Vláda premiéra Andreje Babiše odmítla návrh opoziční TOP 09, který by umožnil účast v komunálních volbách již od 16 let. Kabinet označil současnou hranici 18 let za osvědčený standard a doporučil poslancům, aby návrh nepodpořili. Přesto se o změně bude v Poslanecké sněmovně dále jednat a debata o zapojení mladých lidí do politiky tak rozhodně nekončí.

TOP 09 chce dát hlas mladé generaci

Podle předkladatelů návrhu mají dnešní mladí lidé dostatek informací i zájmu o veřejné dění, aby mohli spolurozhodovat o otázkách, které se jich bezprostředně dotýkají. Komunální politika ovlivňuje například školství, sportovní zařízení, kulturní akce, veřejnou dopravu nebo podobu veřejného prostoru.

TOP 09 proto navrhuje, aby od roku 2030 mohli ve volbách do obecních a městských zastupitelstev hlasovat již občané od 16 let. Strana věří, že by tento krok zvýšil občanskou angažovanost mladých a přivedl novou generaci k aktivnímu zájmu o demokracii.

„Budeme o podpoře návrhu jednat s dalšími stranami, včetně těch vládních,“ uvedl představitel TOP 09 Matěj Ondrej Havel.

Vláda: Důvod ke změně neexistuje

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc po jednání kabinetu uvedl, že věková hranice 18 let je všeobecně přijímaným standardem, který není důvod měnit.

Podle vlády navíc není jasné, proč by se změna měla týkat pouze komunálních voleb, zatímco u voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, Evropského parlamentu nebo při volbě prezidenta by hranice zůstala zachována.

Kabinet proto doporučil zákonodárcům návrh odmítnout. Negativní stanovisko vlády však neznamená automatický konec legislativního procesu. Poslanci mohou návrh schválit i navzdory nesouhlasu kabinetu.

Kdo dnes může hlasovat?

V současnosti mohou v komunálních volbách hlasovat občané České republiky, kteří nejpozději druhý den voleb dosáhnou věku 18 let.

Právo volit mají také občané jiných členských států Evropské unie starší 18 let, pokud mají v dané obci trvalý nebo přechodný pobyt a jsou zapsáni v seznamu voličů.

Stejná věková hranice platí i pro volby do Poslanecké sněmovny, Senátu, krajských zastupitelstev, Evropského parlamentu i při volbě prezidenta republiky.

V Evropě už šestnáctiletí volí

Český návrh není v evropském prostředí ničím výjimečným. Nejznámějším příkladem je Rakousko, kde mohou občané od roku 2007 hlasovat od 16 let ve všech typech voleb.

Podobný systém funguje také v některých spolkových zemích Německa. Nižší volební věk zavedly v určité podobě také Malta, Belgie nebo části Skotska.

Zastánci tvrdí, že dnešní mladí lidé získávají informace rychleji než předchozí generace a jsou schopni vytvářet si vlastní politické názory. Odpůrci naopak upozorňují na menší životní zkušenosti a vyšší náchylnost k ovlivňování.

Debata, která se vrací už roky

Otázka snížení volebního věku se v české politice objevuje opakovaně. Dosud však žádný podobný návrh nezískal dostatečnou podporu k prosazení.

Zatímco jedni vidí ve větším zapojení mladých lidí posílení demokracie, druzí trvají na tom, že volební právo by mělo zůstat spojeno s dosažením plnoletosti a plné právní odpovědnosti.

Nyní čeká návrh TOP 09 projednávání v Poslanecké sněmovně. Přestože vláda doporučila jeho zamítnutí, diskuse o tom, zda mají mít šestnáctiletí možnost spolurozhodovat o dění ve svých městech a obcích, bude v české politice pokračovat i v následujících měsících.