Debata o budoucím směřování české zahraniční politiky nabírá na intenzitě. Premiér Andrej Babiš otevřeně hovoří o potřebě změnit dosavadní přístup a větší důraz klást na ekonomické zájmy České republiky. Jeho slova však vyvolala ostrou kritiku části opozice i dalších výrazných osobností české politiky.

Babiš svůj postoj vysvětlil na sociálních sítích. Podle něj by měla vláda upřednostnit především pragmatickou diplomacii, která bude českým firmám přinášet konkrétní ekonomické příležitosti. Za perspektivní označil například spolupráci s Ázerbájdžánem, Kazachstánem nebo Uzbekistánem.

Dosavadní zahraniční politiku založenou výrazněji na hodnotových principech premiér kritizuje jako málo efektivní. Tvrdí, že podle jeho názoru nepřinesla očekávané hospodářské výsledky a v některých případech mohla českým firmám dokonce komplikovat přístup na některé trhy.

Spor vyvolala také cesta na Tchaj-wan

Výrazným bodem současného sporu se stalo rozhodnutí vlády neposkytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi vládní speciál pro plánovanou cestu na Tchaj-wan. Vystrčil měl na ostrov zamířit společně s podnikatelskou delegací.

Rozhodnutí vlády část politiků interpretuje jako symbolický signál možného přesměrování české zahraniční politiky. Kritici se obávají, že větší důraz na ekonomické vztahy s Čínou může znamenat oslabení dosavadní podpory Tchaj-wanu.

Babiš zároveň kritizoval kroky předchozího vedení Poslanecké sněmovny a Senátu. Podle něj jejich aktivita přispěla ke zhoršení ekonomických vztahů mezi Českem a Čínou. Premiér poukazuje zejména na útlum čínských investic a pokles turistického ruchu.

Fiala: Hodnoty a ekonomické zájmy se nevylučují

S Babišovým pohledem zásadně nesouhlasí bývalý premiér Petr Fiala. Podle něj není hodnotově orientovaná zahraniční politika překážkou pro prosazování ekonomických zájmů České republiky.

Fiala argumentuje tím, že právě důvěryhodnost a stabilní zahraničněpolitické postoje mohou českým firmám pomáhat při vstupu na nové trhy. Zároveň upozorňuje na riziko přílišné závislosti na nedemokratických režimech.

Podle Fialy by Česká republika neměla při rozhodování o zahraničních vztazích sledovat pouze okamžitý ekonomický prospěch. V opačném případě by podle něj mohla postupně přijít o část své důvěryhodnosti, mezinárodního vlivu i schopnosti prosazovat vlastní zájmy.

Do debaty zároveň vstupuje zkušenost s čínskými investicemi, od nichž se v minulosti očekával výraznější přínos pro českou ekonomiku. Podle kritiků se však mnohá tehdejší očekávání nenaplnila.

Němcová a Rakušan přitvrzují

Ostrá slova zazněla také od senátorky Miroslavy Němcové. Ta zpochybnila Babišovu argumentaci a jeho představu pragmatické zahraniční politiky vnímá jako potenciálně nebezpečný směr.

Kritika se snesla také na rozhodnutí týkající se Vystrčilovy cesty. Předseda STAN Vít Rakušan jej označil za zbytečný a krátkozraký krok. Podle něj může vysílat nepříznivý signál směrem k Pekingu.

Rakušan zároveň připomíná význam Tchaj-wanu pro technologický sektor a jeho investice. Zastánci užších vztahů s ostrovem poukazují na to, že spolupráce s Tchaj-wanem může být pro českou ekonomiku důležitá zejména v oblasti moderních technologií.

Do sporu se vložil i Topolánek

Mimořádně ostrou rétoriku zvolil také bývalý premiér Mirek Topolánek. Ve své kritice nešetřil ani Andreje Babiše, ani jeho voliče. Jeho vyjádření tak znovu ukázalo, jak vyhrocená se debata o zahraniční orientaci České republiky stává.

Podobně kriticky se vyjádřil předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Rozhodnutí vlády podle něj působí nedůstojně a může mít negativní dopady nejen na politické vztahy, ale také na ekonomickou spolupráci.

Ve hře je mnohem víc než jedna cesta

Současný spor přitom není pouze otázkou toho, zda má Miloš Vystrčil cestovat na Tchaj-wan vládním speciálem. V pozadí se nachází mnohem zásadnější otázka: jakou zahraniční politiku chce Česká republika v dalších letech prosazovat.

Na jedné straně stojí zastánci důrazu na lidská práva, demokracii a dlouhodobé hodnotové principy. Na druhé straně jsou politici, kteří chtějí diplomacii více podřídit konkrétním ekonomickým zájmům a obchodním příležitostem.

Historie vztahů s Tchaj-wanem přitom ukazuje, že nejde o nový konflikt. Velkou pozornost vyvolala už v roce 2020 cesta Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Tehdy se vydal na ostrov navzdory nesouhlasu čínské strany i tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.

Vystrčil tehdy svůj krok obhajoval tím, že Česká republika musí v některých situacích dát přednost principům a dlouhodobým hodnotám před krátkodobým ekonomickým prospěchem.

Dnešní debata tak navazuje na jeden z nejzásadnějších sporů české zahraniční politiky posledních let. Zda bude Praha v budoucnu více sázet na hodnotovou diplomacii, nebo na pragmatické obchodní vztahy, může výrazně ovlivnit její postavení v Evropě i mimo ni.

Jisté je zatím jedno: Babišův plán změnit přístup české diplomacie vyvolal silnou politickou reakci a spor o podobu zahraniční politiky tím zdaleka nekončí.