoziční strany se podle něj snaží její kroky blokovat. Ve svém vystoupení se zároveň vyjádřil k dalším aktuálním tématům, včetně podpory českého filmového průmyslu, spolupráce se Slovenskem a Maďarskem nebo budoucnosti vysokého školství.
Podpora českého filmu zůstává zachována
Babiš na začátku svého vystoupení informoval o jednání se zástupci Státního fondu audiovize. Podle jeho slov došlo k nedorozumění ohledně plánovaného financování fondu v následujících letech.
Vláda měla výhrady především k výhledu rozpočtu na roky 2028 a 2029. Neznamená to však, že by se měl měnit rozpočet na rok 2027. Babiš zdůraznil, že podporu filmového průmyslu považuje za důležitou a připomněl, že ji prosazuje již od roku 2014.
Zároveň vyzdvihl práci českých filmařů, umělců a řemeslníků, kteří podle něj významně přispívají k domácí kulturní produkci. Očekává, že vláda příslušné řešení schválí.
Socha ze Slovenska a spolupráce se zahraničními partnery
Další část vystoupení věnoval Babiš návštěvě slovenského premiéra Roberta Fica. Ten během návštěvy daroval české vládě sochu, kterou společně odhalili v zahradě Úřadu vlády.
Podle Babiše nejde o první podobný dar. V zahradě již stojí socha od Itálie, která symbolizuje česko-italské vztahy prostřednictvím českého lva a římské vlčice.
Vláda chce v tomto projektu pokračovat a vytvořit výstavu soch představujících jednotlivé spojenecké a partnerské země. Mezi státy, se kterými jsou přípravy nejdále, zmínil Izrael, Německo a Finsko. Jednání probíhají také se Spojenými státy, Bulharskem, Rakouskem, Švédskem a Portugalskem.
Babiš tento projekt označil za zajímavou příležitost, jak veřejnosti přiblížit mezinárodní vztahy a spolupráci České republiky.
Vyznamenání na Pražském hradě: Babiš připomněl i opomenuté osobnosti
Premiér se následně vrátil k oslavám státního svátku 28. října. Zúčastnil se pietního aktu na Vítkově a navštívil expozici věnovanou státním symbolům České republiky.
Zdůraznil, že podobné výstavy mají význam zejména pro mladou generaci, která by měla znát historii české státnosti.
Vyjádřil se také k udělování státních vyznamenání. Připomněl, že předseda vlády spolupodepisuje návrhy prezidenta na vyznamenání a že v tomto případě podepsal všechny předložené návrhy.
Zároveň zmínil osobnosti, které podle jeho názoru mohly být oceněny. Hovořil například o Milanu Kunderovi a Tomáši Hercíkovi, kterého spojil se záchranou studentů během tragických událostí na Filozofické fakultě. Babiš vyjádřil naději, že se na některé z těchto osobností dostane při příštím udílení vyznamenání.
Maďarsko a Jižní Korea jako důležití ekonomičtí partneři
Babiš informoval také o návštěvě maďarského premiéra, která byla doprovázena účastí osmi ministrů. Podle jeho slov šlo o první společné jednání v takto rozsáhlém formátu.
Maďarsko označil za významného obchodního partnera České republiky a připomněl vzájemné investice a působení firem v obou zemích.
Pozornost věnoval také setkání s jihokorejským velvyslancem. Jižní Koreu označil za jednoho z nejvýznamnějších zahraničních investorů v České republice. Zmínil společnosti Hyundai a další korejské podniky, které zde zaměstnávají tisíce lidí a dosahují vysokých tržeb.
Připomněl rovněž význam korejské spolupráce v souvislosti s projektem nových jaderných bloků v Dukovanech.
Nový zákon o vysokých školách má přinést zásadní změny
Dalším tématem bylo vysoké školství. Babiš uvedl, že jednal s předsedou České konference rektorů o připravovaném zákoně, který má upravit fungování vysokých škol.
