by 
Rozhodnutí vlády o státním rozpočtu na letošní rok přináší výrazné změny v zahraniční pomoci. Zatímco část prostředků určených na podporu Ukrajiny zůstává zachována, druhá – neméně významná – z rozpočtu zmizela. Podle neziskových organizací to může mít okamžité dopady na desetitisíce lidí, kteří byli na pomoc přímo navázáni. Prezident Petr Pavel rozpočet podepsal bez připomínek. Vláda v něm ale upravila podobu programu pomoci Ukrajině tak, že z původně plánované miliardy korun ročně zůstává pouze polovina. Zrušená část přitom podle kritiků mířila přímo k lidem v nejvíce zasažených oblastech.
Konec projektů i rozjetých programů
Ještě v minulých letech směřovaly české peníze prostřednictvím neziskových organizací přímo na konkrétní projekty.
Šlo například o opravy nemocnic, podporu školství, pomoc uprchlíkům nebo obnovu infrastruktury v oblastech poničených válkou.
Tyto aktivity měly pokračovat i v následujících letech. V praxi se ale situace změnila. Řada dotačních výzev byla zrušena, a to i přesto, že některé organizace už měly projekty připravené nebo dokonce rozběhnuté.
Neziskové organizace nyní dostávají oficiální oznámení, že programy končí. Bez detailního vysvětlení a často ze dne na den.
Půl miliardy zůstává, ale jiným směrem
Kabinet premiéra Petr Fiala sice zachoval část financí, ty však poputují jinam. Přibližně 500 milionů korun má být nově využito prostřednictvím Národní rozvojové banky, a to na projekty spojené s obnovou ukrajinských nemocnic.
Podle vlády nejde o klasický výdaj, ale o finanční záruku, která by se měla státu vrátit – navíc i s úroky, díky zapojení evropských institucí.
Kritici však upozorňují, že tato forma pomoci má zcela jiný charakter. Zatímco původní programy řešily akutní potřeby obyvatel, nové nastavení se soustředí spíše na dlouhodobé investice.
Okamžitý dopad: lidé bez pomoci
Zrušená část programu přitom mířila přímo do terénu. Peníze měly jít například do Dněpropetrovské oblasti, která patří k nejvíce zasaženým regionům.
Podpora zahrnovala široké spektrum aktivit:
- opravy zdravotnických zařízení
- pomoc školám a dětem
- budování vodních zdrojů a čističek
- potravinovou a lékovou pomoc
- podporu uprchlíků v Moldavsku
- projekty zaměřené na životní prostředí
Podle humanitárních organizací šlo o pomoc, která měla přímý dopad na každodenní život lidí. Její náhlé ukončení tak podle nich znamená zásadní problém.
Neziskové organizace: signál, který poškodí Česko
Organizace jako Člověk v tísni nebo Charita Česká republika patřily mezi ty, které se do programů zapojily.
Například projekty zaměřené na duševní zdraví dětí nebo podporu uprchlíků byly podle jejich zástupců připravené k realizaci. Po rozhodnutí vlády ale skončily ještě před začátkem.
Podobně reagovala i organizace ADRA, která plánovala pomoci až desítkám tisíc lidí. Bez státní podpory však část aktivit nebude možné uskutečnit.
Zástupci neziskového sektoru zároveň upozorňují na širší dopad: kromě humanitárních následků může Česko utrpět i reputačně. Dlouhodobě se totiž profilovalo jako aktivní partner při obnově Ukrajiny.
Nejistota i u rozběhnutých projektů
Situace komplikuje i již běžící projekty. Například organizace Arnika řešila mapování ekologických škod způsobených válkou. Projekt byl ale předčasně ukončen.
To znamená, že některé analýzy zůstanou nedokončené a navržená řešení nebudou realizována. Podle organizace to může mít dlouhodobé dopady nejen na životní prostředí, ale i na bezpečnost v postižených oblastech.
Ohrožení celých programů
Dopady se neomezují jen na jednotlivé projekty. Například Diakonie Českobratrské církve evangelické upozorňuje, že bez státní podpory může být ohrožena celá její zahraniční činnost.
Organizace odhaduje, že ze zbývajících prostředků dokáže fungovat zhruba rok. Poté bude muset aktivity buď zásadně omezit, nebo úplně ukončit.
Ministerstva reagují rozdílně
Zatímco některé programy skončily, jiné se podařilo zachránit. Například projekt Medevac, který zajišťuje vysílání českých lékařů do krizových oblastí, bude pokračovat beze změn.
Naopak jiné resorty už hledají náhradní řešení. Ministerstvo školství například plánuje nahradit zrušené stipendijní programy jinou formou podpory ukrajinských studentů.
Ministerstvo zahraničních věcí, vedené Petr Macinka, se k celé situaci vyjadřuje jen velmi stručně a konkrétní dopady škrtů detailně nekomentuje.
Rozhodnutí s dlouhodobými následky
Rozpočtové škrty tak neznamenají pouze účetní úpravu. V praxi jde o zásah, který podle odborníků i neziskového sektoru ovlivní tisíce konkrétních životů.
Zároveň otevírá otázku, jakou roli chce Česká republika v budoucnu sehrát při obnově Ukrajiny – zda zůstane aktivním partnerem, nebo svou angažovanost omezí.
