Televizní diskuse v pořadu Máte slovo na České televizi přinesla pořádně vypjaté chvíle. Moderátorka Michaela Jílková otevřela téma, které v posledních dnech vyvolává otázky mezi českou veřejností. Pozornost se zaměřila na první dámu Evu Pavlovou, její dovolenou na Kanárských ostrovech a měsíční finanční náhradu ve výši 106 433 korun.
Do debaty se zapojil také bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský, který se Evy Pavlové zastal. Jeho argumentace však otevřela další citlivé téma, které následně přitáhlo ještě větší pozornost.
Dovolená během komunálních voleb vyvolala kritiku
Hlavním bodem diskuse byla skutečnost, že Eva Pavlová zůstala během komunálních voleb v zahraničí. Prezident Petr Pavel se přitom z dovolené vrátil do České republiky, aby mohl osobně odvolit ve své obci Černouček.
První dáma se však rozhodla na Kanárských ostrovech zůstat. Její kancelář již dříve vysvětlila, že má právo na soukromý odpočinek a důvěřuje občanům své obce, že o budoucím vedení radnice rozhodnou správně.
Michaela Jílková s tímto vysvětlením zjevně nebyla spokojena. Ve vysílání upozornila na rozpor mezi soukromým rozhodnutím první dámy a očekáváním veřejnosti vůči člověku, který vykonává reprezentativní povinnosti a dostává na ně finanční prostředky ze státního rozpočtu.
Situaci navíc komplikuje skutečnost, že termín komunálních voleb byl znám již dlouho dopředu. Prezident je vyhlásil 26. června 2026 a Pražský hrad následně 2. října oznámil, že prezidentský pár plánuje soukromou cestu.
Částka 106 433 korun se stala dalším bodem sporu
Velkou pozornost vzbudila také měsíční částka, kterou Eva Pavlová dostává v souvislosti se svou rolí manželky prezidenta.
Jde o 106 433 korun měsíčně. Michaela Jílková o této částce hovořila jako o platu, právně však nejde o klasickou mzdu. Jedná se o paušální náhradu výdajů spojených s reprezentací, protokolárními povinnostmi a dalšími veřejnými aktivitami první dámy.
Tento systém zavedla novela zákona č. 57/2025 Sb. a jeho výše se pro rok 2026 odvíjí od platové základny ústavních činitelů.
Další legislativní změna navíc zahrnula výkon role manželky prezidenta mezi náhradní doby důchodového pojištění.
Právě spojení finanční náhrady a veřejné role se stalo jedním z hlavních argumentů kritiky. Otázkou zůstává, jaké povinnosti by měla osoba v takovém postavení přijímat a nakolik má veřejnost právo očekávat její účast na důležitých společenských událostech.
Lipavský se Evy Pavlové zastal, debata se ale stočila jinam
Do diskuse vstoupil Jan Lipavský, který se pokusil první dámu hájit připomenutím její předchozí profesní kariéry.
Poukázal především na její dlouholetou službu v armádě a skutečnost, že v minulosti také pracovala pro stát.
Michaela Jílková však na tento argument reagovala připomenutím vojenské minulosti Evy Pavlové před listopadem 1989. Zmínila její studium na vojenské škole i skutečnost, že v roce 1987 vstoupila do Komunistické strany Československa.
Tím se původní diskuse o dovolené a současných povinnostech první dámy posunula k otázkám její minulosti.
Lipavského obhajoba tak podle hodnocení původního článku nedopadla příliš přesvědčivě. Místo uklidnění situace totiž otevřela další kontroverzní téma.
Jak se chovaly předchozí první dámy?
V debatě zaznělo také srovnání s předchozími manželkami českých prezidentů.
Livie Klausová podle svých dřívějších vyjádření pravidelně chodila k volbám. Ivana Zemanová se zase společně s prezidentem Milošem Zemanem veřejně zúčastnila komunálních voleb v roce 2018.
Je však důležité připomenout, že ani jedna z nich nepobírala zákonem stanovenou měsíční náhradu výdajů. Tento systém totiž vznikl až v roce 2025.
Právě proto není srovnání jednotlivých prvních dam úplně jednoduché. Jejich postavení, finanční podmínky i očekávání veřejnosti se v průběhu let měnily.
Politologové mají na celou situaci rozdílné názory
K celé záležitosti se vyjadřovali také politologové.
Lubomír Kopeček v komentáři pro Deník N upozornil, že prezident Petr Pavel mohl podcenit reakci veřejnosti na neúčast při komunálních volbách.
Ladislav Cabada naopak považoval kritiku za přehnanou. Připomněl, že komunální volby bývají často vnímány jako volby druhého řádu a veřejnost jim obvykle nepřikládá stejnou důležitost jako parlamentním nebo prezidentským volbám.
Podle informací Seznam Zpráv navíc prezidentovi poradci předem upozorňovali na možné negativní reakce. Petr Pavel se nakonec rozhodl vrátit do České republiky a odvolit, zatímco jeho manželka zůstala v zahraničí.
V Černoučku se volební účast vyšplhala téměř k 80 procentům, zatímco celostátně dosáhla přibližně 48 procent.
Kde končí soukromí a začíná veřejná odpovědnost?
Celá událost znovu otevřela otázku, jakou roli by měla první dáma v českém politickém a společenském životě vlastně zastávat.
Manželka prezidenta nemá volenou ústavní funkci a její postavení je odlišné od postavení samotného prezidenta. Zároveň však zákon uznává její veřejné aktivity a přiznává jí finanční náhradu spojenou s reprezentací.
Právě zde vzniká napětí mezi právem na soukromý život a očekáváním občanů, kteří sledují, jak jsou veřejné prostředky využívány.
Diskuse Michaely Jílkové s Janem Lipavským tak nebyla pouze sporem o jednu dovolenou. Otevřela mnohem širší otázku: Měla by první dáma přebírat větší veřejnou odpovědnost, pokud její reprezentativní činnost podporuje stát z veřejných peněz?
Na tuto otázku zatím neexistuje jednoznačná odpověď. Jedno je ale jisté – téma Evy Pavlové znovu vyvolalo rozdílné názory na to, co by česká veřejnost měla od první dámy očekávat.
