November 17, 2026

Filip Turek ostře reagoval na demonstraci na Letné. Padla slova o jitrnici na čele i tvrdá kritika Milionu chvilek

Nedělní demonstrace na pražské Letné přilákala tisíce lidí. Transparenty, projevy, skandování a symbolické odkazy na události roku 1989 vytvořily atmosféru velkého protivládního protestu. Spolek Milion chvilek pro demokracii svolal demonstraci především kvůli plánovanému zrušení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Politická reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Poslanec Filip Turek se do organizátorů i samotných účastníků pustil prostřednictvím sociálních sítí a jeho slova vyvolala další vlnu diskusí.

Turek připomněl, že o složení vlády rozhodují občané ve svobodných volbách, nikoliv počet lidí, kteří se sejdou na náměstí nebo demonstraci. Podle něj má současná vládní koalice demokratický mandát a protesty na tom nic nemění.

Proč lidé vyšli na Letnou?

Demonstrace nesla název „Letná proti 436“. Číslo odkazovalo na čas 4:36 ráno, kdy měla vládní koalice ve Sněmovně posunout dál návrh zákona týkající se zrušení televizních a rozhlasových poplatků.

Podle předloženého plánu by Česká televize a Český rozhlas místo koncesionářských poplatků získávaly prostředky přímo ze státního rozpočtu.

Opozice a představitelé Milionu chvilek varují, že taková změna může ohrozit nezávislost veřejnoprávních médií a zvýšit jejich závislost na politickém rozhodování. Vláda naopak tvrdí, že nezávislost obou institucí může zůstat zachována i při jiném způsobu financování.

Předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář při zahájení demonstrace kritizoval způsob vládnutí a zdůraznil, že podle něj není možné nechat si zemi vzít. Účastníci následně skandovali hesla namířená proti premiérovi Andreji Babišovi.

Pozornost vzbudil také projev signatářky Charty 77 Věry Roubalové, která z pódia prohlásila: „Těm darebákům a lumpům svobodu nedáme.“

Výrok vyvolal otázky, na koho přesně tato slova mířila. Demonstrace byla zaměřena proti současné vládě, konkrétní osoby však řečnice ve svém vystoupení nejmenovala.

Filip Turek připomněl výsledky voleb

Filip Turek reagoval na demonstraci příspěvkem na Facebooku. Jeho hlavní sdělení bylo jednoznačné: o vládě se rozhoduje ve volbách, nikoliv na demonstracích.

Ve svém komentáři připomněl také výsledky posledních sněmovních voleb a porovnal podporu vládního tábora s podporou opozičních stran. Podle čísel, která ve svém příspěvku uvedl, získaly strany vládní koalice dohromady přibližně 2,76 milionu hlasů, zatímco opoziční strany přibližně 2,45 milionu hlasů.

Turek zdůraznil, že ani početná demonstrace nemůže změnit výsledek demokratických voleb.

„I kdyby na Letnou přišel milion lidí s čepicí Večerníčka za 1200 Kč, nezmění to výsledek voleb ani mandát vlády prosazovat svůj program,“ uvedl ve svém příspěvku.

Podle něj je potřeba respektovat nejen právo občanů protestovat, ale také rozhodnutí těch, kteří svůj hlas odevzdali ve volbách.

Kolik peněz stojí Česká televize?

Další část Turkova příspěvku se zaměřila na hospodaření České televize. Poslanec upozornil na její rozpočet a strukturu výdajů.

Podle údajů, které ve svém komentáři citoval, má Česká televize na výrobu zpravodajství vyčleněno přibližně 435 milionů korun. Na výrobu ostatních pořadů má jít více než 2,4 miliardy korun. Celkové náklady včetně mezd a provozu se pohybují kolem 8,5 miliardy korun.

Je však důležité dodat, že samotné náklady na zpravodajství nejsou omezeny pouze na částku určenou přímo na jeho výrobu. Mzdy zaměstnanců a další související výdaje jsou vedeny také v dalších rozpočtových položkách.

Turek zároveň upozornil na údaje z registru smluv. Podle jeho tvrzení neměla u 31,3 procenta letošních smluv České televize uvedenou cenu. Šlo údajně o 1068 smluv.

Otevřel také otázku kontroly hospodaření veřejnoprávní televize Nejvyšším kontrolním úřadem. Podle něj by měla být finanční kontrola instituce důslednější a transparentnější.

Zastánci současného modelu financování však upozorňují, že veřejnoprávní média potřebují stabilní zdroje příjmů, aby mohla plnit svou úlohu bez přímého politického vlivu.

Turek připomněl zahraniční zkušenosti

Poslanec se ve svém příspěvku odvolal také na zahraniční příklady. Připomněl, že koncesionářské poplatky byly zrušeny například ve Francii, Dánsku, Švédsku nebo Finsku.

V těchto zemích se veřejnoprávní média financují jinými způsoby, často prostřednictvím daní nebo státního rozpočtu.

Turek proto odmítá tvrzení, že samotné zrušení koncesionářských poplatků automaticky znamená konec demokracie nebo nezávislosti médií.

Podle jeho názoru je důležitější způsob nastavení financování, kontrolní mechanismy a skutečné záruky redakční nezávislosti.

