Premiér Andrej Babiš má za sebou další mimořádně nabitý týden. Během několika dnů řešil dodávky zemního plynu z Alžírska, financování české kinematografie, vztahy se Slovenskem a Maďarskem i budoucnost veřejnoprávních médií. Právě poslední téma však vyvolalo jednu z nejvýraznějších politických debat týdne.
Babiš se ve svém pravidelném nedělním shrnutí vyjádřil také k podpisu státních vyznamenání. Překvapil přitom poznámkou, že podepsal všechny návrhy, včetně těch, které se týkaly jeho kritiků. „To jsem nad věcí,“ poznamenal. Opozici zároveň vzkázal, že se podle něj stále nedokázala smířit s výsledkem demokratických voleb.
Alžírsko jako nový partner pro dodávky plynu
Babišův pracovní týden začal cestou do Alžírska. Tuto severoafrickou zemi označil za významného partnera s obrovským nerostným bohatstvím a strategickým významem pro evropskou energetiku.
Alžírsko disponuje rozsáhlými zásobami zemního plynu, ropy, zlata i železné rudy. Právě energetická spolupráce byla jedním z hlavních témat jednání české delegace.
Podle informací, které během návštěvy zazněly, Alžírsko předběžně přislíbilo možnost zdvojnásobení dodávek zemního plynu do České republiky. Současné dodávky se podle prezentovaných údajů pohybují přibližně kolem 200 milionů metrů krychlových.
Jednání se však netýkala pouze energetiky. Diskutovalo se také o možném prodeji cvičných letounů L-39 Skyfox, které vyrábí společnost Aero Vodochody. Ve hře je podle zveřejněných informací dodávka 12 až 24 letounů. Zájem byl rovněž o české traktory a tramvaje značky Škoda.
Vicepremiér Karel Havlíček zdůraznil, že rozšiřování počtu dodavatelů pomáhá snižovat rizika a vytváří lepší podmínky pro vyjednávání o cenách.
Pro českou ekonomiku by případné dohody mohly znamenat nové obchodní příležitosti. Zároveň by posílily energetickou bezpečnost země v době, kdy jsou stabilní dodávky surovin pro evropské státy stále důležitější.
Spor kolem financování českých filmařů
Po návratu z Alžírska se Babiš společně s ministrem kultury Otou Klempířem setkal se zástupci filmového průmyslu.
Vztahy mezi ministerstvem kultury a částí filmové branže byly v posledních týdnech napjaté. Diskuse se vedla především o budoucím financování Státního fondu audiovize a o personálních otázkách spojených s jeho vedením.
Napětí zvýšilo také oznámení ministra Klempíře, že plánuje odvolat bývalého generálního ředitele České televize Petra Dvořáka z čela představenstva fondu.
Babiš následně uvedl, že za částí konfliktu stálo především nedorozumění ohledně rozpočtu na následující roky. Podle jeho vyjádření se rozpočet na rok 2027 nemění.
Státní fond audiovize má mít v příštím roce k dispozici přibližně 2,4 miliardy korun, z toho zhruba 1,9 miliardy ze státního rozpočtu.
Premiér zároveň připomněl, že filmové pobídky podporuje již od roku 2014. Tím chtěl zdůraznit, že jeho vláda podle něj nemá zájem českou filmovou tvorbu oslabovat.
Zda se podaří uklidnit vztahy mezi ministerstvem a filmovou branží, ukážou až další jednání a konkrétní rozpočtová rozhodnutí.
Socha československého přátelství a pískot demonstrantů
Výraznou událostí týdne byla také návštěva slovenského premiéra Roberta Fica v Praze.
Oba předsedové vlád společně odhalili v zahradě Strakovy akademie sochu s názvem „Mezi námi“, která symbolizuje přátelství Čechů a Slováků.
Autorem díla je Vladimír Durbák. Socha představuje dvě ruce, které se setkávají, a má připomínat historickou i současnou blízkost obou národů.
Babiš při této příležitosti zdůraznil, že Češi a Slováci jsou si blízcí jako rodina. Připomněl také, že jde již o druhou sochu umístěnou v zahradě Strakovy akademie. První dílo, věnované vztahům s Itálií, zde bylo instalováno v roce 2021.
Premiér zároveň prozradil, že se jedná o dalších podobných projektech se zahraničními partnery. Ve hře mají být například Izrael, Německo, Finsko nebo Spojené státy.
Slavnostní okamžik však neproběhl bez protestů. V okolí Strakovy akademie se shromáždili demonstranti a během události zaznívaly také kritické pokřiky namířené proti Robertu Ficovi.
