Na summitu Severoatlantické aliance v Turecku padlo rozhodnutí, které bude mít významný vliv na další podobu podpory Ukrajiny. Členské státy NATO se dohodly na pokračování rozsáhlé vojenské pomoci v hodnotě přibližně 70 miliard eur, což odpovídá zhruba 1,7 bilionu korun.

Český premiér Andrej Babiš však oznámil, že Česká republika se do tohoto konkrétního společného finančního balíčku nezapojí. Své stanovisko sdělil novinářům krátce před odletem ze summitu a zdůraznil, že oceňuje možnost, aby jednotlivé členské země rozhodovaly podle vlastních priorit.

Česko odmítlo společné financování vojenské pomoci

Podle Andreje Babiše nebude Česká republika součástí systému společného financování vojenské podpory, který prosazují především některé evropské státy v čele s Německem.

Premiér uvedl, že důležitým prvkem je skutečnost, že NATO ponechává členským zemím prostor pro vlastní rozhodnutí a nenutí všechny státy přijmout stejný postup.

„Každá země má jiné možnosti, jiné priority a jiné potřeby v oblasti bezpečnosti,“ uvedl Babiš s tím, že Česká republika zvolila vlastní přístup.

Podle premiéra není hlavní otázkou pouze objem finančních prostředků, ale také způsob jejich využití a skutečný dopad na bezpečnost Evropy.

Babiš upozornil na hrozbu balistických střel

Významnou část svého vystoupení věnoval český premiér problematice protivzdušné obrany. Podle něj by právě ochrana před raketovými útoky měla být jednou z největších priorit evropských zemí.

Babiš připomněl, že během jednání zaznělo také varování ukrajinského prezidenta, podle kterého představují balistické střely jednu z nejvážnějších hrozeb současného konfliktu.

Evropa by podle českého premiéra měla investovat do moderních technologií a vytvořit účinnější obranné systémy, které by dokázaly reagovat na nové typy útoků.

Evropa by měla mít vlastní systém podobný Patriotu

Premiér se vyjádřil také k americkému systému protivzdušné obrany Patriot, který Ukrajina využívá při ochraně svého území.

Podle Babiše jde o důležitý obranný prostředek, ale žádný současný systém není podle něj stoprocentně schopný zastavit všechny typy raketových útoků.

Z tohoto důvodu by se podle něj evropské státy měly zaměřit na vývoj vlastního moderního obranného systému.

Takový projekt by podle premiéra mohl zvýšit bezpečnost celého kontinentu a zároveň snížit závislost Evropy na technologiích ze Spojených států.

NATO chce pokračovat v podpoře Ukrajiny

Závěry summitu NATO potvrzují, že spojenci plánují pokračovat v rozsáhlé podpoře Ukrajiny i v dalších letech.

Pomoc má zahrnovat vojenskou techniku, výcvik vojáků i další formy podpory v hodnotě přibližně 70 miliard eur. Stejnou úroveň podpory chtějí spojenci podle přijatých závěrů udržovat také v budoucnosti.

Cílem je zajistit, aby Ukrajina měla dostatek prostředků pro obranu proti pokračující ruské agresi.

Rozhodnutí České republiky nepřipojit se k tomuto společnému finančnímu balíčku ukazuje, že i uvnitř NATO existují rozdílné názory na konkrétní formy podpory. Přesto členské státy nadále zdůrazňují společný cíl – posílení bezpečnosti Evropy a obranyschopnosti spojenců.