Andrej Babiš po náročném jednání evropských lídrů otevřeně promluvil o energetice, evropském rozpočtu, vztazích s Čínou, migraci i válce na Ukrajině. Jeho vyjádření naznačují, že mezi členskými státy Evropské unie přetrvávají zásadní rozpory a dohoda o budoucím finančním rámci může být složitější, než se původně očekávalo.

Spor o emisní povolenky ETS1 a ETS2

Jedním z hlavních témat byla evropská klimatická politika a její dopad na průmysl i domácnosti. Babiš uvedl, že společně s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou představili grafy, které podle něj poukazují na rozdíl mezi původními očekáváními Evropské komise ohledně ceny emisních povolenek a jejich současnou úrovní.

Babiš kritizoval systém ETS1 a varoval před zavedením ETS2, který má rozšířit obchodování s emisními povolenkami na další oblasti, včetně budov a silniční dopravy. Podle jeho názoru by nové náklady mohly zatížit domácnosti, zvýšit výdaje na bydlení a dopravu a dále zhoršit konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Zároveň upozornil, že vysoké náklady na energie mohou podniky odrazovat od investic a následně ohrožovat pracovní místa. Kritizoval také možnost, že by na emisních povolenkách vydělávali spekulanti, zatímco náklady by nesly firmy a jejich zákazníci.

Babiš popsal jednání jako náročné a uvedl, že se debata o závěrech protáhla až do půlnoci. Společně s Meloniovou podle svých slov prosazoval změny, zatímco některé další návrhy evropských států považoval za nepřijatelné.

Evropský rozpočet: Dohoda se může výrazně zpozdit

Dalším zásadním bodem byl budoucí víceletý finanční rámec Evropské unie. Babiš vyjádřil pochybnosti, zda se členské státy dokážou dohodnout na konečné podobě rozpočtu do konce roku.

Podle jeho hodnocení jsou postoje jednotlivých zemí velmi rozdílné. Bohatší státy požadují úspory, zatímco jiné země chtějí zachovat dostatečné prostředky na zemědělství a politiku soudržnosti, která pomáhá vyrovnávat ekonomické rozdíly mezi regiony.

Babiš uvedl, že Česká republika patří mezi státy, které chtějí chránit financování těchto oblastí. Zmínil také skupinu 17 členských zemí, které podle něj sdílejí podobný postoj k zachování důležitých rozpočtových prostředků.

Odmítl rovněž některé návrhy na nové vlastní příjmy evropského rozpočtu. Nesouhlasí například s tím, aby část výnosů z české spotřební daně z tabáku směřovala přímo do společné evropské pokladny. Výhrady má také k využívání příjmů z emisních povolenek pro tento účel.

Jiný postoj zaujal k mechanismu CBAM, tedy uhlíkovému vyrovnání na hranicích, které má zohledňovat uhlíkovou náročnost některého dováženého zboží. Babiš uvedl, že s tímto mechanismem nemá zásadní problém. O dalších možnostech, například o digitální dani, chce podle svých slov ještě jednat.

V rozhovoru připustil, že dohoda může přijít až v únoru nebo březnu. Jde však o jeho odhad, nikoli o potvrzený termín uzavření jednání.

Čína a evropský průmysl: Ve hře jsou cla i export

Významnou část svého vystoupení věnoval Babiš také vztahům Evropské unie s Čínou. Upozornil na vysoký obchodní deficit EU vůči této asijské ekonomice, který ve svém vyjádření vyčíslil na 360 miliard eur.

Podle Babiše je důležité, aby evropské země s Pekingem komunikovaly, protože Čína disponuje surovinami strategického významu. Zároveň kritizoval obchodní podmínky, které podle něj poskytují čínským výrobcům konkurenční výhody.

Pochvalně se vyjádřil o práci evropského komisaře Maroše Šefčoviče, kterému připsal zásluhy na vyjednávání dohod zaměřených na podporu evropského průmyslu a vývozu.

Babiš zmínil dohodu týkající se dovozu hybridních automobilů a také sedm celních položek, u nichž má být umožněn vývoz do Číny s nulovým clem. Dvě z nich se podle jeho slov týkají součástek pro automobilový průmysl. Mezi dalšími příklady uvedl olivový olej, textil a zmrzlinu.