Podle části komentátorů tak vznikla zvláštní situace: slavnostní odhalení symbolu československého přátelství doprovázely protesty proti jednomu z politiků, kteří se ho účastnili.
Babiš podepsal vyznamenání i svým kritikům
Dne 28. října se Andrej Babiš zúčastnil tradičních oslav vzniku samostatného československého státu. Nejprve zavítal na Vítkov a večer se účastnil slavnostního předávání státních vyznamenání na Pražském hradě.
Během svého vystoupení upozornil na méně známou součást celého procesu. Státní vyznamenání uděluje prezident republiky, některé návrhy však vyžadují také spolupodpis předsedy vlády.
Babiš vysvětlil, že kdyby odmítl některý z návrhů podepsat, příslušné vyznamenání by nemohlo být uděleno.
Následně pronesl větu, která vzbudila pozornost:
„Podepsal jsem všechno. I ty dva hejtry. To jsem nad věcí.“
Tím dal najevo, že podle svých slov nechtěl do rozhodování promítat osobní spory ani kritiku, kterou vůči němu někteří ocenění v minulosti veřejně vyjadřovali.
Mezi vyznamenanými byl také režisér Jan Hřebejk, jehož dřívější kritické výroky vůči Babišovi se staly předmětem politických diskusí. Například Filip Turek v minulosti upozorňoval na jeho kritické příspěvky na sociálních sítích.
Babišovo rozhodnutí tak může být vnímáno jako signál, že alespoň v této záležitosti nechtěl postupovat podle osobních sympatií.
Zároveň naznačil, že by se v příštím roce mohlo dostat na další významné osobnosti české kultury, mezi nimiž zmínil také Milana Kunderu.
Společné jednání české a maďarské vlády
Ve čtvrtek pokračoval premiér v zahraničněpolitických jednáních. Do Prahy přijel maďarský premiér Péter Magyar společně s osmi ministry.
Jednalo se o první společné zasedání české a maďarské vlády. Jedním z hlavních témat byla dopravní infrastruktura a možnosti další spolupráce ve střední Evropě.
Významným bodem jednání bylo memorandum o vysokorychlostním železničním spojení, které by mělo vést z Prahy přes Brno a Bratislavu až do Budapešti.
Babiš po jednání zdůraznil, že obě země mají společné cíle a chtějí posilovat spolupráci v regionu.
Další společné zasedání vlád by se mělo uskutečnit na jaře 2027 v Budapešti.
Premiér se během týdne setkal také s jihokorejským velvyslancem. Připomněl význam jihokorejských společností pro českou ekonomiku, které podle jeho údajů zaměstnávají přibližně 21 tisíc lidí.
Jižní Korea má zároveň zásadní význam pro plánovanou výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech.
Vysoké školy, státní rozpočet a Česká televize
Další část Babišova programu se věnovala domácím záležitostem.
Jednal s předsedou České konference rektorů Milanem Pospíšilem o připravovaných změnách zákona o vysokých školách.
S ministryní financí Alenou Schillerovou následně několik hodin diskutoval o přípravě státního rozpočtu na příští rok i o výhledu na rok 2028.
Pozornost vzbudilo také další jednání s generálním ředitelem České televize Hynkem Chudárkem.
Právě financování veřejnoprávních médií se totiž stalo jedním z nejvýraznějších politických témat celého týdne.
Zrušení televizních a rozhlasových poplatků vyvolává ostrý spor
Babiš na závěr svého týdenního shrnutí otevřel otázku plánovaného zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas.
Připomněl programové prohlášení vlády, ve kterém se kabinet zavázal poplatky zrušit a snížit tím finanční zátěž občanů i firem.
Současně však dokument obsahuje závazek zachovat nezávislost veřejnoprávních médií.
Premiér tvrdí, že jde o splnění předvolebního slibu. Podle něj voliči dali vládě mandát a kabinet nyní realizuje program, se kterým šel do voleb.
„Tak proč tahle hysterie? Proč? Já to nechápu,“ reagoval na kritiku.
Jako příklad uvedl také situaci, kdy musí televizní poplatek hradit například dopravní podnik. Zpochybnil, proč by měla instituce platit poplatek za zaměstnance, který během pracovní doby řídí tramvaj a televizní vysílání nesleduje.
Tím otevřel otázku, zda je současný systém poplatků spravedlivý a zda by neměl být zásadně změněn.
Kdo bude kontrolovat hospodaření České televize?
Babiš následně upozornil také na návrh, podle kterého by hospodaření České televize a Českého rozhlasu kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad.
Podle premiéra jde o návrh, pod kterým jsou podepsáni také někteří opoziční senátoři, včetně Miloše Vystrčila z ODS.
Babiš se proto ptá, proč by měla opozice odmítat větší transparentnost při nakládání s veřejnými penězi.
Situace je však složitější. Jednotlivé opoziční strany nemají na podobu změn úplně stejný názor. Některé návrh v principu podporují, jiné požadují další podmínky nebo nejprve vyjasnění budoucího financování veřejnoprávních médií.
Česká televize hospodaří s miliardovými částkami. V roce 2026 se její rozpočet pohybuje přibližně kolem 8,5 miliardy korun, přičemž významnou část příjmů tvoří právě televizní poplatky.
Debata o tom, kdo bude kontrolovat hospodaření veřejnoprávních médií, proto není pouze politickou přestřelkou. Jde také o otázku veřejné kontroly a odpovědnosti za peníze, které systém získává.
Proč Babiš prosazoval překvapivé načtení návrhu?
Premiér také vysvětlil, proč podle něj vláda přistoupila k nečekanému načtení návrhu týkajícího se poplatků.
Tvrdí, že opozice dopředu avizovala snahu projednávání zákona blokovat a zabránit jeho zařazení do legislativního procesu.
Proto se podle Babiše rozhodli návrh předložit nečekaně.
Druhé čtení se má podle jeho vyjádření uskutečnit v lednu, kdy bude prostor diskutovat o jednotlivých ustanoveních a případných změnách.
Babiš zároveň zdůrazňuje, že vláda musí respektovat evropské pravidlo o svobodě médií. To zahrnuje například transparentní výběr vedení veřejnoprávních médií, stabilní financování a ochranu před politickými zásahy.
Premiér tvrdí, že jeho kabinet nechce do redakční práce České televize ani rozhlasu zasahovat.
Kritici však upozorňují na zásadní problém: pokud by veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu, vláda by mohla získat větší vliv na jejich finanční podmínky.
Právě tato obava stojí v centru současného sporu.
Opozice se podle Babiše nesmířila s výsledkem voleb
Na závěr svého vystoupení Babiš ještě přitvrdil.
Podle něj současná kritika vládních kroků souvisí především s tím, že se opozice nedokázala smířit s volební porážkou.
„Víte, proč to všechno je? Protože oni se nesmířili s tím, že prohráli volby, svobodné demokratické volby,“ prohlásil premiér.
Opozice ovšem jeho argumentaci odmítá a upozorňuje, že její výhrady se týkají především možného ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií.
Kriticky se k nočnímu hlasování vyjádřil také prezident Petr Pavel, podle něhož podobný postup může oslabovat důvěru veřejnosti v dobré úmysly politické reprezentace.
Otázkou tak zůstává, jak bude nakonec vypadat konkrétní podoba zákona a zda se vládě podaří přesvědčit kritiky, že nový systém financování nebude znamenat větší politický vliv na média.
Podle zveřejněných rozpočtových plánů se navíc počítá s tím, že Česká televize by měla v příštím roce získat ze státního rozpočtu přibližně 5,3 miliardy korun. Kritici upozorňují, že jde o částku výrazně nižší než současné celkové příjmy televize.
Babišův týden plný jednání i politických konfliktů
Andrej Babiš má za sebou týden, během kterého se věnoval energetice, kultuře, zahraniční politice, vysokému školství i financování veřejnoprávních médií.
Z Alžírska přivezl příslib možného rozšíření dodávek plynu. Jednal o podpoře českých filmařů, společně s Robertem Ficem odhalil sochu československého přátelství a s maďarským premiérem diskutoval o železničním propojení střední Evropy.
Pozornost vzbudil také jeho komentář ke státním vyznamenáním, která podle svých slov podepsal i pro lidi, kteří ho veřejně kritizují.
Největší politickou debatu však nadále vyvolává plánované zrušení koncesionářských poplatků.
Babiš tvrdí, že vláda pouze plní sliby, které dala voličům. Opozice a část veřejnosti se naopak obávají, že změna financování může ohrozit nezávislost veřejnoprávních médií.
Rozhodující bude konečná podoba zákona a konkrétní záruky, které vláda dokáže předložit.
Jak hodnotíte Babišův pracovní týden? Má pravdu, že vláda pouze plní svůj volební program, nebo jsou obavy o nezávislost České televize a Českého rozhlasu oprávněné? A měl by být systém koncesionářských poplatků skutečně zrušen?