Umělci na pódiu a jejich vztah k veřejnoprávní televizi

Na demonstraci vystoupily také známé osobnosti české kulturní scény. Mezi ohlášenými hosty byli například Zdeněk Svěrák, Ivan Trojan, David Koller nebo Tereza Nvotová.

Jejich účast souvisela mimo jiné s obavami o budoucnost veřejnoprávních médií a jejich financování.

Filip Turek k tomu poznamenal, že ostatní tvorba by si měla na sebe vydělávat sama, včetně tvorby umělců.

Zdeněk Svěrák už při dřívější demonstraci na Letné vysvětloval, proč považuje koncesionářské poplatky za důležité. Podle něj je správné, aby politici museli čelit nepříjemným otázkám novinářů a aby veřejnoprávní média poskytovala prostor také opozici.

Jeho postoj vychází z přesvědčení, že nezávislá média mají kontrolovat moc a poskytovat občanům informace bez ohledu na to, kdo právě vládne.

Radek Vondráček kritizoval organizátory demonstrace

Do diskuse se zapojil také místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček. V televizní debatě na CNN Prima News označil demonstraci za akci organizovanou profesionálními svolavateli a kritizoval podle něj její komerční charakter.

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan naopak upozornil, že lidé by neměli být za vyjadřování svého názoru automaticky označováni negativními nálepkami.

Ministr zahraničí Petr Macinka rovněž demonstraci kritizoval. V televizní debatě uvedl, že ji považuje především za opoziční politickou akci a zpochybnil její přínos pro běžné občany.

Milion chvilek a otázka financování

Jedním z nejvýraznějších bodů Turkova vyjádření byla kritika financování samotného spolku Milion chvilek pro demokracii.

Podle jeho propočtů dosáhly výnosy spolku do konce roku 2025 více než 173 milionů korun. Jen za poslední sledovaný rok mělo jít o více než 33 milionů korun.

Turek připomněl také projekt Lidé PRO, který Mikuláš Minář představil jako iniciativu s ambicí získat podporu občanů a následně vstoupit do politiky. Projekt měl podle dostupných údajů získat přibližně 39 tisíc podpisů, tedy výrazně méně než původně plánovaných 500 tisíc, a v březnu 2021 skončil.

Podle Turka je proto namístě diskutovat o tom, zda se z původního občanského hnutí nestala také významná organizační a finanční struktura.

Samotný spolek naopak dlouhodobě prezentuje své příjmy jako dobrovolné příspěvky podporovatelů. Zdůrazňuje, že nejde o povinné platby z veřejných rozpočtů, ale o dary lidí, kteří chtějí jeho činnost podporovat.

Čepice Večerníčka vyvolala další kontroverzi

Zvláštní pozornost získala také nabídka propagačních předmětů Milionu chvilek. Spolek začátkem listopadu nabízel čepici inspirovanou Večerníčkem za 1190 korun. S dobrovolným příspěvkem bylo možné zaplatit ještě více.

Nabídka vyvolala kritiku na sociálních sítích. Diskutovalo se nejen o ceně, ale také o podobě prezentovaných produktů. Podle medializovaných informací nebyly některé náhledy zboží skutečnými fotografiemi, nýbrž obrázky vytvořenými umělou inteligencí.

Po kritických reakcích byla kolekce z nabídky odstraněna a spolek se za způsob prezentace omluvil.

Právě tuto událost Filip Turek využil jako další argument ve své kritice organizátorů. K příspěvku připojil také grafiku se svou fotografií a provokativním vzkazem:

„Vážení protestující, jitrnici si na čelo můžete nechat vytetovat zcela zdarma.“

Jde o ironickou a velmi ostrou poznámku, která měla podle kontextu jeho vyjádření zesměšnit část demonstrantů a jejich argumentaci. Výrok však zároveň přispěl k dalšímu vyostření politické debaty.

Co bude následovat?

Návrh na zrušení koncesionářských poplatků nyní pokračuje legislativním procesem v Poslanecké sněmovně. Ministr zahraničí Petr Macinka během televizní diskuse uvedl, že zrušení poplatků považuje za jistou věc.

Milion chvilek mezitím naznačil, že nedělní demonstrace na Letné nemusí být jeho poslední akcí. Organizátoři chtějí ve své činnosti pokračovat a upozorňovat na otázky, které podle nich ohrožují demokratické instituce.

Celá událost tak znovu otevřela zásadní otázku: jak má být zajištěna nezávislost veřejnoprávních médií a kdo má rozhodovat o způsobu jejich financování?

Jedna strana zdůrazňuje právo občanů protestovat a upozorňuje na riziko politického ovlivňování médií. Druhá připomíná výsledky voleb a požaduje, aby nová vláda mohla uskutečňovat svůj program.

Filip Turek se rozhodl reagovat velmi tvrdými slovy. Jeho kritika Milionu chvilek, nákladů České televize i samotných demonstrantů vyvolala další diskusi, která zdaleka nekončí.

Demonstrace je právem každého občana. Stejně tak je ale právem voličů očekávat, že jejich rozhodnutí ve volbách bude respektováno. Kde končí legitimní protest a kde začíná politický tlak? To je otázka, na kterou mají různí lidé zjevně velmi odlišné odpovědi.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *