Premiér Andrej Babiš (ANO) nehodlá ustoupit od plánované změny financování České televize a Českého rozhlasu. Přestože se proti rušení koncesionářských poplatků zvedá vlna kritiky a v ulicích se očekávají další protesty, vládní koalice svůj návrh zákona stahovat nebude. Babiš zároveň tvrdí, že má informace o tom, že toto politicky citlivé téma má být zneužito v souvislosti s oslavami a připomínkou 17. listopadu.
O podobě připravované legislativy se však podle premiéra ještě povede další diskuse. Ve druhém čtení návrhu ve Sněmovně chce mimo jiné přijít s možností dobrovolného placení koncesionářských poplatků.
Babiš očekává politické napětí kolem 17. listopadu
Premiér se k celé situaci vyjádřil před odletem do Alžírska, kde reagoval také na víkendové demonstrace a další plánované protestní akce. Podle jeho názoru opozice společně se spolkem Milion chvilek pro demokracii přispívají k rozdělování společnosti.
Babiš je vyzval, aby podle něj přestali vyvolávat napětí a podporovat atmosféru nenávisti. Zároveň zdůraznil, že si nepřeje, aby politické spory přerostly v násilí.
„Pevně doufám, že v naší zemi si nikdo nepřeje, abychom tady měli útoky na politiky jako na Slovensku nebo aby v Pařížské ulici někdo rozbíjel vitríny a zapaloval auta,“ uvedl premiér.
Jeho slova přicházejí v době, kdy se blíží výročí 17. listopadu, které je v České republice spojeno s bojem za svobodu, demokracii a občanská práva. Právě toto datum má podle Babiše představovat citlivý okamžik, během něhož by se politické spory mohly ještě více vyostřit.
Premiér hovoří o tisících zpráv a výhrůžkách
Babiš se vyjádřil také k aktivitám spolku Milion chvilek pro demokracii. Tvrdí, že spolek zveřejnil jeho telefonní čísla, načež měl obdržet přibližně 6700 zpráv.
Podle premiéra některé z nich obsahovaly i výhrůžky, včetně hrozeb zastřelením.
„Dostal jsem asi 6700 zpráv,“ uvedl Babiš.
Dodal, že se pokoušel s některými lidmi komunikovat a na jejich zprávy odpovídat. Podle jeho slov však o skutečnou diskusi zájem neměli.
„Já doufám, že nikdo nechce tuhle agresivitu. Snažil jsem se s těmi lidmi mluvit, odepisoval jsem jim. Ale oni nechtějí diskutovat. Chtějí vyvolat nenávist,“ prohlásil předseda vlády.
Zároveň vyjádřil naději, že letošní připomínka 17. listopadu proběhne pokojně a bez násilných incidentů.
Změna financování podle Babiše neznamená útok na nezávislost médií
Jedním z hlavních bodů sporu je plánované zrušení koncesionářských poplatků, které dnes tvoří významnou část příjmů České televize a Českého rozhlasu.
Babiš odmítá tvrzení, že by plánovaná změna znamenala útok na demokracii nebo nezávislost veřejnoprávních médií. Podle něj jde především o změnu systému, ze kterého budou obě instituce získávat peníze.
„Nikdy nebudeme zasahovat do redakční práce České televize a Českého rozhlasu a jejich personálních záležitostí,“ ujistil premiér.
Tato slova však nemusí přesvědčit kritiky návrhu. Odpůrci změny dlouhodobě upozorňují, že přesun financování pod státní rozpočet může zvýšit závislost veřejnoprávních médií na politických rozhodnutích.
Kolik peněz mají televize a rozhlas dostat od státu?
Podle připravované novely by financování obou veřejnoprávních institucí nově přešlo na státní rozpočet. Návrh zároveň počítá s konkrétními částkami, které by měly obě média v příštím roce získat.
Česká televize by měla obdržet přibližně 5,74 miliardy korun. To je zhruba o jednu miliardu méně, než kolik plánuje letos vybrat prostřednictvím koncesionářských poplatků.
Český rozhlas by měl ze státního rozpočtu získat přibližně 2,065 miliardy korun, což představuje pokles asi o 400 milionů korun oproti současnému systému.
Babiš už dříve uvedl, že financování obou institucí má být nově přímo zakotveno v zákoně jako mandatorní výdaj státu. Zároveň má být navázáno na inflaci, aby se jeho výše mohla upravovat podle ekonomického vývoje.
Spor o koncesionářské poplatky pokračuje
Přestože premiér odmítá návrh stáhnout, připouští, že jeho konečná podoba ještě může projít úpravami. Jedním z diskutovaných bodů má být možnost dobrovolného placení poplatků.
Právě tato otázka může vyvolat další politické i společenské diskuse. Zatímco vláda argumentuje změnou systému financování, kritici se obávají možného oslabení finanční nezávislosti veřejnoprávních médií.
Jisté zatím je, že koalice nehodlá od svého záměru ustoupit. Jak nakonec návrh dopadne a zda se podaří najít kompromis mezi vládou, opozicí a představiteli veřejnoprávních médií, ukáže až další jednání v Poslanecké sněmovně.
Jedno je ale zřejmé: téma koncesionářských poplatků se stává jedním z výrazných politických sporů, který může významně ovlivnit atmosféru kolem letošního 17. listopadu.
