Téma pobytu ukrajinských občanů v České republice se znovu dostává do centra politické debaty. Premiér Andrej Babiš a předseda SPD Tomio Okamura v posledních měsících veřejně prosazují přísnější přístup k některým otázkám spojeným s pobytem Ukrajinců, sociálními dávkami a jejich postavením na trhu práce.

Výroky, které kolují na sociálních sítích, jsou však potřeba zasadit do právního kontextu. Nejde o oznámení, že by Česká republika zahájila plošnou deportaci Ukrajinců. Současná pravidla nadále umožňují držitelům dočasné ochrany pobyt v Česku za stanovených podmínek a evropský systém dočasné ochrany byl v srpnu 2026 prodloužen až do března 2028.

Okamura: pobyty by se měly výrazně prověřovat

Tomio Okamura dlouhodobě kritizuje rozsah podpory poskytované lidem s dočasnou ochranou a upozorňuje na dopady migrace na český pracovní trh. Ve svých vystoupeních argumentuje tím, že stát by měl důsledněji kontrolovat, kdo v České republice pracuje, kdo pobírá sociální podporu a zda jsou splněny podmínky pro další pobyt.

V Poslanecké sněmovně například opakovaně zdůrazňoval, že podle jeho politického postoje by veřejné prostředky měly být více zaměřeny na české občany a české rodiny.

V debatě o zaměstnanosti také používá argument, že část zaměstnavatelů může dávat přednost levnější pracovní síle ze zahraničí před českými pracovníky. Podle Okamury by takový mechanismus mohl vytvářet tlak na mzdy v některých odvětvích.

Jde však o politickou interpretaci fungování trhu práce. Samotné tvrzení, že ukrajinští pracovníci plošně snižují mzdy českých zaměstnanců, nelze z uvedených výroků považovat za prokázaný obecný fakt.

Babišova vláda zároveň zpřísňuje některá pravidla

Současná vláda už podniká kroky, které mají zpřísnit kontrolu pobytu cizinců a systému dočasné ochrany. Ministerstvo vnitra v květnu 2026 představilo tzv. bezpečnostní novelu, která mimo jiné upravuje podmínky dočasné ochrany a kontrolu nároku na humanitární dávky.

Podle návrhu může dočasná ochrana zaniknout například v případě, že její držitel nebude déle než 30 dní pobývat na území České republiky. Návrh zároveň počítá s důslednější kontrolou některých podmínek pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu a s bezpečnostním posuzováním žadatelů.

Nejde tedy o automatické vyhoštění všech Ukrajinců. Jednotlivé pobytové režimy mají vlastní podmínky a případné ukončení pobytu se musí řídit platným právem.

V Česku žijí stovky tisíc lidí s dočasnou ochranou

Podle Ministerstva vnitra bylo k 30. červnu 2026 v České republice evidováno 390 812 aktivních registrací dočasné ochrany. Více než 360 tisíc lidí si zároveň prodloužilo svůj status na období do března 2027.

Dočasná ochrana je mimořádný a časově omezený pobytový režim vytvořený Evropskou unií v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Jeho smyslem je poskytnout ochranu lidem, kteří nemohou bezpečně pokračovat v pobytu na Ukrajině.

V srpnu 2026 Evropská unie rozhodla o dalším prodloužení systému do března 2028. Současně se změnila pravidla pro některé nové žadatele. Od 5. srpna 2026 se například na nově příchozí Ukrajince vztahuje podmínka doložení splnění vojenských povinností na Ukrajině. Tato změna se netýká osob, které již mají nepřetržitě platnou dočasnou ochranu.

Zvláštní dlouhodobý pobyt má jiné podmínky

Vedle dočasné ochrany existuje také možnost získat zvláštní dlouhodobý pobyt. Ten je určen především ekonomicky soběstačným lidem, kteří chtějí v České republice dlouhodobě zůstat.

Ministerstvo vnitra v roce 2026 evidovalo 56 503 osob, které o tento pobyt projevily zájem. Mezi podmínkami jsou například ekonomická soběstačnost, bezúhonnost, zajištěné bydlení, řádně hrazené zdravotní pojištění a splnění dalších zákonných požadavků.

Ani tento proces ale neznamená automatický převod všech držitelů dočasné ochrany na dlouhodobý pobyt.

Návrat na Ukrajinu se stává součástí evropské debaty

České ministerstvo vnitra zároveň uvádí, že se Česká republika zapojuje do přípravy návratového programu na Ukrajinu. Vláda současně diskutuje o tom, jak by měl systém ochrany vypadat po skončení současného režimu.

Budoucnost pobytu Ukrajinců tak bude záviset nejen na rozhodnutích české vlády, ale také na evropské legislativě a vývoji bezpečnostní situace na Ukrajině.

Co tedy Babiš a Okamura skutečně prosazují?

Z dostupných veřejných vystoupení vyplývá, že jejich přístup směřuje k přísnější kontrole pobytů, sociálních dávek a podmínek, za kterých mohou někteří cizinci v České republice dlouhodobě zůstat.

Okamura prosazuje výrazně restriktivnější přístup a v minulosti požadoval, aby lidé, kteří podle jeho názoru nemají důvod v Česku zůstávat, zemi opustili. Babišova vláda mezitím prosazuje konkrétní legislativní změny týkající se pobytových pravidel, dávek a bezpečnostních kontrol.

Důležité je ale rozlišovat mezi politickými návrhy a platným právem. V současnosti neexistuje plošné rozhodnutí o deportaci všech Ukrajinců z České republiky. Držitelé dočasné ochrany mají nadále právní status a pravidla jejich pobytu se řídí českým a evropským právem.