Diskuse se podle něj týkala především způsobu řízení univerzit, jejich financování, akademických kariér, kvality vzdělávání a akreditací. Důležitým cílem má být také flexibilnější a dostupnější studium.
Jednání se účastnila rovněž ministryně financí Alena Schillerová. Premiér zdůraznil, že vedle poplatků za veřejnoprávní média se řešily především rozpočtové otázky a dlouhodobé finanční plánování.
Koncesionářské poplatky: Babiš vysvětlil plán vlády
Nejostřejší část svého vystoupení věnoval Babiš plánovanému zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas.
Podle premiéra vláda pouze plní závazek, který představila občanům ve svém programovém prohlášení. To podle něj počítá se zrušením poplatků, čímž by se měla snížit finanční zátěž domácností i firem.
Babiš zároveň připomněl, že vláda deklaruje zachování nezávislosti veřejnoprávních médií a chce zajistit transparentnější kontrolu jejich hospodaření prostřednictvím Nejvyššího kontrolního úřadu.
Právě otázka kontroly financování je podle něj důležitá. Tvrdí, že občané by měli mít možnost zjistit, jakým způsobem jsou prostředky vybírané od veřejnosti využívány.
Premiér kritizoval také současný systém placení poplatků. Jako příklad uvedl situace, kdy podle něj vznikají povinnosti platit i lidem, kteří televizní vysílání nesledují, ale vlastní zařízení, na která se současná pravidla vztahují.
Zmínil rovněž firmy a dopravní podniky, u kterých považuje současný způsob výběru poplatků za problematický.
Opozice podle Babiše blokovala projednání návrhu
Výraznou kritiku si od premiéra vysloužily opoziční strany. Babiš tvrdí, že během předchozích měsíců opakovaně zaznívaly hrozby, že opozice nedovolí vládě návrh ani řádně předložit k projednání.
Právě proto se podle něj vláda rozhodla návrh předložit v okamžiku, kdy to opozice nečekala.
Premiér odmítl argumenty, že by samotné zrušení poplatků znamenalo likvidaci veřejnoprávních médií. Podle něj jde o změnu způsobu jejich financování, nikoliv o zrušení České televize nebo Českého rozhlasu.
Zdůraznil, že o konkrétních podrobnostech se má ještě diskutovat během dalšího legislativního procesu. Zmínil také plánovanou lhůtu 60 dnů a nutnost respektovat evropská pravidla týkající se svobody médií.
Nezávislost České televize a Českého rozhlasu zůstává předmětem sporu
Babiš se vyjádřil také k obavám, že změna financování by mohla vést k většímu politickému vlivu na veřejnoprávní média.
Takové obavy odmítl. Podle něj vláda neplánuje zasahovat do redakční nezávislosti ani přímo ovlivňovat vedení těchto institucí.
Připomněl rovněž, že opoziční politici v minulosti podporovali změny ve fungování koncesionářských poplatků. Jako příklad uvedl některé představitele ODS a Pirátů.
Právě tento rozpor považuje za jeden z důvodů, proč je současná politická debata podle něj tak vyhrocená.
Babiš: Opozice se nesmířila s výsledkem voleb
Závěr vystoupení patřil především politickému střetu. Babiš obvinil opozici, že se podle něj nedokázala smířit s výsledkem demokratických voleb a snaží se bránit nové vládě v prosazování jejího programu.
Odmítl také kritiku a protesty proti plánovaným změnám financování veřejnoprávních médií. Podle jeho slov není důvod označovat připravovanou reformu za útok na demokracii, pokud vláda postupuje v souladu se svými předvolebními sliby.
Na závěr vyjádřil naději, že jeho kabinet vydrží celé volební období a bude mít dostatek času uskutečnit to, co voličům slíbil.
Jedno je jisté: Spor o budoucnost koncesionářských poplatků se stává jedním z nejvýraznějších politických témat. Zatímco vláda mluví o splnění volebního programu a změně zastaralého systému, kritici upozorňují na možná rizika pro nezávislost veřejnoprávních médií. Rozhodující bude konečná podoba zákona a způsob, jakým bude nové financování nastaveno.