Podle jeho vyjádření by příslušná opatření měla začít platit v různých termínech, přičemž u automobilů zmínil 1. prosinec 2026 a u vývozních položek 1. leden 2027. Konkrétní podmínky a konečnou podobu těchto opatření je však nutné ověřit podle oficiálních dokumentů.

V4 a Itálie: Spojenci při jednání o energiích

Babiš zdůraznil, že spolupráce zemí Visegrádské skupiny podle něj funguje dobře. Za důležitou označil také podporu italské premiérky Giorgie Meloniové, zejména v otázkách energetiky a průmyslové konkurenceschopnosti.

Vysoké ceny energií považuje za problém, který vyžaduje rychlé řešení. Podle jeho názoru si evropské instituce zatím dostatečně neuvědomují, jak vážné důsledky mohou mít drahé energie pro podniky a obyvatele.

Právě energetika se tak stává jedním z hlavních bodů, v nichž chce Babiš prosazovat změnu dosavadního evropského přístupu.

Rozšíření EU: Pozornost se obrací k Černé Hoře

Jednání evropských lídrů se dotklo také rozšiřování Evropské unie. Babiš označil Černou Horu za důležitého kandidáta na členství a vyjádřil naději, že její evropská cesta bude úspěšná.

Připustil přitom, že jednání komplikovaly také dlouhodobé spory mezi některými balkánskými státy. Podle jeho slov je však důležité pokračovat v procesu rozšiřování a hledat řešení, která umožní kandidátským zemím postupovat dál.

Migrace: Babiš slibuje přísnější přístup

Další část vystoupení se zaměřila na migraci. Babiš uvedl, že Česká republika chce rozhodovat o tom, kdo bude na jejím území pracovat a žít, a že se připravují další opatření v této oblasti.

Kritizoval migrační politiku některých evropských zemí a zdůraznil potřebu důslednějšího postupu proti převaděčům. Zmínil také návrhy týkající se financování organizací zapojených do migrační problematiky a způsobu, jakým evropské státy řeší příjezdy migrantů.

Jeho vyjádření odrážejí snahu prosazovat přísnější kontrolu migrace a větší důraz na ochranu hranic. Konkrétní dopady případných opatření však budou záviset na jejich právní podobě a následném provedení.

Ukrajina a bezpečnost: Rozpory kolem další pomoci

V závěru se Babiš vyjádřil také k válce na Ukrajině a k evropské bezpečnostní politice. Uvedl, že si přeje mír, zároveň však zdůraznil, že mírové řešení podle něj nemusí znamenat přijetí všech ruských požadavků.

Kriticky hodnotil dosavadní aktivitu Evropy a zmínil také jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle jeho názoru musí evropské státy hledat jasnější společný postup.

Výhrady měl rovněž k návrhu vyčlenit v budoucím evropském rozpočtu 100 miliard eur na Ukrajinu. Podle něj by tyto prostředky měly být řešeny odděleně od víceletého finančního rámce, protože členské státy samy čelí rozpočtovým omezením. Zároveň uvedl, že Česká republika za takové financování nebude ručit.

O konkrétní podobě další evropské podpory, bezpečnostních opatřeních a budoucím vývoji konfliktu však podle jeho vyjádření ještě není rozhodnuto.

Co bude následovat?

Z vystoupení Andreje Babiše vyplývá, že Česká republika chce v evropských jednáních prosazovat několik hlavních priorit: změny v systému emisních povolenek, ochranu průmyslu před vysokými náklady na energie, zachování důležitých rozpočtových prostředků, podporu exportu a přísnější přístup k migraci.

Zda se podaří tyto požadavky promítnout do konkrétních rozhodnutí, zůstává otevřené. Jednání o evropském rozpočtu, energetice i dalších strategických otázkách budou pokračovat a konečný výsledek bude záviset na dohodě mezi členskými státy.

Babišovo vystoupení tak především ukazuje, že spor o budoucí směřování Evropské unie zdaleka nekončí.